Mocný šéf americké centrální banky Alan Greenspan dal opět finančníkům najevo, že si do své práce mluvit rozhodně nenechá. Na svém pravidelném zasedání snížil Fed hodnotu obou klíčových sazeb v americké ekonomice shodně o půl procentního bodu. Nová cílová hodnota nejdůležitější sazby z federálních fondů je nyní pět procent, což je nejméně za posledních devatenáct měsíců. Diskontní sazba byla snížena na 4,5 procenta. Ačkoliv většina analytiků schvaluje míru snížení úrokových sazeb, investoři a především obchodnící s cennými papíry jsou zklamáni, protože očekávali snížení daleko razantnější, někteří z nich až o celé jedno procento. Důvod je nasnadě. Pesimismus na akciových trzích jejich byznysu nikterak neprospívá a rádi by viděli zástupy potenciálních investorů s nákupními příkazy. Na to si budou muset, jak se zdá, ještě nějaký ten pátek počkat. Více: Všechno co jste chtěli vědět o Fedu, ale...
Toto snížení je v letošním roce již třetím v pořadí. Předchozí dvě snížení úrokových sazeb (rovněž o půl procenta) se odehrála v lednu, to první dokonce na mezi pravidelnými zasedáními Federální komise volného trhu.
Důvodem takového kroku byl především pokles investičních výdajů v ekonomice kvůli zeštíhlujícím se obchodním maržím podniků, svou roli sehrály rostoucí zásoby a v neposlední řadě i problémy japonské ekonomiky, druhé to největší ekonomiky na světě a významného obchodního partnera Spojených států amerických. Navzdory svým problémům se americká ekonomika nenachazí v kritické recesní situaci. Více: Je americká bonanza minulostí? Spotřebitelé, i přes negativní svá negativní vyjádření, stále nakupují a v prvních dvou měsících tohoto roku vzrostly maloobchodní tržby dokonce o tři procenta. Americká ekonomika rovněž zaznamenala růst poptávky po automobilech a nemovitostech.
Akciové trhy reagovaly na snížení zvýšenou volatilitou, zejména díky spekulantům. Den před prohlášením vzrostl index Nasdaq Composite o rovná tři procenta (pravděpodobně v předtuše více než půlprocentního snížení úrokových sazeb), zatímco po prohlášení Fedu došlo k poklesu stejného indexu o 4,8 procenta, indexy Dow Jones IA a S&P 500 poklesly shodně o 2,4 procenta. Nasdaq zažívá v současné době jedno ze svých nejhorších období. Od posledního snížení úrokových sazeb na konci ledna poklesl o třicet dva procent a od svého vrcholu v březnu minulého roku o neskutečných šedesát tři procent. Tak nízko se naposledy pohyboval v roce 1998. O moc lépe na tom není ani v denním horizontu nejsledovanější akciový index světa DJIA 30, který minulý týden poklesl o osm procent, což je čtvrtý největší týdenní pokles od konce druhé světové války (pro srovnání, v nechvalně proslulém posledním říjnovém týdnu roku 1987 poklesl tento index o třináct procent). Navíc se tento index amerických blue-chips propadl pod hodnotu deseti tisíc bodů na úroveň z října loňského roku.
