Je kritika Greenspana oprávněná?

Je kritika Greenspana oprávněná?
Hlavní orgán měnové politiky americké centrální banky Fed nechal na včerejším zasedání úrokové sazby beze změn. Také tento krok zřejmě přispěje k růstu kritiky Alana Greenspana.
V posledních týdnech se ve světových médiích objevuje kritika šéfa Federálního rezervního systému (Fed), obdoby naší centrální banky (CB), Alana Greenspana. Portfolio manažéři a ekonomové investičních bank ho obviňují z toho, že nedokázal zabránit současnému propadu na amerických, a potažmo i světových akciových trzích.

Jejich kritika je vcelku pochopitelná. Vždyť od března 2000, kdy akcie ve Spojených státech dosáhly historických maxim, klesl index Russell 3000 (profil, názory), který reprezentuje tři tisíce největších společností a plných 98 procent tržní kapitalizace veřejně obchodovaných firem v USA, o 47 procent. Ztratil tak 6,2 bilionu USD ze své tržní kapitalizace, což odpovídá sedmiměsíčnímu HDP Spojených států. Když se podíváme na známější index S&P 500 (profil, názory), ten od svého vrcholu před 16 měsíci oslabil o 48 procent, převážně z technologických titulů složený index Nasdaq (profil, názory) pak o 76 procent. Splasknutí spekulativní bubliny, jak se podobné události označují, bylo nejsilnější v celé historii amerického akciového trhu. Úměrně tomuto propadu kursů akcií klesaly i hodnoty podílových listů a následně i objem spravovaných prostředků.

Pochopitelná, leč nepravdivá

Na jednu stranu pochopitelná kritika má však daleko od pravdy. Alan Greenspan, stejně jako i další přední představitelé Fedu, ve svých pravidelných vystoupeních varovali před spekulativní bublinou, před přílišným nadhodnocením kurzů technologických firem, které by mohly destabilizovat celou ekonomiku. Své slovní intervence doprovodili opakovaným zvýšením úrokových sazeb, které začalo již koncem června 1999, tedy před samotnou akcelerací růstu na akciových burzách. Do května 2000 Fed zvýšil svoji klíčovou úrokovou sazbu šestkrát ze 4,5 na konečných 6,5 procenta. Trh ho však neposlouchal. Zajímavostí zůstává, kdo jsou hlavní kritikové měnové politiky Fed. Portfolio manažeři a ekonomové velkých amerických investičních bank. Trpkou skutečností však bylo, že právě tyto dvě skupiny ignorovaly varovné signály přicházející z Fed. Z vlastních zkušeností vím, že každý, kdo se v letech 1999 a 2000 pohyboval na světových akciových trzích, přispěl k býčí náladě svým dílem nebo se jí nechal strhnout.

Nenapadlo by mne však svalovat vinu na centrální bankéře, kteří se navíc v období přemrštěné euforie pokoušeli akciové trhy krotit.

Fed: cenová a finanční stabilita

Někoho také může napadnou otázka, do jaké míry je Fed, či jakákoli jiná centrální banka, odpovědný za vývoj na akciových trzích? Nebo zda má nástroje k ovlivňování tržních očekávání budoucího pohybu na akciovém trhu? V moderním pojetí centrálního bankovnictví by každá emisní banka měla vedle cenové stability usilovat také o finanční stabilitu. Tedy takovou, aby nedocházelo k vysokým výkyvům v cenách aktiv, které by mohly destabilizovat celý bankovní sektor a následně i ekonomiku. Jde o to, aby banka analyzovala povahu finančních toků a cenové tvorby na trzích aktiv a v návaznosti na to se snažila vytvářet příznivé podmínky pro stabilitu finančních trhů, jejich likviditu a průhlednost. Cílem převážně preventivní činnosti by tedy měla být eliminace rizika možných finančních krizí.

