Zdroj: Shutterstock
Kvůli různým žádostem a potvrzením už nebudete muset chodit na úřad. Z domova a bez čekání můžete třeba zkontrolovat, kolik vám zbývá řidičských bodů, podíváte se do katastru nemovitostí, zjistíte, že vám končí platnost občanského průkazu nebo technické kontroly auta, a zaplatíte nejrůznější místní poplatky.
K ověření totožnosti přitom poslouží údaje do internetového bankovnictví – takzvaná bankovní identita. Při jejím využívání budete postupovat stejně jednoduše, jako se přihlašujete ke svému účtu. Nemusíte se učit nic nového a hlavně: nebude vás to stát ani korunu navíc.
Právní rámec pro rozšíření takzvaného Bank ID přináší novela zákona o bankách, kterou ve středu schválili poslanci napříč stranami. Za projektem nazvaným SONIA stojí Česká bankovní asociace. Cílem je výrazně zjednodušit ověřování identity na internetu, protože dosavadní způsoby jsou pro většinu uživatelů komplikované, relativně drahé nebo mají nechtěné vedlejší dopady.
Ministerstvo vnitra loni spustilo Portál občana a postupně do něj přidává další služby, které lze spravovat online. K využívání portálu ale potřebujete elektronický občanský průkaz s čipem (a k němu si za několik stovek koupit čtečku) nebo si zřídit datovou schránku (což může mít nechtěné vedlejší dopady).
„V Česku zatím chybí univerzální masově rozšířený digitální doklad totožnosti, jímž by se lidé mohli prokazovat při online komunikaci jak s úřady, tak i soukromými společnostmi. Nejrozšířenějším nástrojem digitálního ověřování totožnosti je přitom právě bankovní identita pro přihlašování do internetového bankovnictví, která je prověřená a důvěryhodná,“ říká Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace. Inspirací pro český projekt jsou Švédsko, Dánsko, Finsko, Estonsko nebo Norsko.
Univerzální digitální doklad totožnosti bude nepovinný, takže lidem dál zůstane jak možnost vybrat si jiný způsob ověření, tak chodit na úřady osobně.
„Bank ID bude zadarmo nejen pro klienty bank, ale i pro stát,“ zdůrazňuje Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace. Platit by za něj měly pouze soukromé firmy, které univerzální digitální doklad využijí pro identifikaci zákazníků. Například dodavatelé energií, telekomunikační operátoři, sázkové společnosti (ověřování při internetovém sázení) nebo e-shopy (třeba okazování zletilosti při nákupu alkoholu).
„Firmám nabídneme zabezpečený, fungující nástroj, jímž na dálku ověří zákazníky. Umožníme jim další rozvoj digitálních služeb,“ říká Hanzlík. Lidé podle něj nemusejí mít strach z Velkého bratra. Bank ID bude pouhým dokladem. Nehrozí, že by se úřady nebo jiní účastníci celého systému mohli tímto způsobem podívat na něčí bankovní účet, natož s ním disponovat nebo jakkoli sledovat něčí aktivity na internetu.
A přestože přes banku půjde vyřídit většinu věcí, nejspíš ne úplně všechny. K některým, typicky k převodům nemovitostí, bude dál potřeba nejvyšší stupeň ověření, který online zajistí jenom státní eObčanka s aktivovaným čipem.
Poslanci podpořili pozměňující návrh, podle něhož dostanou přímý přístup do informačních systémů veřejné správy vedle bank také pojišťovny.
Až novelu podle očekávání podpoří i senátoři, dostanou banky volný prostor pro přípravu konkrétních řešení. Právě banky by se pak měly postarat o propagaci celého systému a jeho vysvětlení lidem. První z nich by mohly své produkty představit zhruba za rok.
Některé banky už sice podobnou službu nabízejí, například ČSOB, Česká spořitelna či Moneta, i kvůli chybějícímu propojení s veřejnou správou ale zatím – kromě sázkových společností – neměly praktické využití. A třeba registrace u ČSOB je zatím poměrně komplikovaná, pro přístup k digitální identitě nelze využít stejné údaje jako pro přihlašování do internetového bankovnictví. Právě projekt SONIA by měl přinést společné standardy, zjednodušení a rozšíření takových služeb. Ve hře je víc než pět milionů potenciálních uživatelů.
Čtrnáct procent obyvatel Česka ve věku 16 let a víc nikdy nepoužilo internet. Podíl lidí, kteří nemají žádnou zkušenost s internetem, roste podle věku.
První banky spouštějí novinku, díky níž budou platby kartou na internetu ještě bezpečnější a jednodušší. Kdo ale nemá mobilní aplikaci nebo chytrý telefon, může to mít naopak složitější.
Internetové bankovnictví v Česku využívá 63 procent osob starších 16 let, což je oproti roku 2010 trojnásobek. Největší podíl mají Dánsko, Nizozemsko a Finsko – shodně 89 procent. Naopak v Bulharsku a Rumunsku je to jenom sedm procent.
Průzkum agentury SC&C letos ukázal, že skoro tři pětiny uživatelů internetu by rády komunikovaly s úřady online právě s využitím svého internetového nebo mobilního bankovnictví. A téměř čtyři pětiny si to dokážou představit, když to bude bezpečné, uživatelsky přívětivé, jednoduché a bezplatné.
Skutečné možnosti nového systému budou samozřejmě záviset i na tom, co stát (a případně samospráva) vůbec „pustí“ na internet. Pomoct by měla takzvaná digitální ústava, kterou poslanci schválili před měsícem. Lidé díky ní získají právo vyřizovat úřední věci se státem elektronicky.
„Úřady už nebudou chtít, aby lidé znovu a znovu vyplňovali údaje, které stát už jednou má, nebo aby se donekonečna museli prokazovat novými a novými průkazy. Všechny potřebné informace si úředníci obstarají z dat, která už mají. Příští rok má vláda na vytvoření katalogu služeb, které mají dostat elektronickou formu,“ říká místopředseda ODS Martin Kupka.
„Důležité je podotknout, že zákon občanům nenařizuje povinnost online komunikace se státem. Pokud jim tato cesta nevyhovuje, mají stále možnost si na úřad zajít a vše řešit jako doposud,” zdůrazňuje pirátský poslanec Ondřej Profant, předseda sněmovního podvýboru pro eGovernment. Možnost vyřizovat věci s úřady osobně – tedy klasickou „papírovou“ formou – zůstane zachována hlavně kvůli seniorům.
Digitální ústava by měla platit od začátku roku 2020. Na její postupné naplnění ale úřady dostanou ještě pět let. Povinnost umožnit elektronickou komunikaci se navíc týká jenom státu a jeho organizací, nikoliv samospráv – u nich půjde dál o dobrovolné rozhodnutí.
Elektronizace veřejné správy je podle politiků prioritou už nejméně patnáct let. „Obíhat budou data, ne lidé,“ sliboval už v roce 2007 tehdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS), když představoval panáčka eGona – maskota, jehož jméno bylo zkratkou slova eGovernment.
Elektronizace veřejné správy měla už tehdy „za pár let“ lidem umožnit, aby místo osobní návštěvy různých úřadů vyřídili většinu nutné administrativy po internetu. Hodně plánů se sice postupně povedlo splnit, rychlejšímu postupu ale bránil hlavně resortismus, tedy chybějící spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy a slabá koordinace na úrovni celé vlády. I tam, kde už je elektronická komunikace možná, narážejí zájemci na komplikovaný přístup.
Petr Kučera
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
