Prázdné sliby internetových bank

Ještě před pouhými šesti měsíci si žádný konzultant nedovolil vyrazit za klientem bez kouzelného grafu, na kterém předváděl, že cena internetové bankovní transakce je pouhým zlomkem ceny za transakci na pobočce. Právě díky tomuto grafu na celém světě vznikly desítky internetových bank. Očekávalo se, že osvobozeny od závaží nemovitostí a zaměstnanců, snadno nad kamennými dinosaury zvítězí. Ale jak v The Economist hořce poznamenává Roberta Arena, zodpovídající za internet v britské finanční skupině HSBC, "papírová teorie má k životní realitě velmi daleko".

Dnes internetové banky na celém světě ztrácí dech. Jedním z důvodů je, že se jejich kamenní konkurenti poučili a zákazníkům nabídli integrovanou "elektrokamennou" strategii elektronického přístupu a zatracované pobočkové sítě. Ale ani tradiční banky nemohou tvrdit, že souboj vyhrály. Internet je pro ně v lepším případě pouze hrou s nulovým ziskem.

Úpadek samostatných internetových bank lze pozorovat na celém světě. Například Wingspan, jeden z amerických e-pionýrů, v říjnu ohlásil, že se v rámci úsporného programu od příštího roku bude o IT zázemí dělit se svou mateřskou Bank One. First-e, irská čistě internetová banka s tržní kapitalizací 1,1 mld. eur, byla v březnu koupena španělskou BBVA. Výsledkem byla vlna propouštění a ukončení drahé televizní kampaně. Švédská SEB, která dlouho prohlašovala internet za nástroj své expanze do zahraničí, nedávno koupila německou BfG - kvůli její síti 170 kamenných poboček.

Nebezpečné, nepohodlné, nespolehlivé

Proč internetová "bankovní revoluce" skončila tak rychle? Největší chybou bylo, že přes obvyklé proklamace o tom, jak osvobodí zákazníky od okovů kamenných poboček, internetové banky příliš dobře nevěděly, co vlastně zákazníci chtějí. Především chtějí vědět, že jejich peníze jsou v bezpečí. A ať už je to spravedlivé nebo ne, lidé si nejsou bezpečností online transakcí příliš jisti. Stejné starosti jim dělá možnost, že někdo cizí může získat informace o jejich bankovním účtu, i když s ním nemůže nijak manipulovat. Tradiční kamenné banky jsou obecně považovány za bezpečnější, i když i ony mohou mít problémy se svým softwarem a dělat chyby.

Největším lákadlem internetového bankovnictví mělo být pohodlí, jenže online banky jsou často nespolehlivé. Servery padají a připojení bývá pomalé, především přes klasický modem z domova. Často je jednodušší a rychlejší do banky zavolat. Čistě internetovým bankám navíc příliš dlouho trvalo, než začaly nabízet širokou škálu bankovních služeb - a navíc zjistily, že zákazníci tvrdohlavě trvají na tom, že dlouhodobé spořící produkty (které obvykle nabízí nejzajímavější marže) budou nakupovat osobně.

Nedůvěra zákazníků k čistě internetovému bankovnictví výrazně zpomalila růst příjmů, což těžce poškodilo e-banky, spoléhající na onen konzultantský graf. Marginální náklady na internetové transakce mohou sice být zanedbatelné, ale fixní náklady jsou obrovské. Například britský Halifax vyčlenil pro svou e-banku IF (zkratka z Intelligent Finance) a jejích 1100 zaměstnanců 145 milionů dolarů.

Mnoho e-bank založilo svůj podnikatelský plán na rychlém přilákání zákazníků. Jenže tyto banky začínají bez zákazníků a musí utrácet obrovské sumy peněz na to, aby si získaly pozornost svých potenciálních klientů. A pokud si je chtějí udržet, musí nabídnout atraktivní (ale dlouhodobě ztrátové) výnosy. Holandská ABN Amro tvrdí, že britské online banky plánují do konce roku 2002 získat 3,5 milionu zákazníků. Ovšem poradenská společnost Forrester, věnující se průzkumu internetu, tvrdí, že těchto zákazníků budou maximálně dva miliony. Většina z potenciálních klientů navíc má své účty u jiné (kamenné) banky. A i když byly klasické banky na počátku internetového bankovnictví výrazně pomalejší, většina z nich již podobnou službu nabízí - a za stejně atraktivní ceny. Online bankovnictví tak ve skutečnosti stále roste - ale především mezi tradičními bankami.

Zklamání trvá

Žádné z bank se ale zatím nepovedlo z internetu získat onu hlavní slibovanou výhodu - nižší náklady. Poradenská společnost Cap Ernst & Young odhaduje, že internet loni snížil náklady britských bank o pouhé 0,1%, i když původní očekávání sahala až k 25%. A podle Roberty Arena z HSBC možná ještě horší je, že na straně příjmů je internet velkým přítelem zákazníků. Sama HSBC například musela výrazně snížit hypoteční úroky a slíbit, že nikdy nebude klientům účtovat více než jedno procento nad základní sazby.

Internet sice nepřinesl smrt kamenných bank, ale stále není jejich přítelem. Podle Jose Fonellosy ze španělské BBVA, která nedávno koupila britskou first-e, je internet v nejlepším případě hrou s nulovým ziskem. Svou masivní investici do first-e obhajuje jako nutný defenzivní krok. "Když tam nebudu já, přijde někdo jiný," říká.

Velké banky nyní bojují s tím, jak internet co nejlépe využít, a některé jejich plány jsou poněkud netradiční. Například britská Lloyds TSB, jejíž akcie výrazně ztratily, neboť podle investorů "nepochopila" internet, dnes provozuje široký portál, ze kterého vedou linky na stránky jiných firem. Banka doufá, že získá podíl na transakcích, které uzavřou její klienti třeba při leasingu nového auta.

Španělská Bankinter dokonce vyvinula tak silné nástroje pro získávání dat, že byla schopna založit dceřinou detektivní kancelář, specializující se na sledování nevěrných manželů a manželek. To je sice poměrně daleko od původních záměrů internetových bank, ale internet jen málokdy mění způsoby podnikání tak, jak by se dalo očekávat.

Jak se podle vás bude internetové bankovnictví vyvíjet v nejbližším roce či dvou? Vyhraje v české kotlině Komerční banka nebo Expandia? Používáte k ovládání svých peněz internet? Dejte nám vědět.