Jaký můžete mít invalidní důchod?

Výše invalidního důchodu se určuje podle stupně invalidity. O tom, zda má člověk nárok na invalidní důchod a o stupni jeho invalidity, rozhodují „posudkoví“ lékaři za pomoci speciální tabulky, kterou nyní najdete také na našem webu. Abyste však měli skutečně šanci invalidní důchod dostat, musíte splnit ještě jednu zásadní podmínku – platit po určitou dobu důchodové pojištění. Přečtěte si, na co mají invalidé nárok a co je třeba k pobírání invalidního důchodu splnit.

Tři stupně invalidity

Od roku 2010 přestaly existovat plné a částečné invalidní důchody. Místo nich se invalidní důchod člení na tři stupně, a to podle poklesu pracovní schopnosti. Stupeň invalidity posuzují lékaři lékařské posudkové služby, působící na okresních správách sociálního zabezpečení.

Vycházejí z toho, že pokud pracovní schopnost občana poklesla:

• nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jde o invaliditu prvního stupně
• nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jde o invaliditu druhého stupně
• nejméně o 70 %, jde o invaliditu třetího stupně.

Ze stanoveného stupně invalidity pak vychází samotná výše důchodu. O kolik procent snižuje konkrétní onemocnění či postižení pracovní schopnost, určuje lékař za pomoci objemné tabulky, která tvoří přílohu vyhlášky 359/2009 Sb. 

Co tvoří invalidní důchod

Stejně jako všechny ostatní důchody tvoří invalidní důchody dvě složky:

• základní výměra

Je stejná pro starobní i invalidní důchodce a aktuálně činí 2230 Kč měsíčně.

• procentní výměra

Její výše se počítá podle získané doby pojištění (včetně tzv. dopočtené doby do dosažení klasického důchodového věku). Získanou dobou pojištění se rozumí doba účasti na důchodovém pojištění, což je především doba zaměstnání, podnikání a dále doby vyjmenované v zákoně o důchodovém pojištění, například doba péče o dítě do čtyř let, prvních šest let studia na střední nebo vysoké škole atd.

Za každý rok doby pojištění se připočítává:

• u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně 0,5 % výpočtového základu
• u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně 0,75 % výpočtového základu
• u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 1,5 % výpočtového základu

Minimální výše procentní výměry přitom v současnosti činí 770 korun měsíčně.

Výpočtový základ při odchodu do důchodu v roce 2011 se vypočítává z příjmů v rozhodném období 1986–2010. Vychází se z hrubých příjmů, které se kvůli  inflaci „srovnávají“ pomocí přepočítávacích koeficientů na současnou úroveň příjmů. Takto upravené příjmy se také redukují hranicemi stanovenými zákonem.

Pro názornost si to celé ukažme na jednoduchém příkladu: Pan Novák je soustružník. Tedy spíš byl. Pracoval od rána do večera do té doby, než ho soustruh připravil o tři prsty na pravé ruce. Před nehodou vydělával 12 000 hrubého měsíčně, po ní už svou práci vykonávat nemůže. Rozhodl se proto odejít do invalidního důchodu. Od státu ale dostane jen 4490 korun, i když dopočtená doba (ta, která mu zbývá do starobního důchodu) sečtená s již odpracovanou dobou a takzvanými náhradními dobami – (třeba studium na střední či vysoké škole) činí 40 let.

Jak je to možné? Problém spočívá v tom, že ztráta několika prstů jedné ruky při zachování úchopu znamená pokles pracovní neschopnosti jen o 5 až 15 procent. Nemá proto šanci dosáhnout na druhý stupeň invalidity, který by mu zaručil invalidní důchod ve výši 5620 korun. Plný invalidní důchod by u pana Nováka činil 9010 korun. Nedostal by ho ale ani v případě, kdy by třeba ztratil jedno oko. To je totiž „obodováno“ jen 40 až 50 procenty. Nad sedmdesát procent, z nichž se vychází u invalidity třetího stupně, by se tak nedostal.

Ještě hůř by na tom pan Novák byl, kdyby deset let svého produktivního života před nehodou nepracoval. Započtená doba by tak činila pouze 30 let, což by snížilo jeho invalidní důchod (I. stupeň) na 3925 korun měsíčně.

Být marod nestačí

K přiznání invalidního důchodu tedy nestačí, když posudkový lékař řekne, že váš zdravotní stav odpovídá některému ze stupňů invalidity. Je totiž také třeba mít nějakou dobu důchodové pojištění. Délka potřebné účasti vychází z věku invalidy:

• do 20 let méně než jeden rok,
• od 20 let do 22 let jeden rok,
• od 22 let do 24 let dva roky,
• od 24 let do 26 let tři roky,
• od 26 let do 28 let čtyři roky,
• nad 28 let pět roků za posledních 10 let,
• nad 38 let pět roků za posledních 10 let, nebo 10 roků za posledních 20 let.

Tato podmínka se může zdát lehce splnitelná, nemalý počet lidí se ale v Česku živí „načerno“, další jsou pak dlouhodobě vedeni v evidenci úřadu práce a nemůžou nalézt zaměstnání. Z doby evidence na úřadu práce se pro získání důchodu započítává doba pobírání podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Pokud je někdo na pracovním úřadu evidován déle, započítává se mu z této další doby už jen jediný rok, u osob starších 55 let pak tři roky.

Invalida bez invalidního důchodu

Člověk, který je uznán invalidním, ale nemá nárok na výplatu důchodu, je v krajně nemilé a často taky neočekávané situaci. Jeho první kroky (pokud může kráčet) by měly směřovat na okresní správu sociálního zabezpečení, kde by mu měli říci, zda nebo raději jak lze vzniklou situaci řešit – například přihlášením se k dobrovolnému důchodovému pojištění a podobně.

Pokud není možné získat důchod a invalida je bez prostředků, může se obrátit na sociální odbory pověřených městských úřadů podle místa trvalého bydliště a nechat si posoudit nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi. Je ovšem třeba vzít na vědomí, že u invalidity I. nebo II. stupně se je souběžně třeba zaevidovat na úřadu práce a hledat nějaké zaměstnání pro splnění nároku na dávky. U invalidů III. stupně se už evidence na úřadu práce nevyžaduje. U dávek pomoci v hmotné nouzi je třeba si pamatovat, že je nelze žádat zpětně, a podle toho se při snaze o jejich získání zařídit.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem