Internetový zázrak se nekoná

Média se ještě donedávna předháněla v tom, kdo výstižněji pojmenuje nový internetový zázrak. Symbolem doby se stalo označení "nová ekonomika". Kdo nemluvil o internetu, ten jako by nebyl, což ve světě velkých peněz platilo dvojnásob. A ten, kdo neinvestoval do internetových akcií, mohl těm, kteří tak učinili, pouze závidět.

Ale i na kapitálovém trhu platí, že dobro zvítězí nad zlem respektive výnos převýší ztrátu, ale dá to práci a především to trvá dlouho. Investování je totiž během na dlouhou trať, ať se nám to líbí nebo ne.

Investoři podlehli iluzi

Historie investování je důkazem toho, že čas od času investoři hromadně podlehnou iluzi, že je možné na něčem rychle zbohatnout. Ne jinak tomu bylo - a možná ještě je - v případě akcií internetových společností. Ty převzaly štafetu od svých biotechnologických sester, které naopak úspěšně popletly investorům hlavy v osmdesátých letech. Schéma je obdobné - lákavý příběh, netušené možnosti a investorova lehkovážnost. Výjimkou nebyly případy společností, které po té, co oznámily, že přesunují své aktivity na internet, zaznamely nárůst své tržní kapitalizace až o několik set procent.

Chrámem investorů vyznávajích technologické desatero se stal mimoburzovní trh Nasdaq, kde se soustředí většina nově vzniknutých technologických společností, a to zejména kvůli nižším kapitálovým nárokům pro vstup na tento trh. Pokud byste investovali na počátku devadesátých let do indexu Nasdaq Composite, tak nyní bezpochyby ležíte pod karibským sluncem a popíjíte Martini. Během poslední dekády se totiž tento index zhodnotil o neuvěřitelných 560 procent, což představuje každoroční nárůst o stejně mamutích osmdesát osm procent, zatímco zbývající nejsledovanější akciové indexy rostly vesměs polovičním tempem. Částečně to připomíná japonský mirákl z druhé poloviny dvacátého století, kdy tržní hodnota japonských akcií neustále rostla a rostla a v roce 1990 se japonské akcie podílely 45 procenty na celkové světové tržní kapitalizaci.

Nasdaq stáhl velké firmy

V loňském roce ovšem nastal obrat, který svou dynamikou předčil předcházející růst. Ostrý zlom nastal na konci prvního kvartálu minulého roku. Technologiemi tažený index Nasdaq Composite dosáhl 10. března 2000 svého historického maxima, aby se následně dostal do svého největšího medvědího trhu v historii. Ještě za loňský rok dokázal tento index propadnout o téměř 40 procent.

V letošním roce tento trend prozatím pokračuje a v současnosti se Nasdaq Composite nachází o více než šedesát procent níže než při svém rok starém maximu. Očividně se jedná o obrovský propad (jeho dynamika je podobná propadu indexu Dow Jones v třicátých letech, tím ovšem téměř veškerá podobnost s tímto obdobím končí), ale je důležité si uvědomit, že index Nasdaq Composite je vážený tržní kapitalizací v něm obsažených společností. To v praxi znamená, že větší společnosti mohou výrazněji ovlivnit vývoj indexu než společnosti s menší tržní kapitalizací (tržní kapitalizace je celková peněžní hodnota všech veřejně obchodovaných akcií). Podrobnější pohled na masivní nárůst a pozdějí i pokles indexu naznačuje, že za těmito rapidními změnami skutečně stálo několik vybraných společností. Jedenáct společností (jako například Cisco Systems, Microsoft, Intel, Oracle, Ericsson, Sun Microsystems, Yahoo, Dell Computer) mělo ve skutečnosti na svědomí polovinu nárůstu celkové tržní kapitalizace trhu. Netřeba podotýkat, že stejné společnosti později také stáhly trh dolů.

Jak se vedlo patrně nejznámějším internetovým titulům ukazuje následující tabulka:

Podobné výsledky ani nepotřebují komentáře. Snad pouze jedinou poznámku. Spousta internetových titulů se stále obchoduje s vysokým poměrem P/E (poměr ceny akcie a zisku - za poslední čtyři čtvrtletí - na akcii po zdanění nebo jinými slovy ukazatel toho, kolik investoři platí na trhu za jednotku zisku) u spousty z nich je dokonce tento poměr roven nekonečnu, protože jsou stále v červených číslech. U tohoto poměrového ukazatele je potřeba se na chvíli zastavit. Ten se obecně používá pro srovnání jak úrovně trhu během různých časových obdobích, tak i úrovně jednotlivých podniků, a to buď z historického nebo mezipodnikového hlediska stejného odvětví.

Bylo by ovšem naivní vybrat společnosti s poměrem P/E nižším než konkurence a ohodnotit ji jako podceněnou. Nízký poměr totiž může být zcela ospravedlněn hospodářskými výsledky nebo perspektivami dané společnosti, fundamentálními charakteristikami celé ekonomiky či odvětví nebo třeba fúzí případně akvizící společnosti. V případě internetových firem se po pravdě řečeno nelze ani na relevatní historické údaje spoléhat, protože většina společností není na trhu déle než pár let.

Nadhodnocení je nebezpečné

Obecně tedy lze tvrdit, že internetové tituly byly přeceněny, otázkou ale zůstává, jaká byla míra tohoto přecenění. Při svém loňském maximu byly akcie na technologickém Nasdaqu obchodovány s poměrem P/E pohybujícím se v průměru kolem absurdního čísla 135. (Akcie společnosti American Online se v roce 1999 obchodovaly s P/E rovným šesti stům!). Navzdory depresivní medvědí náladě, která v současnosti na trhu panuje, se tytéž tituly obchodují s poměrem stále převyšujícím 40.

V krátkém období jsou ceny akcií v zásadě ovlivňovány tržním sentimentem spíše než fundamentálními údaji o společnosti případně celé ekonomiky. Proto se v souvislosti s cenami akcií rozlišuje riziko spojené s hospodářskými výsledky daných a riziko spojené s možným nadhodnocením ceny akcie (cenové riziko). Řekněme, že existuje společnost s výborným obchodním plánem, skvělými finančími výkazy a především schopným managementem. Není tedy pochyb o tom, že tuto společnost čeká růžová budoucnost. Problém je ale v tom, že toto nevíte jenom vy, ale i všichni ostatní investoři, kteří už mezi tím vyhnali cenu akcií této společnosti do závratných výšek (tzn. vysoké P/E). Tady číhá právě to druhé riziko. Na společnost jsou kladeny obrovské nároky, a to jak ze strany investorů, tak i akciových analytiků, kteří se samozřejmě snaží maximálně z této situace profitovat a rozhodně neodrazují investory od koupi těchto akcií.

Za dané situace se stává taková akcie nesmírně citlivá na náladu investorů. Stačí, aby společnost oznámila, že se nedokáže trefit do všeobecně očekávaných finančních čísel, které již byla zakomponovány do ceny akcie (!) a kurz akcie směřuje dolů. Jednotlivé akcie a potažmo i celý trh se v takových podmínkách stávají nesmírně volatilní. U internetových akcií to byla právě spekulativní složka, která nejvýrazněji ovlivnila strmý růst cen akcií. Stále se domnívám, že spekulativní složka cen akcií v současnoti nenabízí příliš prostoru k dalšímu růstu cen a dá se úspěšně pochybovat o samotných hospodářských výsledcích firem v krátkodobém horizontu.

Investor by přesto měl s internetovými akciemi nakládat navlas stejně, jako s tituly z jiných odvětví. Měl by si především ujasnit proč dané akcie koupil a jaká byla původně jejich role v jeho portfoliu. Pak by měl reagovat (tzn. akcie prodat nebo naopak nakoupit) pouze tehdy, pokud došlo ke změně těchto parametrů. Nechci tvrdit, že internetové akcie se nyní pohybují v "rozumných vodách", nicméně jako na jakémkoliv trhu i zde platí, že ve výprodeji se občas dají nalézt slušné věci. Závěrečná rada všem investorům zní: investujte, protože víte proč investujete a naopak neinvestujte jenom kvůli tomu, že je to "in" a že se to probírá v médiích, i když je vždy jednodušší se mýlit s davem. Každopádně existuje zaručený způsob, jak zmírnit riziko: diverzifikace, tj. rozložení investice mezi více titulů resp. mezi různé druhy aktiv. Vězte, že u internetových akcií je diverzifikace důležitá dvojnásobně.

Spálili jste se na technologiích? Myslíte, že investované peníze dostanete někdy nazpátek? Napište nám své názory.