Zdroj: Pleska / Midjourney
Invalidní důchod slouží k tomu, aby člověk, který kvůli špatnému zdravotnímu stavu nemůže částečně nebo vůbec pracovat, měl aspoň nějaký příjem.
Samotné špatné zdraví ale ke získání invalidního důchodu nestačí. Kdo chce invalidní důchod brát:
Probereme si to všechno podrobněji. Povíme si, proč se invalidní důchody letos zvyšují, a kdo si chce jenom spočítat, jaký by měl invalidní důchod, kdyby mu ho teď přiznávali, může rovnou skočit na kalkulačku invalidního důchodu pro rok 2026.
Základním předpokladem pro přiznání invalidního důchodu je, že vás posudkový lékař Institutu pro posuzování zdravotního stavu (do něj se přeměnila posudková služba České správy sociálního zabezpečení) uzná invalidním v jednom ze tří stupňů.
O tom, který ze tří stupňů to bude, rozhoduje pokles pracovní schopnosti, tedy schopnosti vykonávat výdělečnou činnost odpovídající tělesným a duševním možnostem, vzdělání, zkušenostem a znalostem.
Za invalidního doktor člověka uzná, jestliže jeho pracovní schopnost klesne přinejmenším o 35 procent. Hranice dalších stupňů invalidity jsou 50 a 70 procent. Přehledně to tedy vypadá takto:
Ani pokles pracovních schopností ale nestačí, pokud člověk nesplní další z podmínek: dostatečně dlouhou účast na důchodovém pojištění.
Výjimku z pravidla má ten, kdo se stane invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání – doby pojištění se v jeho případě nezkoumají.
Důchodové pojištění je jedna ze složek sociálního pojištění. To za každého zaměstnance odvádí zaměstnavatel a osoby samostatně výdělečně činné (živnostníci a další podnikatelé) si ho platí samy. Zjednodušeně by se dalo říct, že je tedy pro přiznání invalidní penze potřeba odpracovat dostatečný počet let, ale není to přesné. Existují ještě takzvané náhradní doby pojištění, o kterých si víc povíme dál.
Minimální doba důchodového pojištění pro získání invalidního důchodu se liší podle dosaženého věku:
Věk | Minimální doba účasti na důchodovém pojištění |
do 20 let | míň než 1 rok |
20 až 22 let | 1 rok |
22 až 24 let | 2 roky |
24 až 26 let | 3 roky |
26 až 28 let | 4 roky |
nad 28 let | 5 let |
U lidí starších 28 let se navíc zkoumá, jestli potřebných pět let doby pojištění nasbíraly během posledních deseti let před vznikem invalidity. Komu je víc než 38 let a nezískal v posledních deseti letech pět let pojištění, může splnit ještě alternativní podmínku: že v období posledních dvaceti let před vznikem invalidity získal deset let pojištění.
Jak už jsme řekli výš, za dobu důchodového pojištění se počítají i některá období, kdy člověk důchodové (sociální) pojištění neplatil, říká se jim náhradní doby pojištění.
Štěstí přeje připraveným! Pojistěte se.
Porovnáme nabídky 5 životních pojišťoven a do minuty najdeme tu nejvýhodnější pojistku pro vás i celou rodinu.
Jde o období, kdy za vás sociální pojištění neodváděl zaměstnavatel (nepracovali jste). Nebo jste si ho jako OSVČ nehradily samy, přesto se na ně zákon dívá jako na odpracované. Jde například o:
Náhradním dobám pojištění jsme věnovali samostatný článek: Studium, rodičovská, vojna. Co všechno se vám počítá do důchodu a jak.
Zákon pamatuje i na toho, kdo se stane invalidním před osmnáctými narozeninami, a proto nemůže doby pojištění splnit. Invalidní důchod ale na základě takzvané invalidity z mlád může získat jen ten, kdo je invalidní v nejtěžším, tedy třetím stupni.
Kromě počtu odpracovaných let a toho, kolik člověk platil na důchodovém pojištění, rozhodne o výši invalidního důchodu takzvaná dopočtená doba. Tedy doba, která člověku od vzniku invalidity chybí do důchodového věku.
Ovšem pozor: při výpočtu dopočtené doby neberou úřednicí v potaz vždy váš důchodový věk. Počítá se s věkem platným pro bezdětné ženy stejného data narození, který se od důchodového věku muže nebo ženy s dětmi často liší – napoví naše kalkulačka věku odchodu do důchodu.
Dopočtená doba ovlivňuje jen výpočet důchodu, nehraje roli při posuzování nároku na něj – nemá vliv na získání potřebných dob pojištění.
Dopočtená doba ale nepočítá vždy plná. Případně se s ní nepočítá vůbec, pokud:
Invalidní důchod má dvě složky: základní a procentní výměru.
