Druhá epizoda: Jak investovat do podílových fondů

Po předchozím kurzu investorské filozofie byste již měli mít zhruba jasno o tom, proč investujete, jaká je vaše výchozí situace a především, co můžete čekat sám od sebe. Teď je již na řadě samotný výběr nejvhodnějšího fondu. Na investici do podílového fondu ovšem nelze nahlížet jako na izolovanou skutečnost, je ji třeba vnímat v kontextu vaší celkové finanční situace.

Autor si v žádném případě neklade za cíl důkladně rozebrat celý investiční proces, je si vědom toho, že takové téma by se nedalo odbýt několika větami. Článek je zaměřen výhradně na investici do podílových fondů (spíše těch akciových) a vychází z reality českého prostředí. Jeho ambicí není návod na komplexní řešení finanční situace jednotlivce. Předpokládá se, že máte svou finanční situaci vyřešenou a nyní vám zbývá zasadit poslední kousek do její mozaiky, tedy vybrat si správný podílový fond, který co možná nejlépe bude vyhovovat tomu, co od svých prostředků vyčleněných pro investici do podílového fondu očekáváte.

Dovolme si proto jeden velký skok a přikročme k rozboru parametrů, kterým byste při investici do podílových fondů měli věnovat velkou pozornost. Hned prvním z parametrů jsou náklady.

I když to zní možná překvapivě, náklady hrají podstatnou roli a velmi často jsou neprávem podceňovány. Je třeba si uvědomit omezenost profesionálů při výběru konkrétních investic. Historie prokázala, že prakticky nikdo není schopen správně dlouhodobě rozpoznávat nejlepší okamžiky k provedení obchodu a jen velmi malá hrstka lidí dokáže vybírat ty správné investiční tituly (běžný investor může s klidem přijmout hypotézu, že to nedokáže nikdo). Investoři mohou v průměru dosahovat maximálně tržního výnosu. Bohužel však do hry vstupují právě náklady, které z tohoto koláče ukrajují další a další procenta. Výše nákladů je konstantní nebo alespoň relativně slušně odhadnutelná, proto by jim investor měl přikládat skutečně velkou váhu. Existuje několik úrovní nákladů spojených s investicí do podílového fondu:

Vstupní poplatek. Toto je jednorázový poplatek, který zaplatíte při nákupu podílových listů za zprostředkování nákupu. Osobně nevidím logického důvodu, proč vůbec tento poplatek platit, ale jsem si vědom toho, že možnosti českého investora jsou omezené, takže si příliš nemůže vybírat, zda tento poplatek zaplatí nebo ne. Až na výjimky se mu bohužel nevyhne. Průměrný vstupní poplatek u fondů, jejichž správcovská společnost je členem Unie investičních společností České republiky, je 0,9 procenta (jedná se o průměrný vstupní poplatek vážený vlastním jměním), i když plných dvaadvacet fondů si účtuje vstupní poplatek ve výši minimálně dvou procent. Otázku, zda je to málo či nikoliv ponechám nezodpovězenou, pouze připomenu, že se jedná o průměr mezi všemi fondy, bez ohledu na zaměření.

Ukažme si vliv vstupního poplatku na investici do fiktivního Rozumného fondu bez vstupního poplatku versus investování do Nerozumného fondu se čtyřprocentním vstupním poplatkem - v obou případech uvažujme se správcovském poplatku 1,5 procenta a výnosem deseti procent ročně.

Modelový příklad
počet let	dodatečný výnos
5	+ 0,9 %
10	+ 0,45 %
15	+ 0,3 %
20	+ 0,2 %

Vliv vstupního poplatku je patrný, pokud porovnáme, jaký dodatečný výnos musí každoročně nabídnout fiktivní Nerozumný fond mající vstupní poplatek čtyři procenta, abyste měli po pěti, deseti, patnácti nebo dokonce dvaceti letech na kontě stejně peněz, jako v případě investice do Rozumného fondu bez vstupního poplatku. Z tabulky je zřejmé, že pokud budeme hodně velkorysí a připustíme, že průměrný investor drží podílové listy po dobu pěti let, pak je tento dodatečný výnos roven téměř jednomu procentu, což se pohybuje někde na pomezí deseti procent průměrného ročního výnosu širokého akciového indexu! Při prodloužení investičního horizontu tento poplatek samozřejmě klesá, protože dodatečný výnos má více času, aby složeným úročením vykompenzoval břemeno vstupního poplatku. Vstupní poplatek tedy hraje podstatnou roli. Jenom podotýkám, že tento výsledek lze interpretovat i jako dodatečný správcovský poplatek, o který by musel být správcovský poplatek Rozumného fondu navýšen, aby byl investor za dané období lhostejný při výběru z obou fondů.

• pokud můžete, vyhýbejte se fondům s vysokými vstupními poplatky, jinak dávejte přednost fondům s nízkými vstupními poplatky
• vstupní poplatek v jakékoliv výši není vůbec zárukou nadprůměrných výnosů

Správcovský poplatek. Ten je poněkud méně kontroverzní než vstupní poplatek, ale stále platí, čím méně, tím lépe. Správcovské poplatky se mohou dosti výrazně lišit podle toho, zda fond investuje pasivně nebo naopak vyznává aktivní investiční strategie (podle autora neúspěšné). Správcovský poplatek představuje převážně provozní náklady fondu. Průměrný český otevřený podílový fond si ročně účtuje správcovský poplatek ve výši 1,5 procenta (váženo vlastním jměním), a to dokonce i po započtení fondů peněžního trhu! (Zdrojem je rovněž UNIS ČR).

• rovněž výše správcovského poplatku hraje roli, takže preferujte fondy s nižšími správcovskými poplatky
• také v tomto případě platí, že vyšší správcovský poplatek není zárukou nadprůměrných výnosů, a to dokonce i ještě před odečtením tohoto poplatku!

Výstupní poplatek. Zavedení tohoto poplatku je již méně nelogické, než v případě vstupního poplatku. Fondy se jím dost často snaží zabránit úprku investorů z fondů, protože zvýšený objem odkupů nutí fond likvidovat některé ze svých pozic a tím realizovat zbytečné náklady, které se samozřejmě v důsledku obrátí proti zůstavším investorům. Nicméně to nic nemění na faktu, že pokud si můžete vybrat, jednoznačně preferujte fondy bez tohoto břemene!

"Skryté" náklady. Zdálo by se, že po zaplacení vstupního a správcovského poplatku odpadá investorům starost o náklady, ale opak je bohužel pravdou. Výše investice může a určitě bude dále snižována o náklady, které indukuje fond při realizaci své investiční strategie. Příkladem těchto nákladů jsou poplatky obchodníkům s cennými papíry, rozpětí mezi prodejní a nákupní cenou, daně a některé nepřímé náklady.

• neignorujte tyto "neviditelné" náklady!
• určitou představu o jejich výši si můžete udělat podle investičního stylu, respektive investiční strategie fondu. Sledujte proto, jak často se mění jednotlivé tituly v portfoliu fondu. Čím je těchto změn více, tím jsou pochopitelně i tyto náklady vyšší

Za týden miniseriál dokončíme rozborem zbývajících parametrů, na které byste coby investor do podílových listů rozhodně neměli zapomenout.

Chyběla vám nějaká informace, nebo jich na vás bylo naopak dost. Něčemu nerozumíte? Neváhejte a napište nám.