Zdroj: Shutterstock
Internetové bankovnictví používají přibližně dvě třetiny (64,1 %) obyvatel Česka starších 16 let. Ukazují to čerstvě zveřejněné výsledky průzkumu Českého statistického úřadu za rok 2020. Před dvěma lety to bylo 58 % a ještě v roce 2010 jenom 21 % obyvatel.
Používání internetového bankovnictví klesá s rostoucím věkem: zatímco mezi lidmi od 25 do 44 let se podíl uživatelů pohybuje kolem 87 procent, u lidí nad 65 let věku je to jenom mírně nad 22 procent.
Velkou roli hraje také dosažené vzdělání. Mezi vysokoškoláky používá internetbanking přes 92 % lidí, naopak mezi lidmi s pouze základním vzděláním je to 42 %.
Do internetového bankovnictví řadí statistici také aplikace v chytrém telefonu zvané mobilní bankovnictví.
Zdroj: Český statistický úřad
Uživatelé internetbankingu v Česku (podíl z celkového počtu osob v dané skupině) | |||
| rok 2020 | rok 2015 | rok 2010 | |
| Celkem (16 let a starší) | 64,1 % | 44,9 % | 21,1 % |
| muži | 65,2 % | 47,0 % | 24,4 % |
| ženy | 63,1 % | 43,0 % | 18,1 % |
| Věková skupina | |||
| 16–24 let | 62,0 % | 36,1 % | 17,7 % |
| 25–34 let | 88,3 % | 68,4 % | 36,6 % |
| 35–44 let | 86,7 % | 68,5 % | 32,7 % |
| 45–54 let | 80,8 % | 54,8 % | 24,4 % |
| 55–64 let | 58,6 % | 33,4 % | 10,9 % |
| 65 a více let | 22,3 % | 10,2 % | 2,7 % |
| Dosažené vzdělání (25–64 let) | |||
| základní | 42,0 % | 22,0 % | 4,5 % |
| střední bez maturity | 69,3 % | 51,4 % | 14,2 % |
| střední s maturitou a vyšší odborné | 86,4 % | 75,5 % | 34,7 % |
| vysokoškolské | 92,4 % | 88,6 % | 53,4 % |
| Zdroj: ČSÚ | |||
Porovnání s ostatními státy Evropské unie vyznívá pro Česko dobře. Když se zaměříme na věkovou skupinu od 16 do 74 let, je internetové bankovnictví nejvíc rozšířené v Nizozemsku (89 %), Švédsku (85 %) a Estonsku (80 %). Před námi jsou ještě Lotyšsko, Belgie a Lucembursko, teprve za Českem skončily sousední státy včetně Rakouska a Německa. Na konci žebříčku je Rumunsko, kde podle Eurostatu používá internetové bankovnictví jenom 12 % lidí.
Osoby ve věku 16–74 let používající internetové bankovnictví | |
| Nizozemsko | 89 % |
| Švédsko | 85 % |
| Estonsko | 80 % |
| Lotyšsko | 76 % |
| Belgie | 75 % |
| Lucembursko | 71 % |
| Česko | 70 % |
| Irsko | 69 % |
| Litva | 68 % |
| Rakousko | 66 % |
| Francie (rok 2019) | 66 % |
| Německo | 65 % |
| Španělsko | 62 % |
| Malta | 60 % |
| Slovensko | 58 % |
| průměr EU | 57 % |
| Kypr | 52 % |
| Slovinsko | 52 % |
| Maďarsko | 51 % |
| Chorvatsko | 50 % |
| Polsko | 49 % |
| Portugalsko | 47 % |
| Řecko | 37 % |
| Itálie (rok 2019) | 36 % |
| Bulharsko | 13 % |
| Rumunsko | 12 % |
| Zdroj: Eurostat, ČSÚ, data za rok 2020 (kromě Francie a Itálie) | |
Obecně internet v Česku používají 81,3 % lidí starších 16 let. Jejich podíl se za poslední dva roky výrazněji nezvýšil.
„Minulý rok se v Česku k internetu připojovalo denně 75 % dospělých osob. Ve věkové kategorii 16 až 44 let bylo online každý den dokonce 95 % z nich,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Bez internetu loni bylo 18 procent domácností. „Jde převážně o domácnosti seniorů, kteří o tuto technologii nemají zájem nebo ji neumějí používat,“ upřesňuje Rojíček. Ve věkové skupině od 65 let používá internet jenom 40 % lidí.
Zdroj: Český statistický úřad
Dál výrazně roste využití internetu v chytrém telefonu. Minulý rok se takto připojovalo skoro šest milionů lidí starších 16 let v porovnání s jedním milionem v roce 2012. Nejběžnější je to u lidí ve věku 16 až 24 let, kde používá internet v mobilu téměř 97 % z nich. Naopak mezi osobami staršími 65 let je to jen 16 %. Jedním z důvodů může být i to, že mezi seniory má chytrý telefon pouze necelá čtvrtina osob – tři čtvrtiny stále používají klasický tlačítkový telefon.
„Nejviditelnější změnou je významný nárůst nakupování přes internet. Ve druhém čtvrtletí roku 2020 nakupovala online více než polovina Čechů,“ dodává Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Co je pro lidi při využívání internetového či mobilního bankovnictví nejdůležitější? Co jim vadí? Jak se přihlašují? Projděte si výsledky rozsáhlého průzkumu.
Po uvolnění omezení se vrátíme k předchozímu stavu, plánují banky. Koronavirus však může přinést větší změnu, než to loni vypadalo. Digitalizace skokově stoupla. I když většina poboček přežije, jejich podoba se dál výrazně promění.
Zapomeňte radši na tragikomický plán vlády, že se lidé starší 80 let mají registrovat k očkování hlavně přes internet a dva PINy. V jiných případech už úřady a firmy dokázaly připravit plno řešení, která skutečně fungují. Digitalizace ještě zrychlila kvůli koronaviru. Těží z toho i senioři - když si rozumí s počítači a chytrými telefony. Ostatní se naopak cítí znevýhodněni, a to i finančně.
Je to záhada. Přes všechny inovace a digitalizace vám většina bank nedokáže zrušit účet online. Koronavirová omezení náhle mizí a cesta na pobočku prý vůbec není zbytečná.
Petr Kučera
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
