Zdražování je nejvyšší od roku 2012, inflace překročila 3 %

Spotřebitelské ceny byly v listopadu o 3,1 procenta vyšší než ve stejném období předchozího roku. Jednalo se o nejvyšší meziroční růst od října 2012, oznámil Český statistický úřad. V porovnání s letošním říjnem stouply ceny o 0,3 %.

Na meziroční zdražování měly podle statistiků opět největší vliv ceny v oblasti bydlení. Ceny elektřiny stouply o 11,5 %, tepla a teplé vody o 4 %, nájemného z bytu o 3,8 %, zemního plynu o 3,5 %, vodného a stočného o 2,6 %, tuhých paliv o 1 %.

Druhý největší vliv na meziroční růst cen měly potraviny a nealkoholické nápoje. Brambory jsou o 23,5 % dražší než před rokem, ovoce o 16,2 %, cukr o 13,6 %, zelenina o 11,8 %, maso o 7,8 %, mouka o 7,1%, jogurty o 5,7 %. Ceny stravovacích služeb jsou vyšší o 4,8 % a ceny ubytovacích služeb o 3,3 %.

Nižší než před rokem jsou ceny telefonních a faxových služeb, které byly nižší o 4,1 %. Odívání a obuv jsou levnější o 0,8 %, doprava o 0,1 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v listopadu 2,7 %.

„Rostoucí mzdy v soukromém sektoru, platy ve veřejném sektoru a důchody v systému sociálního zabezpečení pomáhají navyšovat životní úroveň lidí. Zároveň však vedou k růstu spotřebitelských cen. Lidé, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, se mají reálně hůře,“ říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS.

Růst spotřebitelských cen v listopadu překonal očekávání analytiků, potvrzuje ekonom Petr Dufek z ČSOB. Tři čtvrtiny inflace jdou na vrub dražšímu bydlení a potravinám, upřesňuje.

„Zatímco ekonomika zpomaluje, inflace nabrala na síle. Česká národní banka tak bude čelit dilematu, jak moc toto inflační číslo brát ve světle negativních zpráv z ekonomiky na zřetel – zda dát přednost aktuální (staré) inflaci, nebo stále jasnějším signálům zpomalení ekonomického růstu,“ říká Dufek. Bankovní rada ČNB by měla o možné změně základních úrokových sazeb rozhodovat už v příštím týdnu.

Inflace se dostala nad horní hranici takzvaného tolerančního pásma ČNB, která by ji nejraději viděla na dvou procentech.

„Možnost, že ČNB příští týden zvýší sazby, je nyní vyšší, nicméně stále zůstává ve světle negativních zpráv z domácí a zahraniční ekonomiky o něco pravděpodobnější jejich stabilita. Do hry ještě mohou vstoupit britské volby, které naznačí, jak reálný je (tvrdý) brexit,“ dodává Dufek.

Analytici nečekají, že by inflace brzo klesla, nad třemi procenty ale zřejmě nevydrží.

„Na počátku příštího roku bude růst cen ovlivněn zvýšením spotřební daně na alkohol a tabák. Souhrnný dopad těchto změn odhadujeme na zhruba 0,5 procentního bodu,“ připomíná Luboš Růžička z Raiffeisenbank.

Naopak ve směru nižší inflace by podle něj mělo působit snížení DPH u některých služeb od května 2020. „Tento vliv se však podle našeho názoru v koncových zákaznických cenách příliš neprojeví, protože provozovatelé si přes nižší DPH jen navýší své marže,“ zdůrazňuje Růžička.

„S přispěním těchto administrativních vlivů by se inflace měla i v příštím roce pohybovat nadále vysoko nad dvěma procenty. Naproti tomu nízká inflace v zahraničí bude tlumit cenový růst v tuzemsku. Vlivem očekávaného zpomalování ekonomiky i ochabování růstu mezd by měly postupně slábnout i domácí inflační tlaky,“ očekává Růžička.

Ekonom Jiří Pour z UniCredit Bank vidí překonání tříprocentní hranice jako jednorázové, v prosinci by se podle něj měla inflace na tuto hranici vrátit. „V dalších měsících pak očekáváme inflaci opět pohodlně ukotvenou uvnitř horního tolerančního pásma ČNB s průměrem 2,5% v příštím roce. Díky tomu ani neměníme náš výhled, že ČNB ponechá klíčovou úrokovou sazbu po celý příští rok beze změny na aktuálních dvou procentech,“ říká.

„Za celý rok 2019 bude průměrná inflace s největší pravděpodobností činit 2,8 %, v roce 2020 se může držet nad úrovní 2,5 %,“ předpovídá Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Také podle Jakub Seidlera z ING Bank dosáhne průměrná inflace za celý letošní rok 2,8 %, což bude nejvyšší hodnota od roku 2012. V příštím roce by měl růst cen mírně zpomalit, kvůli daňovým změnám se však udrží poblíž 2,5 %.

Ekonom David Marek ze společnosti Deloitte nevnímá listopadová čísla jako dramatická. „Spíš než vývoj ekonomiky může za inflaci počasí, které přispělo k růstu cen potravin,“ zdůrazňuje. Růst cen se ale podle něj ještě pár měsíců udrží nad hranicí tří procent, zejména kvůli zvýšení spotřebních daní na začátku roku. V druhé polovině roku by se mohla celková inflace začít snižovat, očekává.

Sdílejte článek, než ho smažem