Fondy registrované v cizích krajích, především v Lucembursku a Irsku, jsou stále populárnější. Peníze.CZ proto připravily novou sekci věnovanou zahraničním fondům. Najdete v ní přes 530 zahraničních fondů.
Podobně jako u ostatních finančních produktů, je i u zahraničních fondů standardem přehledná grafika, výběrové formuláře umožňující zvolit fond odpovídající uživatelským požadavkům a možnost porovnávat fondy podle zvolených parametrů mezi sebou. Následující článek shrnuje hlavní výhody a nevýhody cizích fondů.
Daňová pozice
Téměř každý druhý zahraniční fond je zaregistrován v Lucembursku, případně v Irsku. Důvodem je příznivé daňové podnebí, podle současné právní úpravy totiž nepodléhají zisky ani příjmy fondů, nulová daň platí i pro dividendy. Fondy nicméně například v Lucembursku podléhají povinnosti platit daň ve výši 0,06 procenta ročně z čisté hodnoty svých aktiv, v případě fondů peněžního trhu je sazba daně dokonce snížena na 0,01 procenta ročně. Ve fondovém ráji nezatěžuje správce ani žádná daň z kapitálových výnosů.
Při srovnání těchto plateb s daňovou pozicí domácích investičních společností se nemůžeme divit, že sofistikovaní institucionální investoři již delší dobu kupují pouze zahraniční fondy. Jinak by totiž byli nuceni ke dvojímu zdanění svých výnosů (1 x "neviditelně" na úrovni fondu a 1 x přímo při prodeji své pozice ve fondu). V případě právnických osob totiž neplatí výhoda více než šestiměsíční držby – "časového testu". Obecně tuto výraznou nevýhodu domácích fondů oproti zahraničním nezastírají ani sami zástupci českých fondů.
Náklady
Odhlédneme-li od jednorázových vstupních či výstupních poplatků, které jsou tak či tak především nutnou daní distribuce, zjistíme, že fondy mají typicky dva druhy výdajů. Za prvé manažerské poplatky, které jsou přímé a všeobecně oznamované, a za druhé transakční náklady, které jsou pouze částečně měřitelné. Jejich obtížná měřitelnost je důsledkem složení těchto nákladů – makléřské provize, poplatky trhům a kursová rozpětí. Pro dlouhodobé investory je každopádně nejdůležitější vliv výše manažerských poplatků na budoucí hodnotu investic. Tyto poplatky se obvykle stanovují procentuálně jako roční podíl na celkových čistých aktivech daného fondu. Zprůměrováním výše těchto poplatků u několika desítek domácích a několika stovek zahraničních fondů se dostaneme k následujícím číslům:
Manažerské poplatky |
Domácí fondy |
Zahraniční fondy |
Peněžního trhu - průměr |
1,0% p.a. |
0,4% p.a. |
Rozpětí poplatků |
0,8% p.a. až 1,25% p.a. |
0,2% p.a. až 0,6% p.a. |
Dluhopisové - průměr |
1,5% p.a. |
0,8% p.a. |
Rozpětí poplatků |
0,95% p.a. až 2,0% p.a. |
0,4% p.a. až 1,0% p.a. |
Akciové - průměr |
1,8% p.a. |
1,4% p.a. |
Rozpětí poplatků |
1,5% p.a. až 2,0% p.a. |
1,1% p.a. až 1,8% p.a. |
Z tabulky plyne a pro logicky uvažujícího střadatele je překvapením, že výše popsaná daňová nevýhoda tuzemských investičních společností není vyvážena jejich snahou o levnější správu.
Zkušenosti a zázemí
Zkušenosti jako takové jsou exaktně nezměřitelnou veličinou, stejně tak jako nelze tvrdit, že analytické zázemí je zárukou budoucí vyšší výnosnosti. Určitým vodítkem pro investory budiž fakt, že vznikající domácí fondy zaměřené na akcie a deriváty hodlají investovat převážně prostřednictvím indexových instrumentů, které jsou jedním ze symptomů pasivní investiční strategie. Tato strategie ve své podstatě neklade přílišné nároky na personální a analytické zázemí dané investiční společnosti. Vezmeme-li v úvahu riziko správcovské společnosti, je namístě konstatování, že spousta zahraničních investičních společností, jejich depozitářů či mateřských firem nese ratingem vyjádřená rizika, která jsou srovnatelná, nebo dokonce i nižší než rizika České republiky.
Zde najdete sekci zahraničních fondů.
Napište nám, jak jste s novou sekcí serveru spokojeni. Co vám na ní vyhovuje? Co naopak vadí? Těšíme se na vaše nápady a připomínky. Napište je sem!
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 3. 2001 11:24, TGP
Máte pravdu, jde pouze o první krok, další se již chystají. Vzhledem k informační kultuře některých distributorů nyní vycházíme z týdenní databáze Asociace pro kapitálový trh, která je aktualizována vždy na konci týdne. O dalších zdrojích informací samozřejmě jednáme, ne vždy je to ale jednoduché. Řada distributorů samozřejmě nechce zveřejňovat objem prodejů v ČR, jsou ale i pozitivní vlaštovky, které tak činit budou. A tato informační otevřenost bude jistě hrát velkou roli při rozhodování investorů.
Situace by se mohla změnit, pokud se podaří uskutečnit projekt Unie investičních společností, která se již zhruba rok snaží mezi své členy přilákat právě zahraniční fondy. Jako členové by zřejmě museli plnit podobně přísná informační pravidla jako fondy české a investoři by tak měli k dispozici detailní informace. Uvidíme, kdy a jak se tento projekt podaří Unii (nebo jinému subjektu) uskutečnit.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 3. 2001 10:05, TGP
Proč uvádíte také fondy, které nemají povolení k veřejné nabídce na území ČR? K čemu mi to jako uživateli je, když si je nemůžu koupit?
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.