Zdroj: Shutterstock
UniCredit Bank dostala pokutu 10 milionů korun za porušení zákona o spotřebitelském úvěru. Podle České národní banky si totiž u 1497 klientů, kteří požádali o předčasné splacení hypoték, neoprávněně naúčtovala úrokové náklady v celkové výši přes 42 milionů korun.
Rozhodnutí z loňského července, které nabylo právní moci v polovině prosince, se týká případů předčasného splacení v období od 8. března 2019 do 4. prosince 2020. UniCredit Bank musí pokutu zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci. „Rozhodnutí regulátora vždy respektujeme,“ odpověděl mluvčí UniCredit Petr Plocek na otázku webu Peníze.cz ohledně uhrazení pokuty.
Jde o zatím nejvyšší sankci kvůli poplatkům za předčasné splacení. První pokutu – pět milionů korun – dala ČNB v říjnu 2021 stavební spořitelně Modrá pyramida, která patří do skupiny Komerční banky. Loni v únoru následovala pokuta 7,5 milionů korun samotné Komerční bance. Na stranu spotřebitelů se už dříve postavil i finanční arbitr.
Loni v srpnu se některý ze sporů ohledně předčasného splacení poprvé dostal k soudu: Obvodní soud pro Prahu 2 se zastal klienta, po němž Modrá pyramida chtěla 46 tisíc korun za to, že chtěl splatit úvěr dřív, než původně plánoval. Rozhodnutí soudu však není pravomocné – Modrá pyramida se proti němu odvolala. Na soud se obrátila také Komerční banka ohledně pokuty od regulátora – podle ní jde o spornou výkladovou otázku, kterou musí dořešit nezávislý soud. „Ani v případě Modré pyramidy, ani v případě KB zatím soudy nerozhodly,“ říká k aktuálnímu stavu Šárka Nevoralová, mluvčí Komerční banky.
Zda se na soud obrátí také UniCredit Bank, nechtěl její mluvčí zatím potvrdit. „Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali zcela v souladu s právními předpisy a jejich správným výkladem. Uvedený výklad zákona může s konečnou platností posoudit pouze nezávislý soud. Takový pravomocný rozsudek v České republice zatím neexistuje,“ zdůrazňuje nicméně Plocek.
ČNB zahájila kontrolu v UniCredit na základě podnětů klientů, po nichž banka chtěla desítky až stovky tisíc korun jako takzvané účelně vynaložené náklady. „V některých případech klientům, kteří požádali o předčasné splacení, účtovala účelně vynaložené náklady ve výši dosahující i více jak 10násobku měsíční splátky úvěru,“ konstatuje ČNB.
Problém souvisí s nejasnou formulací v zákoně o spotřebitelském úvěru. Ten platí od prosince 2016 a vedle zcela nových hypoték se týká i těch starších, pokud nové fixační období začalo po tomto datu.
Zákon jasně určil pouze případy, kdy je předčasné splacení pro klienta zcela zdarma: například na konci fixace nebo v případě vážné nemoci či úmrtí. Kromě toho může klient jednou ročně k datu uzavření smlouvy zdarma splatit až čtvrtinu zbývajícího dluhu. A jestliže člověk prodává byt či dům zatížený hypotékou, nesmí mu banka účtovat více než procento ze zbytku úvěru.
V ostatních případech předčasného splacení mají banky podle zákona nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů, které však zákon přesně nespecifikoval. Některé banky pak účtovaly vysoké poplatky, když klienti chtěli svou hypotéku během fixačního období přefinancovat s nižším úrokem u konkurence.
Na opakující se dotazy veřejnosti i poskytovatelů úvěrů reagovala ČNB v březnu 2019 stanoviskem, podle něhož poskytovatelé úvěrů mohou po klientech požadovat pouze „věcně nutné náklady spojené s předčasným ukončením smlouvy, jejichž výše je zároveň odůvodněná“. Jde hlavně o administrativní výdaje na zaměstnance, poplatky za katastr nemovitostí, poštovné, náklady na tisk a kopírování dokumentů, telefonní poplatky či kancelářské potřeby. V praxi má jít řádově o stovky, maximálně tisíce korun.
