Bitva o českou korunu: sazby vzhůru letí

Bitva o českou korunu: sazby vzhůru letí
V květnu 1997 ČNB dramaticky zvyšovala sazby, repo sazba se vyšplhala až na 75 %! Měnoví dealeři totiž v útocích neustávali, brali si korunové úvěry a získané koruny okamžitě prodávali za marky či dolary. Spekulovali, že v době splatnosti úvěrů dokoupí korunu levněji. Postupně přestával fungovat klasický oběh peněz, některé banky se staly nesolventními. Přečtěte si další díl našeho seriálu.

Přes víkend horké hlavy nevychladly. V pondělí 19. května 1997 byli útočníci na trhu znova a opět prodávali korunu "nakrátko". Brali si korunové úvěry a získané koruny okamžitě prodávali za marky či dolary (profil, názory) se spekulací, že v době splatnosti úvěrů dokoupí korunu (profil, názory) levněji. ČNB reagovala zvýšením repo sazby na 45 procent. Tím v jednom jediném okamžiku stouply úrokové sazby o desítky procent.

Akciové a dluhopisové trhy se počaly hroutit, když se držitelům cenných papírů objevil v depozitních vkladech skvělý a celkem bezpečný zdroj zisků. Při zhruba 9% míře inflace bylo možné reálně vydělat nějakých 35 % ročně, což byl dost dobrý důvod k prodeji méně výnosných dluhopisů či akcií.


Přestává fungovat oběh peněz

Jenže spekulanti se nezalekli, za půjčené (avšak okamžitě prodané) koruny byli ochotni krátkodobě zaplatit i oněch "nekřesťanských" 45 %. A nebylo-li možné půjčit si za 45, platili i 50. Tedy lombardní sazbu ČNB, do té doby stanovující strop českých úrokových sazeb. Sazbu, za kterou si mohla půjčit každá banka působící v České republice, což v pondělí už leckterá banka dělala...

V úterý 20. května to však už neplatilo, ČNB omezila českým bankám k lombardní sazbě přístup. Množství korun, které mohly banky od ČNB (profil, názory) na lombard dostat, se začalo určovat dle výše základního kapitálu. Dceřiné společnosti a pobočky zahraničních bank s velmi nízkým či neexistujícím kapitálem se rázem ocitly bez peněz, a protože koruny potřebovaly (řada z nich spekulovala proti ČNB, popřípadě spekulantům půjčovala), byly ochotny za půjčení peněz platit jakoukoliv cenu. Toho dne se jednodenní (tzv. "overnight") úroková sazba přehoupla přes 100 %. Mělo však být ještě hůř.


Marný boj. Vývoj devizových kurzů (tehdy vyhlašovaných ČNB vždy na příští den) CZK/USD (červená barva, hodnoty na stupnici vlevo) a CZK/DEM (černá barva, hodnoty na stupnici vpravo) od 15. do 30. května 1997.
Ve středu 21. května 1997 totiž měly banky u ČNB doplnit své povinné minimální rezervy na 9,5 % objemu svých klientských vkladů. Jenže, aby mohly prostředky u ČNB bezúročně deponovat, musely je nejprve někde získat - a to se ukázalo být neuvěřitelným problémem. Klasický oběh peněz totiž přestával fungovat, protože všechny korunové zdroje v konečném důsledku vysávali buď spekulanti nebo centrální banka.

Pokud jste chtěli koruny získat, museli jste oba zápasníky přeplatit. A to bylo hodně drahé. Ten den se úrokové sazby dostaly přes 500 % a poprvé v novodobé historii nebyla vyhlášena zápůjční jednodenní úroková sazba, protože ji ČNB v 11.00 hodin prostě nebyla schopna získat. Banky nebyly ochotny peníze půjčit, pouze přijímaly vklady, a za ně platily neuvěřitelné úroky.


Lidé ukládají peníze za 100 %

Docházelo k paradoxním situacím, kdy klienti bank načerno přetahovali své běžné účty (jejichž debetní sazby okolo 30 % nestačily banky kvůli rychlému běhu událostí změnit) a tyto peníze uložili u stejných bank za 100 i více procent. Rozdíl deseti minut mezi jednotlivými zavoláními mohl v ročním přepočtu znamenat zisk několika desítek procent. V telefonech byl slyšet zoufalý křik dealerů, zděšeně odečítajících z počítačů stále rostoucí kótace úrokových sazeb. Obchodní zástupci firmy Reuters měli žně, podniky jejich informační systémy kupovaly jako zběsilé, protože výnos z jednoho dobře uloženého depozita jim pokryl náklady na roční systémový provoz.


Vývoj v 11.00 hodin ČNB vyhlašovaných zápůjčních 1denních (zelená barva), týdenních (černá), 14denních (modrá) a 3měsíčních (červená) úrokových sazeb od 15. do 30. května 1997. Čím kratší peníze, tím více se za ně platilo, a to vše ani ne při 9% inflaci. Celkem pozoruhodný graf, který se už asi nebude opakovat.
Přesto řada bank povinné minimální rezervy nedoplnila, a tak se některé z nich de facto staly nesolventními. Situace byla natolik kritická, že ČNB musela do oběhu pumpovat peníze za více než 100% úrokové sazby, aby v peněžním systému obíhaly alespoň nějaké koruny. Spekulanti však přesto stále korunu prodávali a jejich útok pokračoval.

Problémy české koruny v tu dobu začaly ohrožovat i ostatní měny regionu. Nejvíce trpěla slovenská koruna (profil, názory), oslabil však i maďarský forint (profil, názory) a polský zlotý (profil, názory). Kromě koruny, randu a bahtu se pod útokem ocitlo i filipínské peso (profil, názory).

Ve čtvrtek 22. května 1997 vystoupil guvernér ČNB (J. Tošovský) v parlamentu, současně centrální banka zvedla týdenní repo sazbu na 75 %, znovu intervenovala a navíc ještě administrativním opatřením odřízla zahraničním spekulantům přístup ke koruně. V tu dobu však už bylo pozdě - proti ČNB už hrály i některé banky působící v České republice a na ty se omezení nevztahovalo. Bitva o českou korunu vrcholila.

Seriál Boj o českou korunu
Dnešní článek je součástí seriálu, jehož minulé díly si můžete přečíst zde:

Jak jste tenkrát "bitvu o českou korunu" vnímali?

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+8
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 19 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 12. 2006 2:36, Pierre

Nikdy nenabývala inflace takových vysokých hodnot, jako když byla zrušena zlatá konvertibilita. Díky skutečnému zlatému standardu, a nikoliv nějaké jeho parodii typu dohody v Janově v roce 1922 o Zlatém směnném standardu nebo Bretton Woodského systému z roku 1944, by existence spekulantů skončila stejně jako kdysi existence veksláků z doby budování našich šťastných zítřků. Jenže v době žití států na dluh a centrálních bank jako emitentů měny je snadné si půjčovat, ovšem hradit své závazky... ČNB hodně tratila v těchto "transakcích", pocítili jsme to všichni propadem do recese a balíčkových opatření. Z čistě liberálního hlediska by neměly centrální banky mít pouze jako jediné právo emitovat měnu, kterou jsou věřitelé povinni přijímat jako úhradu svých závazků. Centrální banka je monopol udělený státem.

+31
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 12. 2006 7:59, MSpacek

Jak tomu rozumim ja, koruny v konecnem souhrnu koncily u CNB, ktera je musela odkupovat od spekulantu za DEM a USD, plus spekulantu, kteri hrali proti oslabeni koruny, prodavali DEM a USD a uzivali si vysokych sazeb.

Zobrazit celé vlákno

-11
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.