Jak si stojí stavební spoření?

Pokud bychom měli shrnout v několika větách výsledky za rok 2000, nezbývá nám, než konstatovat, že leader trhu, Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS), opět potvrdila, že se od ní ostatní stavební spořitelny mají ještě co učit. Upevnila si svoji pozici a v počtu nově uzavřených smluv se dokonce stala evropskou dvojkou. Jen pro úplnost, jedničkou v Evropě je Bausparkasse Schwäbisch Hall AG, vlastnící z pětačtyřiceti procent právě ČMSS (druhým akcionářem s pětapadesátiprocentním podílem je Československá obchodní banka).

Na velikosti (ne)záleží

Jistě každého z nás zajímá, kolik má která stavební spořitelna uzavřených smluv. Asi mi dáte za pravdu, že to při výběru stavební spořitelny až tak moc důležité není. Pro někoho ale, z čistě subjektivních důvodů, možná ano. V grafu je uveden absolutní počet aktivních smluv.

Celkem by mělo být tedy uzavřeno k 31. prosinci 2000 na 3 686 839 smluv o stavebním spoření. Ministerstvo pro místní rozvoj sice udává číslo 3 424 580 smluv, ale i tento počet je fascinující. Následující tabulka ukazuje, jak se stavební spoření vyvíjí od roku 1996.

Zdá se, že přes názory některých skeptiků zájem o stavební spoření neupadá a potvrzují to i výsledky stavebních spořitelen v letošním roce. I když veřejnost se o stavební spoření již tak nezajímá, což lze zřejmě přičíst na vrub tomu, že ho již považuje za samozřejmost, na kterou se není potřeba ptát.

Kolik peněz opatrují?

Stavební spořitelny spravují vklady klientů ve výši 110 690 970 000 korun. Pro zajímavost, celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na loňský rok byly zákonem o státním rozpočtu stanoveny na 592 156 000 000 korun. Objem prostředků ve stavebním spoření je tedy roven téměř dvaceti procentům příjmů státního rozpočtu!

Co z toho? Dokážete si představit, co by udělal takový objem prostředků s inflací, kdyby došlo k jeho rozpuštění do nákupů? Česká národní banka by asi měla velké problémy udržet své střednědobé a dlouhodobé inflační cíle. I to je jeden z aspektů, hovořících pro zachování státní podpory stavebního spoření.

Jsou to banky

Stavební spořitelny jsou bez jakékoli diskuse bankami, tedy nejenom, že si peníze půjčují od svých klientů, ale také je svým klientům půjčují.

Jak jsme se všichni v praxi přesvědčili, nebezpečím pro každou banku jsou neplatící klienti. Pokud podíl neplatících dlužníků překročí určitou míru, banka zákonitě musí zkrachovat, v případě takzvaně českého modelu do ní stát, má-li na tom zájem, "napumpuje" z kapes daňových poplatníků potřebné peníze. Proto nás jistě bude zajímat, jak na tom jsou jednotlivé stavební spořitelny. O jejich stavu vypovídá objem takzvaně klasifikovaných úvěrů, tedy nesplácených půjček, vůči celkovému objemu úvěrů.

Z těchto podílů klasifikovaných úvěrů by si měly ostatní banky brát příklad. A zřejmě nebudu daleko od pravdy, pokud napíši, že by v takovém případě nemusel být státní rozpočet schodkový.

Klasifikované úvěry ale nejsou jediným ukazatelem zdraví banky. Tím druhým, důležitějším, je takzvaná kapitálová přiměřenost. Tak jak na tom stavební spořitelny jsou?

Hodnota předepsaná ČNB je osm procent a platí, že čím je ukazatel vyšší, tím je situace lepší. Jak je vidět, i v tomto jsou na tom stavební spořitelny velmi dobře.

Perlička na závěr

A na závěr si neodpustím malou perličku. Vyplatilo by se mi vlastnit stavební spořitelnu? Kdybych si mohl vybrat, asi bych vlastnil nejraději Českomoravskou stavební spořitelnu. Pokud bych měl hledět na to, kolik mi firma vydělá na jednoho zaměstnance, volil bych Hypo stavební spořitelnu. Zato Raiffeisen ani Wüstenrot asi příliš radosti svým majitelům nedělají.

Z prezentovaných výsledků vyplývá, že pro stavební spoření je Česko země zaslíbená. A ani krach žádné stavební spořitelny nehrozí. Stavební spoření se již neodmyslitelně stalo součástí našeho finančního světa. Čím dál více se podílí na financování našeho bydlení, pozitivně ovlivňuje makroekonomickou situaci... Jen doufejme, že nám to vydrží.

• vše o stavebním spoření najdete zde

Vybrali jste si stavební spořitelnu podle počtu klientů? Nebo podle čeho? A kterou byste chtěli vlastnit? Napište nám své názory.

autor je hlavní analytik Společnosti ekonomických poradců