V Unii už jsme, kdy budeme platit eurem?

Zavedení eura je dalším krokem na cestě do integrované Evropy. Ponechme nyní stranou otázky ohledně potřebnosti a prospěšnosti tohoto kroku a podívejme se na věc optikou technicky možného splnění podmínek pro přistoupení k eurozóně.

Vstupem do EU jsme současně vstoupili do ESCB (Evropského společenství centrálních bank), které je tvořeno ECB (Evropskou centrální bankou) a národními centrálními bankami všech členských států EU. Současně jsme s stali členy HMU (Hospodářská a měnová unie), která vyjadřuje společný zájem - proces harmonizace a koordinace hospodářských politik všech členských zemí EU. Avšak ne všechny členské státy EU používají jako "národní" měnu euro. Z již tradiční patnáctky zatím eurem neplatí Velká Británie, Dánsko a Švédsko. Z nových členů nebyl zatím do systému eura přijat nikdo.

EMU není jenom pštros

V souvislosti s používáním eura jako společné měny vznikl i další pojem: eurozóna, což je pojmenování pro 12 zemí společně sdílejících tuto měnu. Synonymem je též označení EMU (Evropská měnová unie), které však nemá žádné legislativní zakotvení v právu EU a přináší terminologické problémy. EMU totiž znamená jednak European  Monetary Union (Evropská měnová unie), ale také jde o Economic and Monetary Union (již zmiňovaná HMU).

Do eurozóny by se postupem času rády přičlenily i další země a mezi nimi i Česká republika. Přijetí jednotné měny znamená ztrátu jedné z možností ovlivňovat vlastní hospodářskou politiku, neboť tvorba a provádění měnové politiky přísluší ECB. Je to logické, neboť při jednotné měně chybí národním centrálním bankám účinný nástroj na provádění jakékoliv jiné měnové politiky, než provádí ECB. Naopak pravidla eurozóny vyžadují i určitou disciplínu ve druhé klíčové oblasti hospodářské politiky, politice fiskální. ČR má zatím vlastní národní měnu, a tím i vlastní měnovou politiku, vykonávanou ČNB.

Jak do eurozóny a kdy?

Naši cestu k euru popisuje 13. října 2003 vládou schválená Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. V dokumentu jsou určeny podmínky připravenosti pro vstup z hlediska domácí ekonomiky. Druhou podmínkou a z hlediska nutnosti plnění spíše první, jsou maastrichtská kritéria, která určují, jak si má země stát v klíčových hospodářských ukazatelích:

Kritérium cenové stability: v posledních 12 měsících před hodnocením by průměrná inflace neměla překračovat o více než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci ve 3 zemích s nejlepšími výsledky v cenové stabilitě. ČR tento požadavek splňuje.
Kritérium úrokových sazeb: průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba v posledních 12 měsících před hodnocením nemá překračovat o více než 2 p. b. průměrnou úrokovou sazbu tří zemí s nejnižší inflací. ČR splňuje i toto.
Kritérium veřejného deficitu: poměr plánovaného nebo skutečného deficitu veřejných financí k HDP nemá překročit 3 %. Toto kritérium již ale nesplňujeme.
Kritérium hrubého veřejného dluhu: poměr hrubého veřejného dluhu k HDP by neměl překročit 60 %, což ČR zatím splňuje.
Kurzové kritérium: ERM II (Exchange Rate Mechanism) jako mechanismus fixování zúčastněných měn na euro. Ve zkratce jde o to, že je stanovena určitá centrální parita národní měny k euru, která nesmí být po dobu fungování ERM II devalvována, a stanoveno je též fluktuační pásmo pro pohyb kurzu (standardně +/- 15 %). Podmínkou je udržet systém ERM II minimálně po dobu 2 let, což je společným úkolem jak pro národní centrální banku, tak i pro ECB, a tím prokázat "kurzovou stabilitu" a připravenost na zavedení eura. ČNB chápe kurzovou stabilitu jako poměrně těsné fluktuační pásmo (+/- 2,25 %), proti jehož opuštění by v ERM II musela již zasahovat, a to bez pomoci ECB. I proto se společně s vládou rozhodla podstoupit ERM II jen na nezbytně nutnou dobu, tedy na přesně dva roky před přijetím eura.

Z výše uvedených předpokladů již lze vyvodit první časové údaje o výhledech na zavedení eura u nás. Prozatím nesplňujeme 3% kritérium veřejného deficitu. Reforma veřejných financí si stanovila za cíl, snížit tento ukazatel v roce 2006 na 4 %. Pokud bychom tedy zavedli ERM II již dnes, pak za dva roky, bychom pro přijetí eura stále ještě nesplňovali  danou podmínku 3 %. Vláda i ČNB se shodují na tom, že leden 2007 je pro přijetí evropské měny nereálný. Bude-li však pokračovat předpokládaný trend snižovaní veřejného deficitu, mohla by ČR přistoupit k ERM II někdy na konci desetiletí. A teprve podle přesnějšího stanovení možnosti přístupu podle plnění maastrichtských kritérii (odhaduje se rok 2009 – 2010), bychom přistoupili na ERM II jednoduše v roce X – 2.

Domácí připravenost

Vláda velmi rozumně trvá na tom, abychom se do eurozóny neřítili za každou cenu. Jako další kritéria, krom maastrichtských, stanovila připravenost a sladěnost domácí ekonomiky s eurozónou. Při ztrátě měnověpolitického nástroje je třeba rozvinout další hospodářskopolitické instrumenty do kvalitních a použitelných rozměrů.
Jak hodnotí současný stav ČNB?

• Cyklická sladěnost (korelace hospodářského cyklu s eurozónou) - zlepšuje se
• Strukturální podobnost (na základě podílu jednotlivých sektorů na celkové přidané hodnotě či na základě sady kritérií týkající se propojení mezinárodního obchodu a finančního sektoru ČR se zeměmi eurozóny) - nedostatečná
• Synchronizace poptávkových a nabídkových šoků - zlepšuje se
• Zahraniční obchod a dynamika strukturálních změn (změny podílu jednotlivých sektorů celkové přidané hodnotě)- dobrá sladěnost
• Vnitroodvětvový obchod - dobrá sladěnost
• Stabilizační funkce veřejných rozpočtů - podprůměrná
• Pružnost na trhu práce (nabídka neodpovídá poptávce, přestože jsou i nezaměstnaní i volná pracovní místa) - nízká (jako jinde v EU)
• Stabilita a pružnost finančního sektoru – dobrá

Závěrem je nutno konstatovat, že pokud uznáme první předpoklad, tedy přijetí eura jako platidla na našem území, což není úplná samozřejmost, můžeme vládu i ČNB za zvolenou obezřetnou a rozvážnou strategii přístupu k eurozóně pochválit. Uvidíme, jak se podaří naplnit vytyčené cíle, a zda vládní politika dokáže připravit půdu pro splnění všech maastrichtských kritérií.

Kdy je podle vás rozumné vstoupit to eurozóny? Kdy splníme všechna maastrichtská kritéria? Co od přijetí eura očekáváte?