Invalidita hrozí víc, než si myslíte. Spočítali jsme, o kolik peněz můžete přijít

Jako invalidita se označuje pokles pracovní schopnosti, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to v rozsahu nejméně o 35 %. Pokud pracovní schopnost klesne kvůli zdravotnímu stavu: 

• o 35 až 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, 
• o minimálně 50 %, ale nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, 
• o více než 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 

Podle aktuálních údajů je v Česku více než 411 tisíc lidí, kteří pobírají invalidní důchod. To představuje téměř osm procent ekonomicky aktivních obyvatel. Statistiky přitom ukazují, že během produktivního věku se stane invalidním jeden u pěti lidí. 

Počet invalidních důchodců dosáhl ke konci loňského roku celkem 411 706, z toho:

• 177 094 (43 %) prvního stupně,
• 78 203 (19 %) druhého stupně,
• 156 409 (38 %) třetího stupně.

Téměř 40 % všech vyplácených invalidních důchodů míří lidem mladším 50 let. Z toho je zřejmé, že většina případů invalidity není dočasná, ale představuje dlouhodobý či trvalý stav, který výrazně ovlivňuje životní standard a finanční zabezpečení postižené osoby a její rodiny. 

Většina případů invalidity je způsobena nemocí, je to až 96 % všech přiznaných invalidních důchodů. Pouze čtyři procenta vznikají důsledkem úrazů. Nejčastějšími příčinami invalidity jsou nemoci svalů a kostí (27 %), duševní poruchy (26 %), nemoci nervové soustavy (9 %) a zhoubné nádory (8 %). Tyto statistiky ukazují, že každý z nás je vystaven riziku, které se může projevit postupně, ale s vážnými dlouhodobými důsledky.

Jedním z významných aspektů invalidity je výrazný propad příjmů. Průměrná výše invalidního důchodu podle statistiky České správy sociálního zabezpečení činila v roce 2023:

• 9 685 Kč za měsíc u prvního stupně,
• 11 412 Kč za měsíc u druhého stupně,
• 17 014 Kč za měsíc u třetího stupně.

Pokud vezmeme v úvahu, že průměrná čistá mzda v Česku je ve srovnání s průměrným invalidním důchodem výrazně vyšší, propad příjmů může být pro mnoho domácností devastující. Čím vyšší je příjem, tím větší je rozdíl mezi předchozím příjmem a invalidním důchodem. Například u osoby s čistou mzdou 39 570 Kč by invalidní důchod ve III. stupni činil jen 21 678 Kč, což představuje propad o více než 45 %.

V rámci rizika invalidity jsou jednou z nejvíce ohrožených skupin obyvatel osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Tito lidé často přiznávají minimální odvody do sociálního pojištění, aby si snížili měsíční náklady, i když ve skutečnosti mohou mít příjmy výrazně vyšší. Tento přístup však znamená, že propad mezi jejich reálným příjmem a tím, co by dostali od státu v případě přiznání invalidity, je enormní. 

O autorovi

Foto: Freedom Financial Services

• Jan Grufík je obchodní ředitel společnosti Freedom Financial Services.
• Ve finančním poradenství se pohybuje od roku 2007. Začínal jako poradce v AWD a postupně se vypracoval na pozici manažera. V roce 2015 se připojil ke společnosti Freedom, kde se stal postupně spolumajitelem. Během svého profesního života získal certifikace EFA a EFP.

Představme si OSVČ, která do domácnosti přináší 50 až 60 tisíc korun měsíčně. Pokud by ale odváděla pouze minimální pojistné, její invalidní důchod by činil přibližně 15 tisíc korun měsíčně.

To znamená, že každý měsíc by jí chybělo 35 až 45 tisíc korun, což by mělo dramatický dopad na její finanční situaci i životní standard jeho rodiny. Právě proto je pro OSVČ vhodné zvážit pojištění invalidity. 

Pojištění na invaliditu je navrženo tak, aby pokrylo právě tento propad příjmů a zajistilo, že postižená osoba a její rodina budou finančně zabezpečeny. Bez tohoto pojištění se mnoho lidí dostává do finanční tísně, která může vést k nutnosti změnit životní styl, přestěhovat se do menšího bytu nebo dokonce prodat majetek, aby pokryli základní životní potřeby. 

Výhodou pojištění je, že zajišťuje finanční příjem, který může pokrýt výdaje na léčbu, rehabilitaci, přizpůsobení bydlení či jiné nezbytné náklady. Je třeba si ho ale dobře nastavit. 

