Co dělat, když úroky klesají
30. 1. 2003 | Dušan Hradil
Úročení zůstatků na běžném účtu je téměř mizivé a tak řada z nás zvažuje, kam uložit dočasně volné peníze. Vyřeší tento problém termínovaný nebo spořící vklad?
Zdražení jsme neunikli ani letos, nejvíc zdražují služby (zejména pojištění), pár setinek přihodily pohonné hmoty. Převálcovaly je však povánoční slevy a stagnující potraviny. V lednu bývá pohyb našich cen nejvýraznější – dochází totiž ke změně regulovaných cen. Ale letos jedna důležitá, elektřina, zlevnila. Zatímco tedy loni mezi prosincem a lednem regulované ceny k inflaci přidaly 0,7 %, letos jen 0,2 %. A tady máme onu půlprocentní "díru".
Zůstaňme však při zemi: jen co přijde jarní zelenina (zejména tzv. bramborový efekt), dubnové zdražení plynu a červencové nájemného, dostaneme se opět nejméně někam k procentu. Ale statistici upozorňují, že v samé konstrukci CPI (indexu spotřebitelských cen), jímž se inflace měří, je skryta určitá "chyba" nadhodnocení dosahující až celého procenta: z tohoto pohledu by tedy naše ceny ve skutečnosti nyní klesly o 1,4 %!
Trvalá deflace zatím vždy provázela silné recese, například v 90. letech XIX. stol. Poslední výrazný pokles cen doprovázel Velkou depresi 1929-33. Za rok 1932 ceny klesly o 10 % a celkem v těch letech o 25 %. K jen mírným poklesům cen došlo ale v USA i v letech 1938-9, v roce 1949 a 1955.
Výhledy expertů
ČNB ve svém nedávno inovovaném očekávání odhaduje inflaci ke konci letoška do pásma 1,6 až 3,0 %; v červnu 2004 to prý bude 2,0 až 3,4 %. Ministerstvo financí před týdnem snížilo svou letošní prognózu znatelněji: z předchozích 2 na 1,6 % (prognózovaná data v grafu modelují spodní pásmo odhadů).
Jedno je však zřejmé: nízkoinflační prostředí kvete, reposazba nečekaně snížená koncem ledna na 2,5 % má tedy ještě dokonce šanci na další rekordy. Důležitý bude vývoj eurozóny a chování ECB, zatím jsme s reposazbou o čtvrt procenta níž. Pokud však dojde k recesi v německé ekonomice, pak zřejmě i tam poklesnou ceny zboží, které lze volně obchodovat – a toto zboží představuje i u nás polovinu spotřebitelského koše!
Bouřlivě to vypadá u našich spolukandidátů: dvouprocentní seskok sazeb v Maďarsku jakoby probudil Poláky, kde se opět rozhořel doutnající konflikt mezi centrální bankou a ministrem financí Kolodkem: sazby 6,5 % jsou podle ministra příliš vysoké a budou tlačit kurz zlotého vzhůru. Odhaduje lednovou inflaci na postkomunistické minimum 0,5 % a označil 6% rozdíl "pro polskou ekonomiku za sebevražedný".
Makro-souvislosti
Pokles spotřebitelské důvěry (ne nepodobné situaci u nás v letech 1998-9, kdy jsme prožívali ekonomickou recesi: během těchto dvou let se také naše inflace zřítila z 12 pod 2 %) zasahuje nejen USA, ale zejména Evropu. Stále častěji se hovoří o deflaci, kterou sice jedni (např. i The Economist) vykreslují jako smrtku s kosou, ale druzí argumentují, že k jejímu propuknutí chybí nezbytný katalyzátor bankovní krize a že pokles inflace je vlastně jen side-efektem růstu produktivity práce.
Spotřeba i ceny se prý samozřejmě opět zvýší po odeznění Irácké krize, jen co nízké sazby a tím levné peníze vybudí poptávku… Podobný scénář se ostatně v USA odehrál v letech 1990 až 1992 (včetně Iráku): když v létě 1990 začalo hospodářství USA po osmileté expanzi balancovat na pokraji recese a do toho Irák zaútočil na Kuvajt, FED začal nekompromisně snižovat úrokové sazby (v prvním čtvrtletí 1991 HDP potřetí za sebou klesl, ale zároveň úspěšně proběhla Pouštní bouře). Na konci roku 1991 ještě jednou FED snížil sazby (na nejnižší úroveň od roku 1972) a od roku 1992 začalo hospodářské oživení, ač mírnější než dříve. Také tehdy se inflace v USA zhoupla až na 0,3 % (byť je krátkodobě) při 4% nominálním výnosu pokladničních poukázek.
Záporná inflace však implikuje záporné úroky – a to je ekonomický nesmysl: půjčky by měly být zadarmo či dokonce "s příplatkem" (dlužníci budou vracet navíc "deflační sazbu"), rentabilita investic je tlačena do nereálných výšin (musí vydělávat nad tuto sazbu, když peníze vydělávají "samy").
Co naše banky?
Bankám jde u nás beztak z tlustých do tenkých – úrokové výnosy padají jak cihla. Rok bude až kritický – všechny je straší otázka: na čem budeme vydělávat letos? Jak těžké je v úvěrových produktech "udržet kartel", ukazuje např. boj na ostří nože zuřící zejména v hypotékách. Union banka (profil, názory) vyrazila do útoku i v půjčkách obyvatelstvu chytlavým názvem: bezúročný úvěr (jistěže není zadarmo, ale pro naše zatvrzelé "vkladomilce" není nezajímavý). Komerční banka (profil, názory) chystá "Swing" – uvidíme, jak roztančí potenciál kreditek. Musí s úroky řádně dolů, protože nemá - jako spořitelna a Živnobanka (profil, názory) - přímé inkaso z fondů. Zato úročení běžných účtů zažije další pokles: majákem je spořitelní sporožiro, kde z celého procenta před rokem už zbylo jen 0,25 %. I GE Capital Bank (profil, názory) "sklouzla" z půlprocenta na pouhou desetinku. Nulovým hákem to zkouší HVB (profil, názory) a jistě najde následovníky.
Úročení běžných účtů (průměr 17 bank) podle zůstatku
Do 20 tis. Kč | Nad 20 tis. Kč | Nad 50 tis. Kč |
0,329 % | 0,415 % | 0,506 % |
Možné převody nadlimitních zůstatků na jiné vkladové produkty ztratily smysl, protože skutečný efekt klesá k desetikorunám. Slamník slaví renesanci – a bohužel – v deflační situaci racionální: nač se obtěžovat s bankou, když se mi každá stokoruna zhodnocuje ve slamníku jako ve skleníku?
Co si o aktuálních makroekonomických ukazatelích - deflaci a míře nezaměstnanosti - myslíte vy? Bude ČNB snižovat sazby? Dočkáme se v deflačním prostředí nových atraktivních úvěrových produktů? Kolik měsíců deflace vydrží? Podělte se s námi o vaše názory.
|
Držíte se udržitelnosti?
Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 2. 2003 9:05, dudde
v dnešní době je nejlepší dlužit a ne spořit. Spočtěte si kolik dostanete ne v %, ale absolutně. Někdy to nestojí ani za řeč.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.