Češi se mají dobře. Jak dlouho ještě?

Česká ekonomika chvátá kupředu mílovými kroky. Objevují se však varovné hlasy, že jí může brzy dojít dech. Firmy vyrábějí čím dál více zboží, více lidí nachází práci, rostou mzdy, a Češi proto více utrácejí. Větší poptávka a vyšší náklady firem ovšem tlačí nahoru ceny. Do hry tak vstupuje Česká národní banka (profil, názory), které se takový růst ekonomiky nezamlouvá. Proto už několikrát zvýšila úrokové sazby, aby odradila lidi a firmy od dalšího zadlužování a utrácení. Cílem je dostat růst ekonomiky do takových mezí, v nichž nebude stoupat inflace.

V letošním druhém čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt, kterým se měří výkonnost ekonomiky, o šest procent ve srovnání s loňským rokem. "To je zhruba jedno procento nad dlouhodobě udržitelnou úrovní, která netlačí na růst inflace. Z toho vyplývá potřeba zmírnit tempo růstu a omezit riziko zvyšování cen," soudí David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. Česká národní banka proto podle něj příští rok dále zvýší úrokové sazby. To zdraží spotřebitelské úvěry i hypotéky.

Domácnosti se utrácením za bydlení, auta či potraviny podílely ve druhém čtvrtletí na šestiprocentním růstu z poloviny. "Umožnily jim to i nízké úrokové sazby u půjček," připomíná Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank. Určitou roli hrály a ještě budou hrát i rostoucí mzdy. "Větší zájem o zaměstnance spolu s rychlým růstem produktivity práce umožňují i vyšší růst mezd. Průměrná mzda díky různým odměnám a bonusům ve 4. čtvrtletí nejspíš dočasně přesáhne 23 tisíce korun," odhaduje Vladimír Pikora, hlavní ekonom společnosti Next Finance.

Druhou polovinu hospodářského růstu zajistily investice podniků. Investice ovšem rostly pomaleji než v prvním čtvrtletí. "To, že se investice zpomalily, může být známkou přehřívání ekonomiky," říká Brožka.

Nejednoznačný může být i pohled na vývoj zásob firem. Ty ve druhém čtvrtletí vzrostly rychleji, než se čekalo. To znamená, že se firmám hromadilo zboží ve skladech. Zásoby jsou velmi proměnlivou položkou a jejich jednorázové prudké zvýšení nemusí znamenat katastrofu. Ale kdyby množství skladovaného zboží rostlo i nadále, bylo by to signálem, že firmy vyrábějí více, než mohou prodat.

Stát se tak může snadno. Podniky si při nízkých úrokových sazbách půjčují i na rizikovější projekty, rozšiřují kapacity a zvyšují výrobu. Nových výrobků ovšem může nakonec být tolik, že je spotřebitelé nestačí všechny koupit. Na to mohou firmy zareagovat snížením výroby a propouštěním. A z rychlého růstu se postupně stane recese.

V evropském srovnání si Česko zatím vede velmi dobře. Průměrný hospodářský růst v Evropské unii ve 2. čtvrtletí činil 2,8 procenta. Ve třinácti zemích eurozóny to bylo 2,5 procenta. V hospodářské vyspělosti tedy Česko Unii úspěšně dohání. Zanedlouho by se ČR mohla ocitnout na 80 procentech průměru bývalé EU-15. Tempo dohánění se ale bude zpomalovat.

Rychleji než Česko rostly ve druhém čtvrtletí ekonomiky Slovenska (o 9,4 %) a Polska (o 6,9 %). Česko ale ve srovnání se Slovenskem roste z vyššího srovnávacího základu. "Od roku 1995 česká ekonomika roste průměrně o 3,3 procenta, takže nynější šestiprocentní růst je pro nás vysoký a naznačuje, že při dané struktuře ekonomiky a podnikatelského prostředí výrazně rychleji růst nemůžeme," poznamenává Pikora.

Jak dlouho ještě vydrží nynější rychlý růst ekonomiky?