Budeme ve stáří odkázáni jen na důchod?

Lidé ve vyspělých zemích se na rozdíl od většiny obyvatel u nás už naučili mnohem větší odpovědnosti za své finanční plánování. Faktem ovšem je, že i tuzemské banky učinily podstatný kvalitativní posun vstříc klientům a dokáží jim nabídnout finanční plány šité na míru stejně individuálně jako oblek od krejčího.

Přestože bude vždy existovat skupina obyvatelstva, která bude odkázána na státní penzijní systém, většina by se rozhodně neměla spoléhat jen na tento pilíř. Už dnes je jasné, že by to byla chyba. V blízké budoucnosti bude státu chybět v důchodové kolonce rozpočtu čím dál tím více prostředků, a důsledky pocítí všichni, kdo budou závislí výhradně na této sociální síti.

Způsobem, jak si vylepšit vyhlídky na podzim svého života, je uvědomit si to v předstihu a začít stavět své budoucí zabezpečení na dalším z pilířů. Prvním z nich by mělo být penzijní připojištění. Státní podpora, daňové odpočty a zákonná omezení pojišťoven činí z tohoto spoření bezpečnou investici. Dalším vhodným způsobem, jak kumulovat finanční prostředky a současně se připravit na eliminaci případných rizik, je životní pojištění.

Nevýhodou těchto instrumentů je však velice nízká likvidita vložených prostředků. A to může v případě řešení finančních potřeb při nenadálé situace znamenat i ztrátu státní podpory a tím tedy i zmíněných výhod. Dalším pilířem zabezpečení na stáří by proto měly být investice do otevřených podílových fondů, které sice nenabízejí státní podporu, ale zato skýtají potenciálně mnohem vyšší výnos a především prakticky okamžitou dostupnost vložených financí.

Podílové fondy si jako alternativu k finančnímu zabezpečení ve stáří vybírají především ti, kdo se odmítají smířit s nižší výnosností penzijních fondů a pojišťoven. Například akciové fondy indexového typu dokázaly vydělat v Evropě i v Americe českému investorovi za posledních 5 let i při zohlednění onoho masivního poklesu akciových trhů v průměru 16-17 % ročně. Svou roli pro řadu z investorů ovšem hraje i možnost mít své investice neustále pod kontrolou. Výpis jednou za rok nebo za půl rozhodně není tak aktuální jako denní přehled kurzů otevřených fondů.

Někdejší nedůvěra investorů v otevřené podílové fondy se zdá být přinejmenším silně nahlodána. Svědčí o tom zájem o produktový balíček Felix, který přesvědčil váhavé jednoduchostí své nabídky. Zatímco ještě donedávna potenciální investory lákala možnost zhodnocení financí ve fondech, ale současně je odrazovala složitost problematiky, dnes už jim stačí díky Felixovi jen jedno zásadní rozhodnutí – kolik prostředků a na jak dlouhou dobu. A že šlo o šikovný marketingový tah nedokazují jen vzrůstající přílivy finančních prostředků do fondů IKS, ale také více či méně zdařilé konkurenční kopie Felixe.

Pavel Pršala

(Autor je ředitelem a předsedou představenstva Investiční kapitálové společnosti Komerční banky)