Peníze převáděné z účtu na účet v České republice jdou přes zúčtovací centrum České národní banky. Vypořádání je rychlé, náklady na transakce jsou velmi nízké. Pokud je však cíl vašich financí v zahraničí, jejich cesta bývá složitější. Jednotlivé peněžní ústavy využívají k těmto platbám vlastní síť korespondenčních (zprostředkujících) bank. Pokud tedy zasíláte americké dolary synovi na studiích v Číně, peníze půjdou přes americkou banku, která má korespondenční styk s bankou vašeho syna v Asii. Kromě poplatků vaší banky tak musíte zaplatit ještě americkému zprostředkovateli. Zatímco zaslání stejné sumy do české banky stojí pár korun, platba do zahraničí tak vyjde na několik stovek až tisíců korun.
Pokud chcete, aby na účet v zahraničí přišla celá zasílaná částka, pošlete peníze s označením OUR, což znamená, že všechny výlohy platíte vy. Pokud byste na formuláři nic neoznačili, nebo platbu označili jako BEN jdou všechny poplatky k tíži příjemce, resp. si je po cestě strhnou korespondenční banky ze zasílané částky. Některé banky již v současnosti nabízejí i platby označované jako SHA, kde dochází ke sdílení poplatků. Odesílatel platí výlohy své banky, příjemce všechny ostatní.
| Kolik stojí platba do zahraničí v českých bankách | |||
| Banka | Procentní sazba (%) | Minimálně (Kč) | Maximálně (Kč) |
| Komerční banka | 1 | 200 | 1290 |
| GE Capital Bank | 1 | 220 | 1500 |
| Česká spořitelna | 1 | 250 | 2000 |
| eBanka | 1 | 200 | 2500 |
| Citibank | 1 | 300 | 2500 |
| IPB | 1 | 300 (200) | 3000 (2000) |
| ČSOB | 1% + 150 Kč | 200 | 1450 |
| Živnostenská banka | 1 (0,8) | 200 (200) | 1500 (1000) |
Poplatky vám dopředu neřeknou
Budete-li chtít zjistit přesnou výši celkových nákladů platby, narazíte na problém. Ty, které si účtuje vaše banka, zjistíte snadno, jsou v sazebníku. Poplatky zahraničních partnerů vám však přepážkoví pracovníci nesdělí. Neexistuje totiž způsob, jak je určit předem. Při zasílání plateb OUR se poplatky zprostředkujících ústavů pohybují v průměru okolo dvaceti euro nebo dolarů. U vysokých částek však mohou být až několikanásobné. Na tyto výlohy, které bývají vyúčtovány dodatečně, si některé banky (například KB) strhávají nevratnou zálohu (pět set korun). Pokud by si korespondent poplatky nevyúčtoval (občas se stává při malých platbách do a přes USA), vy je tak stejně zaplatíte.
Příklad: Chcete zaslat 300 dolarů do malé americké banky. Pokud platbu pošleme jako OUR, bude vám kromě poplatků české banky (okolo dvou set korun - jedno procento z korunového ekvivalentu tří set dolarů je totiž pod minimální sazbou většiny českých bank) účtováno dalších přibližně 20 dolarů zprostředkovatelskou bankou (předpokládáme, že bude pouze jedna). Konečné náklady se tedy budou pohybovat okolo tisícikoruny (200 korun české bance + 20 dolarů prostředníkovi), což představuje téměř deset procent odesílané částky. Při platbě BEN přijde příjemci 280 dolarů, protože korespondent si své výlohy "strhne cestou". Podle zkušeností z českých bank lze očekávat, že peníze dorazí do tří dnů od odepsání z účtu odesílatele. |
Jsou-li pro vás platby do zahraničí sváteční událostí, asi nemá smysl kvůli nim měnit bankovní ústav. Pokud jich však za rok posíláte více, může se podrobné studium bankovních sazebníků vyplatit. Základní poplatek mají všechny banky podobný - jedno procento ze zasílané částky. Liší se však již podle výše minimální a maximální účtované částky. Tyto rozdíly jsou významné především při zasílání vysokých částek (několik tisíc dolarů a více). Kromě těchto rozdílů se může u jednotlivých bank lišit cesta peněz na účet příjemce. Pokud zvolíte ústav s malým počtem korespondentů, může se stát, že budete muset zaplatit více zprostředkujícím ústavům. Velké české banky (především ČSOB, Komerční banka a Živnostenská banka) mají okolo padesáti tzv. hlavních korespondentů, ty menší (ale například i Česká spořitelna) spíš ke dvaceti a některé (například eBanka) provádí všechny zahraniční transakce přes ČSOB či jiný velký ústav. Tento parametr se může nejvíce projevit při transakcích s malými zahraničními bankami či při platbách do exotických zemí.
Kromě českých bank je však možno využít i služeb českých poboček zahraničních ústavů. Například americká Citibank má více než sto zastoupení v desítkách zemích světa, o něco menší sítě mají dceřinné společnosti německých (HypoVereins, Deutsche) či holandských (ING, ABN Amro) bank, které mohou být vhodné především pro platby v rámci Evropy. Díky svým "hustějším" stykům tak mohou platby zprostředkovávat rychleji a někdy i levněji.
Posíláte často peníze do zahraničí? Jaké s tím máte zkušenosti? Myslíte si, že je to moc drahé? Napište nám své názory sem.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 2. 2001 14:12, JirkaZ
Odeslání malé platby do zahraničí je vzhledem k odesílané částce drahé ve všech bankách. K odeslání vetších částek jsou výhodnější zahraniční banky, protože 1) to umí rychleji, 2) poplatky jsou nižší a 3)pokud se při platbě konvertuje do jiné měny, dostanete velmi často i výhodnější směnný kurs(a to jsou také transakční náklady).
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 2. 2001 1:42
Když posílám peníze z Kanady domů, mám stejný problém. V podstatě neexistuje mechanismus, který by vyhovoval. Z Kanady můžu poslat tzv. Money Order, což je mezinárodní poštovní poukazka, kterou akceptují a okamžitě proplácejí snad všude na světě - kromě Česka. Tam to proplacení trvá šest i více týdnů.
Nebo mohu z Kanady poslat peníze elektronicy, tzv. wire-transfer. To dorazí do dvou dnů, ale poplatky za něj jsou vysoké: kolem 50 kanaských dolarů.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (18 komentářů) příspěvků.