Příklad: OSVČ, který vydělává cca 65 tisíc Kč měsíčně, dostane v případě přiznání invalidity od státu zhruba 15 tisíc korun měsíčně. Takovému člověku bude chybět každý měsíc 50 tisíc, což je 600 tisíc korun za rok. V tomto případě je důležité také to, kolik je tomuto člověku let a kolik let mu zbývá do důchodového věku. 

Při výběru pojištění invalidity je důležité zvážit několik faktorů:  

• Státní důchod – nejdříve si zjistěte, kolik byste dostali od státu peněz v případě přiznání invalidity. 
• Výše pojistné částky – měla by být nastavena tak, aby pokryla propad příjmů a zajišťovala dostatečnou životní úroveň, zabezpečila nejdůležitější cíle rodiny a vyplatila úvěry. 
• Pojistné podmínky a výluky – pozornost je třeba věnovat i tomu, jaké výluky mají jednotlivé pojišťovny. Obecně platí, že čím více výluk, tím je pojistka levnější. Pokud už pojištění máte, zjistěte, zda máte invaliditu ve smlouvě životního pojištění nastavenou správně. 
• Staré pojištění – vesměs platí, že čím starší produkt nebo smlouvu máte, tím máte horší pojistné podmínky a větší počet výluk. Pojistný trh se v čase vyvíjí ku prospěchu klienta. V nových smlouvách, které jsou aktuálně na trhu dostupné, jsou mnohem lepší podmínky, než tomu bylo například před pěti lety. 

Příklad výpočtu invalidního důchodu v roce 2024

Zdroj: Shutterstock

Muž narozený 1. 1. 1962 požádá o přiznání invalidního důchodu od vzniku invalidity, tj. od 1. 1. 2024. Od tohoto data mu byl přiznán invalidní důchod. Před vznikem invalidity získal 44 let a 113 dnů pojištění včetně náhradních dob.

Pro výši procentní výměry se jako doba pojištění započítává i dopočtená doba, což je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku bezdětné ženy stejného data narození.

Důchodový věk bezdětné ženy narozené 1. 1. 1962 je 64 let a 6 měsíců, dopočtená doba žadatele je tedy od 1. 1. 2024 do 1. 7. 2026, tj. 910 dnů. Celková doba pojištění v tomto případě tedy činí 46 let a 294 dní.

Osobní vyměřovací základ za rozhodné období, tj. za období od roku 1986 do roku 2023, činí 32 000 Kč.

Výpočtový základ pro stanovení invalidního důchodu se stanoví podle takzvaných redukčních hranic platných v roce 2024 takto:

• částka 19 346 Kč náleží v plné výši, k této částce se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 32 000 Kč a částkou 19 346 Kč, tedy 26 % z částky 12 654 Kč, což je po zaokrouhlení 3291 Kč.

Výpočtový základ činí celkem 22 637 Kč (19 346 + 3291).

V případě invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží za každý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu. To znamená, že za 46 let pojištění činí procentní výměra 69 % výpočtového základu, tj. 15 620 Kč.

V případě invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně náleží za každý rok pojištění 0,75 % výpočtového základu. To znamená, že za 46 let pojištění činí procentní výměra 34,5 % výpočtového základu, tj. 7810 Kč.

V případě invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně náleží za každý rok pojištění 0,5 % výpočtového základu. To znamená, že za 46 let pojištění činí procentní výměra 23 % výpočtového základu, tj. 5207 Kč.

Spolu se základní výměrou, která činí pro rok 2024 částku 4400 Kč, náleží tomuto muži invalidní důchod pro invaliditu

• třetího stupně ve výši 20 020 Kč měsíčně,
• druhého stupně ve výši 12 210 Kč měsíčně,
• prvního stupně ve výši 9607 Kč měsíčně.

Ještě zůstaňte

Zdroj: Shutterstock

• Invalidní důchod. Kdo má letos nárok a kolik dostane
• Příspěvek na péči stoupne. Kdo ho dostane a jak o něj žádat?
• Připravte se, že budete závislí na pomoci druhých. Pojištění s daňovou úlevou přibývá
• Dávky pro zdravotně postižené v roce 2024. Kdo má nárok a jak žádat
• Problém s pojišťovnou? Zkuste ombudsmanku. Vysvětlíme, jak na to

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem