Invalidní důchod je jakási pojistka, která slouží k zabezpečení lidí, kterým nemoc nebo následky úrazu nedovolují plnohodnotně pracovat – případně pracovat vůbec. S ohledem na to, jak moc v důsledku pochroumaného zdraví člověku poklesla schopnost pracovat, se rozlišuje invalidita prvního, druhého a třetího stupně. S každou z nich se pojí jiná výše invalidního důchodu.
Kdo má na invalidní důchod nárok
Aby člověku vznikl nárok na invalidní důchod, musí splňovat několik podmínek. Obecně a velmi zjednodušeně se dá říct, že nárok na invalidní důchod má každý, kdo se stal invalidním, ještě mu nebylo pětašedesát (nebo ještě nedosáhl svého důchodového věku, je-li vyšší než šedesát pět let), získal potřebnou dobu účasti na důchodovém (sociálním) pojištění a zároveň ke dni vzniku invalidity ještě neměl nárok na klasický starobní důchod. Případně se stal invalidním po pracovním úrazu – pak vzniká nárok na invalidní důchod automaticky, aniž musíte splňovat ostatní podmínky.
Doby pojištění nezbytné k tomu, aby člověk invalidní důchod dostal, závisí na jeho věku:
- u člověka do 20 let stačí méně než 1 rok,
- u člověka nad 20 do 22 let je třeba 1 rok,
- u člověka nad 22 let do 24 let jsou třeba 2 roky,
- u člověka nad 24 let do 26 let jsou třeba 3 roky,
- u člověka nad 26 let do 28 let jsou třeba 4 roky,
- u člověka nad 28 let je třeba 5 let.
U člověka ve věku nad dvacet osm let se požadované doby pojištění zjišťují z posledních deseti let před vznikem invalidity. U člověka staršího třiceti osmi let se podmínka považuje za splněnou i v případě, že byla doba pojištění získána v období posledních dvaceti let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění pak činí deset let. Vyžadovanou dobu pojištění můžete splnit také v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; pojištěnec mladší čtyřiadvaceti let přitom musí být pojištěn aspoň dva roky.
Jak vysoký invalidní důchod dostanete
Základní výměra invalidního důchodu dělá v roce 2015 (stejně jako u ostatních důchodů) dva tisíce čtyři sta korun. Procentní výměra invalidního důchodu závisí na dřívějších příjmech a době důchodového pojištění. Platí samozřejmě, že čím vyšší byly vaše příjmy a čím déle jste platili (ať už jako samostatně vydělávající, nebo prostřednictvím zaměstnavatele) sociální pojištění, tím vyšší bude váš invalidní důchod. Zohledňuje se také takzvaná dopočtená doba - jedná se o dobu pojištění od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku. Ale pozor nebere se v úvahu skutečný důchodový věk, ale důchodový věk platný pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě. Pokud takovou ženou nejste, budete se pro tentokrát v naší kalkulačce věku odchodu do penze trochu přetvařovat:
Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:
- 0,5 % výpočtového základu pro 1. stupeň,
- 0,75 % výpočtového základu pro 2. stupeň,
- 1,5 % výpočtového základu pro 3. stupeň.
Pokud vás zajímá, jak vysoký invalidní důchod můžete v roce 2015 čekat, vyzkoušejte naši kalkulačku – spočítá ho za vás.
Přivýdělek k invalidnímu důchodu
Jestli pobíráte invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, je dobré si přivydělávat, zákon a pravidla vás v tom nijak neomezují.
Jednak zvětšíte měsíční přísun peněz do rodinného rozpočtu, a navíc – doba pobírání invalidního důchodu se nepočítá do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod.
Když se vám nebude dařit najít zdroj výdělku, můžete se zaevidovat na úřadu práce – doba evidence se totiž (v zákonem omezeném rozsahu) považuje za náhradní dobu pojištění. Případně zbývá možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění. Jinak byste se jednou mohli potýkat s tím, že vám nárok na penzi vůbec nevznikne. Podrobněji jsme vás o možnosti a pravidlech dobrovolného důchodového pojištění informovali loni:
Pokud pobíráte invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, je situace jiná – doba pobírání důchodu se započítává do dob pojištění potřebných pro vznik nároku na starobní důchod. Přivýdělku se ovšem ani v tomto případě žádné zákonné limity nekladou, záleží spíš, co vám zdraví dovolí. Jen pozor na posudkovou komisi – aby na základě vaší pracovní aktivity neusoudila, že jste vcelku zdraví, práceschopní, a invalidní důchod vám nesnížila, respektive vás nepřeřadila do lehčího stupně invalidity.
Obecně se dá říct, že abyste neohrozili čerpání svého invalidního důchodu, rozsah pracovní aktivity by měl odpovídat snížené pracovní schopnosti – zhruba podle procent, která jsme uváděli u jednotlivých stupňů invalidity výš. V případě zaměstnání by se tedy mělo jednat o snížené úvazky. Výše výdělku nijak omezena není.
Co se stane, až dosáhnete důchodového věku
Invalidní a starobní důchod nelze pobírat současně. Jakmile dosáhnete pětašedesáti let (nebo důchodového věku, je-li vyšší), začínáte místo invalidního důchodu pobírat důchod starobní. Nemusíte se ale bát, že byste si s přechodem do starobního důchodu finančně pohoršili. Kdyby vám vycházel nižší starobní důchod, navýší se na úroveň dřívějšího invalidního důchodu.
Závěrem už jen dodáváme, že o invalidní důchod se žádá na okresní správě sociálního zabezpečení (příslušné podle místa bydliště), která vás následně nasměruje na své posudkové lékaře.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 7. 2015 14:00, marie kamenčáková
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat z čeho se bude vypočítávat invalidní důchod když přijedu o zaměstnanání.Pobírám ID 2 .stupně,posudek zdravotního stavu mám do konce října,tudíž mě čeká posudková komise.Z jaké částky se bude vypočítávat když bych skončila
na úřadu práce?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
29. 1. 2016 14:30, Naďa Bittnerova
Dobrý den chtěla bych se zeptat kolik dni můžu být v pracovní neschopnosti pokud mám invalidní důchod 1stupně děkuji
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.