Podíl klasifikovaných úvěrů klesá jen pomalu, banky a leasingové společnosti se stále potýkají s množstvím neplatičů. Centrální registry, které budou shromažďovat údaje o platební morálce jednotlivých klientů, sníží rizikovost úvěrování fyzických osob, zjednoduší administrativní úkony a zkrátí lhůty potřebné pro vyřizování půjček. Pro kteroukoli banku pak nebude problém vyžádat si údaje žadatele o úvěr a ověřit si jeho schopnost půjčené peníze splácet. Tato cesta je také mnohem levnější, než pracné zjišťování finanční situace klienta.
Proč budou dva registry?
Na úvěrovém trhu působí různé typy subjektů (například banky a spotřebitelské společnosti), a každý z nich disponuje jinak podrobnými informacemi. Odborníci ale nepovažují za vhodné, aby banky poskytovaly splátkovým společnostem všechna svá citlivá data o klientech. Proto se v tuzemsku nakonec objevily dva projekty strážců platební disciplíny.
Oba registry bude spravovat akciová společnost, kterou za tímto účelem loni v listopadu založilo pět bank - Bank Austria Creditanstalt, Česká spořitelna, Československá obchodní banka, GE Capital bank a Komerční banka.
Jaká data budou schraňovat
První z nich - Czech Banking Credit Bureau (CBCB) - budou moci využívat pouze účastnické banky. Výhledově se předpokládá, že členy registru budou prakticky všechny bankovní domy českého trhu. Údaje v tomto registru budou velmi detailní. Kromě přesné identifikace klienta budou obsahovat rovněž informace o klientových současných a minulých úvěrech včetně splátkových kalendářů.
Druhá databáze Czech Credit Bureau (CCB) má být otevřená i dalším zainteresovaným subjektům. Jeho zástupci předpokládají výměnu dat mezi registrem a splátkovými společnostmi, jako je GE Capital Multiservis nebo Home Credit. Z toho pramení také menší podrobnost shromažďovaných informací. "V zásadě se dá říci, že v registru budou pouze souhrnné informace, například o tom, zda klient platí či neplatí," uvedla Kateřina Trojanová z CCB.
Každý registr bude fungovat na principu vzájemnosti. Členové tedy budou moci čerpat údaje z databází pouze za podmínky, že obdobná data o svých klientech do systému také vloží. Tento princip mírně zkomplikoval postavení bank v širším registru (CCB). Pokud by v něm totiž zveřejnily veškeré informace o klientech, porušovaly by bankovní tajemství. Proto do něj budou moci vkládat údaje pouze o těch z klientů, kteří nesplácejí svůj úvěr déle než šedesát dní.
Obavy nejsou na místě
Klienty obávající se zneužití svých osobních údajů může uklidnit fakt, že na jejich přípravu dohlíží Česká národní banka a Úřad na ochranu osobních údajů. Tyto instituce zajistí, že registry budou pracovat v duchu platných právních norem. Podle zákona o ochraně osobních údajů pak bude mít každý klient právo vědět, jaké údaje jsou o něm vedeny a poskytovány ostatním subjektům. Jednou ročně pak mají dokonce právo na bezplatné vyhotovovení výpisu z registru.
Úvěry zlevní
Zavedení registru dlužníků podle Pavla Hejzlara z oddělení firemní komunikace Československé obchodní banky nejenom zrychlí proces schvalování úvěrů. Pro banky totiž přinese snížení rizikovosti úvěrů poskytovaných fyzickým osobám. To se projeví i na cenách úvěrů.
"Rostoucí počet vyměňovaných informací přinese postupné snižování úrokových sazeb pro klienty. Banky totiž budou snižovat své rizikové marže," vysvětlil Hejzlar. Po klientovi budou banky vyžadovat menší počet dokladů, které jí musí předložit k žádosti. Registr také prohloubí rozdíl mezi klientem, který splácí poskytnutý úvěr a tím, který jej nesplácí. Klientům s výtečnou platební morálkou se tak otevřou dveře k dalším možným půjčkám. Naproti neplatiči už od bank neuvidí ani korunu.
Start před Vánoci
Příprava registrů je v konečné fázi. V současné době se pracuje na úpravách softwaru v jednotlivých bankách a na technologii výměny dat mezi bankami a poskytovatelem úvěrových informací. Řeší se také určité právní záležitosti, zejména vztah k zákonu o ochraně osobních údajů. Podle vyjádření tiskové mluvčí České spořitelny Kláry Gajduškové se spuštění registrů očekává koncem třetího čtvrtletí tohoto roku.
Prospějí registry dlužníků úvěrovému trhu? Nebudou se klienti bát o svá citlivá data? A mají k tomu vůbec důvod? Zajímá nás, jaký je váš názor - tak nám napište.
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 4. 2001 7:15, Tomáš Denemark
Historická zkušnost je samozřejmě taková, že bankám a každému uživateli registru bude trvat minimálně rok, než se naučí s daty z registru zacházet tak, aby využil jejich hodnotu. To však nic nemění na tom, že histzorie klienta u jiné banky je právě ten hlavní důvod, proč se registr dělá. I když ta jiná banka bude v registru pro uživatele anonymní.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 4. 2001 13:42, TGP
Bylo by možné... Proč ten podmiňovací způsob?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (25 komentářů) příspěvků.