Jak ukazuje následující tabulka, akciové trhy (přesněji řečeno index S&P 500) pozitivně reagují na trojnásobné snížení úrokových sazeb v řadě až s určitým odstupem:
Rok, ve kterém třetí snížení nastalo | Výnos 3 měsíce po snížení (%) | Výnos 6 měsíců po snížení (%) | Výnos 12 měsíců po snížení (%) |
1921 | 1,2 | 11,9 | 29,4 |
1930 | -10,1 | -13,2 | -26,8 |
1934 | -7,4 | -17,3 | -21,7 |
1954 | 9 | 16,5 | 36,7 |
1958 | 5,9 | 15,6 | 32,7 |
1960 | -1,8 | 10,0 | 20,0 |
1971 | 10,2 | 5,9 | 10,5 |
1975 | 12,5 | 7,0 | 26,5 |
1982 | 21,3 | 31,9 | 52,6 |
1988 | 3,7 | 5,0 | 16,5 |
1989 | -2,1 | -5,0 | 3,3 |
1996 | 2,9 | 2,2 | 23,6 |
1998 | 7,4 | 17,6 | 23,8 |
Průměr | 4,1 | 6,8 | 17,5 |
Zdroj: Deutsche Bank
Je jasně vidět, že impuls v podobě trojnásobného snížení úrokových sazeb začal na akciovém trhu zanechávat větší stopy především až po dvanácti měsících. Je důležité nicméně upozornit, že se jedná pouze o historická data, která souvisejí s historickými podmínkami v ekonomice. Ta současná se mohou lišit, takže je třeba dvakrát zvážit spekulace na vzrůst amerických akciových indexů.
V horizontu několika měsiců je ovšem spíše pravděpodobný takový scénář, že dojde k dalšímu poklesu akciových indexů. Z prohlášení společností je patrné, že první a zejména druhé čtvrtletí tohoto roku mnoho povzbudivých zpráv nepřinese. Zisky společností jsou v dlouhém období tahounem růstu cen akcií. V krátkem období však mohou být ceny akcií výrazně ovlivněny spekulativní ohodnocením, jenž je jakýmsi barometrem nálady na trhu. A není třeba spekulovat o tom, co s medvědí náladou dokáží udělat zprávy společností, že jejich hospodářské výsledky jsou nižší, než se očekávalo.
Medvědí situace na akciových trzích byla také jednou z explicitně jmenovaných příčin snížení úrokových sazeb. V loňském roce poklesl ukazatel reálného majetku (bohatství) domácností o dvě procenta. Poprvé za posledních 55 let. Reálný majetek je definován jako rozdíl aktiv vlastněných domácnostmi (zejména nemovitosti, akcie, dluhopisy) a závazků (např. hypotéky, spotřebitelské půjčky...). Není třeba připomínat, že hlavní příčinou poklesu tohoto ukazatele byl strmý pád cen akcií (celková tržní kapitalizace poklesla od svého loňského maxima o více než tři biliony dolarů).
Za zmínku jistě stojí zajímavá situace na devizových trzích. Euro oslabuje vůči dolaru, a to navzdory problémům americké ekonomiky a trojnásobném snížení úrokových sazeb, padajícímu akciovému trhu v USA a posilující Eurozóně. Tento rok poklesla hodnota eura v dolarovém vyjádření již o pět procent. Vysvětlením může být to, že při nejistotě, která nyní panuje na globálních kapitálových trzích, hledají investoři bezpečnost v dolarech denominovaných aktiv.
Co z toho vyplývá pro investora? Dlouhodobý investor by se v současné době neměl snažit nějak urputně s medvědem bojovat nebo reagovat na změny úrokových sazeb (upřímně, byla by to marná bitva), ale měl by se podívat, zda se nezměnily důvody, kvůli kterým investoval. Pokud jste investovali do podílových fondů (při předpokladu, že se jednalo o investici v souladu s vaším investičním cílem, horizontem, finanční situací a postojem k riziku), tak se ujistěte, že dané fondy nezměnily svou investiční strategii (podívejte se především na složení portfolia), zda-li se nezměnil manažer fondu (což samo o sobě nemusí být špatná zpráva, je nutné opět zjistit, jaký to bude mít vliv na budoucnost vaší investice) nebo například poplatky, které si fond účtuje. Dále si porovnejte výkonnost vašeho fondu s fondy s podobným zaměřením. Případné rozdíly neberte jako červené světlo na semaforu, ale spíše jako oranžové, a pokračujte dál v pátrání, co bylo příčinou tohoto rozdílu.
Je snižování úrokových sazeb v USA u konce? Zareaguje na poslední krok Fedu Česká národní banka? Jak vysoký bude v horizontu roku růst hlavních amerických akciových indexů? Nebo budou pokračovat v pádu? Napište nám svůj názor.