Země česká, domov můj?

Přečetl jsem si články publikované na vaší internetové stránce ("Sporotrend získá novou tvář" a "Kam s českým trhem akcií?") a příslušné komentáře, ve kterých padlo několik velice skeptických názorů ohledně budoucnosti českého akciového trhu ("české tituly stojí momentálně za diskusi, ne za nákup", "chudák český fond a jeho manažer, v Čechách opravdu nemá cenu investovat", "dávat peníze do českých akcií je vyhazováním peněz"). Myslím, že situace a budoucnost není tak černá.

Společným impulsem pro růst kapitálových trhů jihoevropských států – Španělska, Portugalska a Řecka - bylo rozhodnutí o zapojení jejich ekonomik do evropské integrace. Celkové zhodnocení místních indexů v průběhu následujících tří let dosáhlo úrovně 400-700 procent. Přestože v dalších letech výnosy poklesly, došlo k výraznému nárůstu likvidity a počtu obchodovaných emisí a i dnes lze na těchto trzích najít zajímavé investiční příležitosti.

Pokud se nám nelíbí příklad horkého jihu, stačí se podívat na opačnou stranu Evropy, do Finska. V osmdesátých letech nijak výrazně nevynikající akciový trh, a přesto právě na něm bylo možné objevit společnost, která přinesla jedno z největších zhodnocení pro své akcionáře v devadesátých letech. Nokia navíc není jediným finským titulem, který stálo za to v posledních pěti letech vlastnit. Z dalších lze například uvést pojišťovnu Sampo Insurance Company (+700 procent za posledních pět let) a další by mohly následovat.

Také na českém kapitálovém trhu bylo možné v minulosti najít zajímavé dlouhodobé investiční příležitosti. Vzpomínáte si ještě na tu dobu, kdy akcie Českých radiokomunikací stály 100 korun (upraveno o vliv štěpení akcií 1:10) na začátku roku 1995, nebo 200 korun na začátku roku 1996, nebo případně 400 korun na začátku roku 1998? Dnes lze ty samé akcie prodat za přibližně 1600 korun. To nebyla špatná dlouhodobá investice. Nebo akcie Tabáku, které bylo na začátku roku 1995 možno koupit za přibližně 3000 korun. Dnes stojí 5700 korun a navíc po dobu držení akcionář zinkasoval 2800 korun čistých dividend. Za šest let investice byl průměrný roční výnos 19 procent, a to neberu v úvahu reinvestici dividend). Myslím, že to je slušné zhodnocení.

Lze namítnout, že po bitvě je každý generálem. Proto nabízím následující úvahu: předpokládejme, že tržby Komerční banky zůstanou na stejné úrovni jako letos (jeden z nejhorších roků v hospodaření banky) a nový management bude schopen realizovat úspory nákladů tak, jak předpokládá. Komerční banka tím pádem dosáhne provozního zisku ve výši 10 miliard korun. Dále předpokládejme, že po nějakém čase dojde k postupnému vyčištění úvěrového portfolia a banka místo 9 miliard opravných položek bude vytvářet pouze 2 miliardy (což představuje asi 1 procento z objemu poskytnutých klientských úvěrů - úroveň běžnou u zdravě fungujících bank). Zbývá odečíst daň ve výši 31 procent a dostaneme čistý zisk 5,5 miliardy korun, což představuje 290 korun na jednu akcii. Při použití konzervativního PE=6 (tedy že cena akcie se rovná šestinásobku zisku) pro odhad možné ceny akcií na burze dospějeme k hodnotě 1740 korun. Současná cena akcií je 880 korun (ACMAPA). Lze namítnout, že se jedná o pouhou spekulaci (avšak co jiného je investice do akcií), ale co když se tato úvaha stane za tři roky skutečností? V tom případě odvážný investor zrealizuje průměrný roční výnos přibližně 25 procent.

Samozřejmě nikde není zaručeno, že tento scénář nastane (skutečnost může vypadat hůře i lépe), přesto se ale domnívám, že je rozumnější zabývat se analýzou některých společností obchodovaných na pražské burze a zvažováním možných variant jejich budoucího vývoje, než kategoricky zavrhovat jakékoliv investice jen proto, že český akciový trh v současnosti není "in". Poté, co se situace změní, bude už pozdě. Lze se tím minimálně vyvarovat budoucímu zklamání z nevyužité investiční příležitosti.