Cena aktiv zajímá centrální banku z pohledu spotřebitelské důvěry, budoucí poptávky a očekávaného vývoje inflace. Vstupuje do modelu CB jako endogenně daná veličina, která vedle jiných determinuje hlavní makroekonomické cíle banky. Cílem každé centrální banky je, aby odchylky od jakési rovnovážné úrovně makroekonomických veličin byly od skutečného vývoje co možná nejmenší, a tím nevyvolávaly nebezpečí nestabilního vývoje ekonomiky. Na druhé straně má CB nástroje – změna úrokových sazeb a devizového kursu – kterými se snaží nesoulad mezi rovnovážnými a skutečnými hodnotami makroekonomických veličin vyrovnat. Problém nastává v okamžiku, když nelze například změnou úrokových sazeb ovlivnit cenu jednoho z aktiv – akcií, nebo když trh nepřijme chování či varování CB. Ačkoli jsem nedělal analýzu závislosti vývoje akciových kursů na měnové politice Fed, domnívám se, že zatímco u očekávaného vývoje úrokových sazeb (a tím i cen dluhopisů) má CB alespoň částečnou šanci přesvědčit trh o svém "chtěném" rovnovážném vývoji, v případě očekávaného vývoje cen akcií nikoli. Akcie vždy nereagují ani na případné slovní intervence. Příkladem mohla být četná vystoupení Alana Greenspana o nadhodnocenosti cen akcií, které však trh ignoroval. Když má CB k ovlivnění očekávání budoucího vývoje cen akcií pouze omezené instrumentarium, bylo by krajně nezodpovědné a riskantní se do toho pouštět.

Ve své podstatě by tedy centrální banka neměla mít ambice přímo ovlivňovat ceny aktiv, ale pouze přijímat taková opatření, která by vedla k vytvoření stabilního prostředí pro finanční investice. Nikdo proto nemůže očekávat, že ceny aktiv budou hlavním kritériem měnové politiky centrální banky. Události posledních měsíců mám dávají za pravdu, že samotná měnová politika Fed nemůže být pro akciové trhy spásou. Investoři by měli svoji pozornost, ale i kritiku přesunout na regulatorní orgány, auditorské firmy a hlavně na samotné společnosti. Fed s jejich přispěním se určitě bude snažit vytvořit stabilní prostředí pro finanční investice.

Považujete za oprávněnou kritiku Fedu za podíl při "nafukování bubliny"? A jak se vám líbí jeho současná měnová politika? Myslíte, že jsou úrokové sazby přesto, že jsou na čtyřicetiletém minimu, stále ještě příliš vysoké? Podělte se o své názory s ostatními.


Autor je odborníkem na finanční trhy.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-50
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 10 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

14. 8. 2002 9:56

Pana Holinku netrapte, zlatý důl Private Investors mu skončil, tak se holt snaží uživit jak umí.

Zobrazit celé vlákno

+10
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Sečteno. Inflace byla druhá nejvyšší v historii ČR, hlásí statistici

11. 1. 2023 | Petr Kučera | 1 komentář

Sečteno. Inflace byla druhá nejvyšší v historii ČR, hlásí statistici

Průměrná míra inflace za rok 2022 dosáhla 15,1 %. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky. Vyšší byla pouze v roce 1993, a to 20,8 %. Oznámil to Český statistický... celý článek

Inflace zase zrychlila. Zdražuje skoro všechno, říká ekonom

12. 12. 2022 | Jiří Hovorka | 1 komentář

Inflace zase zrychlila. Zdražuje skoro všechno, říká ekonom

Inflace v Česku opět rostla. V listopadu byly spotřebitelské ceny v porovnání se stejným měsícem loňského roku meziročně vyšší o 16,2 %, zatímco v říjnu to bylo meziročně o 15,1 %.... celý článek

Češi vydělávají víc, ale koupí si o desetinu méně

5. 12. 2022 | Petr Kučera

Češi vydělávají víc, ale koupí si o desetinu méně

Průměrná hrubá mzda stoupla v letošním třetím čtvrtletím nominálně o 6,1 procenta v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Reálně – po započtení vysoké inflace – však klesla... celý článek

ČEZ zdraží elektřinu. Většina klientů narazí na strop

10. 11. 2022 | Jiří Hovorka | 2 komentáře

ČEZ zdraží elektřinu. Většina klientů narazí na strop

Energetická společnost ČEZ zvýší od začátku roku 2023 cenu silové elektřiny pro smlouvy na dobu neurčitou, tedy pro zákazníky bez fixace.

Úsporný tarif srazil inflaci. Potraviny a další energie ale dál zdražují

10. 11. 2022 | Jiří Hovorka

Úsporný tarif srazil inflaci. Potraviny a další energie ale dál zdražují

Inflace v Česku v říjnu klesla. V porovnání se stejným měsícem loňského roku jsou spotřebitelské ceny meziročně vyšší o 15,1 %, zatímco v září to bylo meziročně o 18 %. Když porovnáme... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.