Fio se chce z družstevní záložny stát se bankou. Kdy se změna uskuteční?
Žádost o udělení bankovní licence chceme České národní bance předat v prvním pololetí letošního roku. Posouzení žádosti ale trvá řadu měsíců. Pokud bude ČNB s návrhem souhlasit, mohla by se Fio stát bankou v příštím roce.
V případě, že se FIO stane bankou, co to bude znamenat pro vaši členskou základnu?
To bude záležet na způsobu přeměny. O konečné podobě transformace jsme ještě nerozhodli. V tuto chvíli totiž neexistuje právní rámec pro přeměnu družstevní záložny v akciovou společnost. Vše nyní zkoumají právníci. Proto zvažujeme i druhou cestu, a sice založit novou akciovou společnost, která se stane bankou a převezme činnost záložny.
Co z toho plyne pro vaše členy, a tedy i klienty?
Existují dvě možné varianty, jak vyřešit členství. V první se z členů stanou akcionáři. Druhá varianta znamená rozpuštění družstva, kdy členové dostanou vyplacený členský podíl. Ten je u většiny našich členů symbolický, ve výši jedné koruny.
Z pohledu klientů se ale nic nezmění, dál jim budeme poskytovat služby, na které jsou zvyklí.
Máte dostatečný kapitál, abyste se mohli stát bankou?
Základním požadavkem je mít kapitál ve výši půl miliardy korun. Ten již prakticky máme, vznikne sloučením kapitálu jednotlivých firem skupiny Fio, které se na transformaci budou podílet. Tedy zejména Fio, družstevní záložny a Fio, burzovní společnosti – on-line obchodníka s cennými papíry.
Proč je lepší být bankou než družstevní záložnou?
Bankou se chceme stát ze dvou důvodů. V naší skupině funguje záložna a obchodník s cennými papíry v Česku a na Slovensku. Jde tedy o více regulovaných subjektů, které u nás podléhají dohledu České národní banky a na Slovensku dohledu Národní banky Slovenska. Každý jednotlivý člen naší skupiny proto musí mít nezbytnou organizační strukturu počínaje risk managementem až po vnitřního auditora. Pokud se Fio stane bankou, lze tyto duplicitní činnosti sloučit pod jednu hlavičku.
Druhým důvodem transformace je, že banky u nás mají stále lepší zvuk než záložny. Naše historie dokazuje, že jsme solidní instituce, přesto se setkáváme s tím, že v prvním kontaktu s klienty musíme stále překonávat určitou míru nedůvěry. Věříme, že transformací záložny na banku by se tato vstupní bariéra odstranila.
Na jaký typ klientů se chcete orientovat?
Určitě budeme pokračovat v tom, co děláme a umíme. Záložna se orientuje na běžné, drobné klienty, kterým poskytujeme základní bankovní služby. V tom se nic nezmění. Jako bance se nám otevřou i některé nové možnosti, které mohou přinést například nové produkty a lepší bankovní služby pro podnikatele nebo lepší zahraniční platební styk. Jako záložna například nemůžeme poskytovat hypotéky. V případě, že se staneme bankou, nejspíš se budeme rozhlížet i tímto směrem, pokud bude za rok nebo dva ještě na trhu prostor.
Kterým bankám chcete po transformaci konkurovat?
Naši síť poboček nechceme budovat do takových rozměrů, jako má třeba Poštovní spořitelna. Nemůžeme konkurovat bankám, které mají pobočku v každé obci. Na druhou stranu máme již 59 poboček v 54 městech, což není málo. Naše orientace bude směrovat především k drobnému klientovi.
Ke konci minulého roku jste měli přes osm tisíc klientů. Kolik jich chcete získat do jednoho roku od přeměny na banku?
V posledních třech až čtyřech letech se naší záložně dařilo navyšovat členskou základnu každoročně o 80 až 120 procent. Pokud by se tento trend podařilo udržet a počet klientů bychom zdvojnásobili, budeme spokojeni.
Jste jedna z mála družstevních záložen, která úspěšně přestála krizi kampeliček. Jaká hlavní opatření vám pomohla tuto situaci překonat a postupně zvyšovat počty členů?
Od roku 1999 až 2004 to bylo pro záložnu hodně těžké, důvěra klientů vůči družstevním záložnám byla mizivá. V těchto letech jsme „přežívali“ a učili se co nejvíce kontrolovat naše náklady a poskytovat velmi levné služby. Díky tomu nám zůstalo jádro klientů, kteří se nenechali vystrašit tím, co se dělo okolo. Obrat k lepšímu nastal v okamžiku, kdy se legislativními změnami zpřísnily v Česku podmínky pro fungování záložen a dále poté, kdy jsme začali díky napojení na zúčtovací centrum ČNB poskytovat platební styk zdarma. Tím jsme se oproti standardní nabídce bank hodně zviditelnili.
Jako první družstevní záložna jste expandovali na Slovensko. Jaké výhody to přinese vašim klientům?
Přinese to velmi zjednodušený platební styk mezi Českem a Slovenskem. Účty našich klientů se stávají účty československými. To znamená, že klienti mohou bez poplatků provádět platby na Slovensko do kterékoliv slovenské banky. K tomu stačí, aby za číslo svého účtu doplnili lomítko a kód, který má FIO na Slovensku. Stejně tak může náš klient bez poplatků přijímat platby od slovenských obchodních partnerů ze slovenských bank.
Změnil by se váš názor na spolehlivost Fio družstevní záložny, kdyby se změnila na banku?
Sdílejte článek, než ho smažem