Banky však podle výkladu ČNB nemohou po klientech požadovat náklady související se snížením úrokových výnosů nebo třeba výdaje související s provizí zprostředkovateli. Nejde o náklad, ale o ušlý zisk, zdůraznila ČNB.
Většina bank pak sice tento výklad ČNB respektovala (výjimkou byly podle dostupných informací právě KB a UniCredit), usilovala však o změnu zákona. Banky argumentovaly tím, že když dodržují pravidla stanovená ČNB, přicházejí o část skutečných nákladů. „Poskytovatel vynakládá před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru výdaje na opatření peněžních prostředků s cílem poskytnout spotřebiteli úvěr a zajistit si tak příjem z úroků, které budou tyto výdaje krýt,“ vysvětloval Filip Hanzlík, náměstek výkonné ředitelky České bankovní asociace. Také z ankety webu Peníze.cz mezi nebankovními experty vyplynulo, že výklad ČNB je vůči bankám nespravedlivý.
Skutečně mají banky nějakou ztrátu, když klient hypotéku předčasně splatí? Je opodstaněná snaha bank upravit zákon o úvěrech tak, aby při předčasném splacení získaly od klientů na poplatcích víc peněz? Tady je loňská anketa.
Dlouhodobý tlak bank na změnu zákona zesílil předloni, když výrazně vzrostl zájem klientů o předčasné splacení či refinancování kvůli klesajícím úrokům výrazně rostl. Banky kvůli tomu přicházely o čím dál víc peněz. Změna pravidel pro předčasné splacení byla součástí takzvaného přílepku k balíčku změn, které měly podpořit rozvoj kapitálového trhu. Poslanci ji ale – stejně jako celý balíček – nestihli v minulém volebním období schválit.
Během uplynulého roku, kdy úroky nových hypoték naopak prudce vzrostly, už banky refinancování hypoték tolik netrápilo. Nepřestaly však o změnu zákona usilovat – protože problém bude znovu aktuální, až začnou úroky klesat ze současných vysokých sazeb.
Ministerstvo loni v srpnu přišlo s návrhem novely, která bankám vychází vstříc, i když s jasně stanovenými stropy. V posledních měsících už se změně podle informací webu Peníze.cz nebrání při debatách s bankéři ani Česká národní banka.
Podle návrhu by si banky nově mohly za předčasné splacení účtovat řádově i desítky tisíc místo dosavadních stovek korun. Jako „náhradu účelně vynaložených nákladů, které vzniknou v souvislosti s předčasným splacením,“ by banky mohly po klientech nově požadovat i rozdíl mezi původně sjednanou sazbou a aktuální průměrnou sazbou na trhu. Maximálně by mohly chtít dvě procenta ze splácené částky.
Návrh novely přináší i některá vylepšení pro klienty. Administrativní náklady mají být nově zastropovány na 1000 korun. Rozšíří se také výjimky, kdy lze úvěr na bydlení předčasně splatit zcela zdarma. Nově má jít o prodeje nemovitosti, jíž se spotřebitelský úvěr týká (v současnosti může banka požadovat až jedno procento předčasně splácené jistiny, respektive 50 tisíc korun), a také vypořádání společného jmění manželů, pokud se vypořádání týká nemovitosti, která byla úvěrem na bydlení financována nebo sloužila k jeho zajištění (nyní bez zákonného stropu). Nová pravidla předčasného splacení mají podle návrhu ministerstva financí platit pro všechny hypotéky, tedy i pro ty dříve sjednané.
„K návrhu novely aktuálně probíhá vypořádání připomínek ostatních resortů. Předpokládáme, že k projednání na vládu bude předložen v průběhu tohoto roku,“ říká Gabriela Krušinová z odboru komunikace ministerstva financí. Teprve pak se návrh dostane k poslancům, kteří do něj mohou prosadit další změny.
Olga Skalková
Sdílejte článek, než ho smažem