Základní výměra je pro všechny stejná – v roce 2026 dělá 4900 korun (v roce 2025 byla 4660 korun)
Procentní výměra závisí na počtu odpracovaných let, průměru hrubých výdělků a stupni invalidity. Procentní výměra má navíc od letoška stanovené minimum, pod které nesmí klesnout. Pokud je nižší zvyšuje se automaticky na úroveň tohoto minima:
Ještě loni přitom byly stropy minimální výměry podstatně nižší: 770 korun pro třetí, 385 korun pro druhý a 257 korun pro první stupeň invalidity. Na 770 korunách se držely od roku 1996 – navzdory tomu, jak za tu dobu rostly mzdy i ceny úplně všeho.
Zvýšení základní i minimální procentní výměry se týká všech typů důchodů: Změny v důchodech: Přehled, co všechno je od ledna 2026 jinak.
Invalidního důchody se jednak mění samy od sebe s pravidelnou každoroční valorizací penzí.
Kdykoli se ale invalidní důchod může změnit v návaznosti na změnu zdravotního stavu a stupeň přiznané invalidity.
Když se podle posudku lékaře změní stupeň invalidity, stanoví se nová výše procentní výměry invalidního důchodu pomocí předem daných koeficientů.
Když se stupeň invalidity zvyšuje, přepočítací koeficienty vypadají takhle:
Postupuje se výhradně podle koeficientů, v procentní výměře už se tedy nezohledňuje výše vašich výdělků v době, kdy už jste invalidní důchod v 1. nebo 2. stupni pobírali.
Koeficienty jsou stanoveny i pro situaci, kdy se zdravotní stav naopak zlepší:
Pokud jde o přivýdělek k invalidnímu důchodu, je dobré pamatovat na několik pravidel. Kdo pracuje moc, je podezřelý. Řečeno úředně: rozsah pracovní aktivity by měl odpovídat snížené pracovní schopnosti.
Doporučuje se většinou pracovat na zkrácený, tedy poloviční nebo čtvrtinový úvazek. Plné pracovní nasazení by mohlo vést k přezkumu zdravotního stavu snížení stupně invalidity. Pokud jde o výši výdělku, žádný limit neplatí.
Lidé v prvním a druhém stupni invalidity by měli o práci vysloveně usilovat. Doba v invalidním důchodu se jim totiž na rozdíl od doby s invaliditou ve třetím stupni nepočítá jako náhradní doba pojištění potřebná pro získání nároku na starobní důchod.
Za náhradní dobu pojištění se v omezeném rozsahu počítá i doba v evidenci nezaměstnaných na úřadu práce.
Žádost o invalidní důchod se podává na okresní správě sociálního zabezpečení. Lze to učinit fyzicky nebo elektronicky.
Pokud chcete žádost podávat přímo na sociálce, pak úřad doporučuje objednat se přímo na určitý termín a čas. A taky si nějaký čas na podání žádosti vyhradit, není to na pár minut.
Pokud se vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu nemůžete dostavit osobně, může ji za vás na správu sociálního zabezpečení donést někdo z rodiny, ale bude potřebovat váš písemný souhlas a taky potvrzení od lékaře, že zdravotní stav vám návštěvu na úřadě neumožňuje.
Žádost o invalidní důchod je možné podat taky elektronicky přes ePortál České správy sociálního zabezpečení.
Při podávání žádosti o invalidní důchod budete muset prokázat svou totožnost, pokud budete žádat na úřadě, tak občanským průkazem nebo pasem, online některou digitální identitou (bankovní identitou, datovou schránkou, eObčankou, mobilním klíček k eGovernmentu…)
Doby pojištění ze zaměstnání či podnikání by měla sociálka mít. Jí se ostatně to pojištění platí, náhradní doby ale možná budete muset dokazovat: není od věci mít připravený rodný list dítěte, když se má započítat péče o dítě do čtyř let věku, potvrzení o studiu nebo vojenskou knížku.
Řízení o přiznání invalidní penze nejčastěji prodlužuje prokazování zdravotního stavu. Přichystejte si taky rovnou dokumentaci od lékařů, tedy lékařské nálezy z vyšetření, která jste absolvovali, ať je můžete osobně předložit nebo elektronicky přiložit.
Pokud člověk žádá o invalidní důchod, ale zamítnou mu ho nebo mu přiklepnou nižší stupeň invalidity, proti rozhodnutí může do 30 dní podat námitku. Ta se podává na Českou správu sociálního zabezpečení, která věc přezkoumá a vydá další rozhodnutí.
Když to není ke spokojenosti žádajícího, nezbývá než žaloba ke krajskému soudu. Řízení ve věcech důchodového pojištění je osvobozené od správních poplatků, bez ohledu na to, jak nakonec soud rozhodne.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
