Zdroj: yingko/Shutterstock
Česká národní banka opět o něco víc uvolňuje pravidla, podle nichž mají banky poskytovat hypotéky. Bankovní rada ČNB na dnešním jednání zrušila limit ukazatele DSTI. Ten bankám doteď říkal, že poměr měsíční splátky dluhu k čistému příjmu by neměl překročit 50 procent.
„Vždy jsme říkali, že limity budeme používat v době zvyšování rizik pro stabilitu finančního systému v České republice, ale ve špatných časech je zmírníme nebo dokonce zrušíme. K tomu jsme dnes přistoupili právě u limitu DSTI, protože banky i jejich klienti si jsou v současné nelehké ekonomické situaci způsobené opatřeními proti pandemii nemoci covid-19 sami dobře vědomi rizik a chovají se silně konzervativně,“ říká guvernér centrální banky Jiří Rusnok.
ČNB už na začátku dubna zrušila doporučení posuzovat nové hypotéky podle ukazatele DTI, který poměřoval počet ročních čistých příjmů domácnosti nutných ke splacení všech jejích dluhů. Banky podle něj neměly jít podle doporučení nad osminásobek ročních příjmů.
Na začátku dubna rada také zvýšila limit pro nové hypoteční úvěry u ukazatele LTV (poměr výše hypotéky k hodnotě nemovitosti), a to na 90 procent z předchozích 80 procent. Banky a úvěrové společnosti zároveň mohou uplatnit pětiprocentní výjimku pro hypotéky s vyšším ukazatelem LTV. Tuto výši limitů dnes rada potvrdila.
Dost bylo nájmu. Chcete do vlastního, ale váháte, z čeho to vlastní zaplatit? Hypotéka? Nebo úvěr ze stavebního spoření? Poradíme. My porovnáme nabídky, vy ušetříte.
„Centrální banka v situaci ochladnutí trhu uvolňuje pravidla pro poskytování (zejména hypoték), protože už necítí potřebu dál brzdit potenciální poptávku na trhu jako v časech boomu a vše už nechává na bankách,“ shrnuje Petr Dufek, analytik ČSOB.
Rada dnes rozhodla na základě Zprávy o finanční stabilitě 2019/2020, která hodnotí zdraví tuzemského finančního sektoru a je základním podkladem pro rozhodování radních. Nadhodnocení cen bytů v Česku ke konci roku 2019 se podle ní pohybovalo v rozmezí 15 až 25 %, oproti poslednímu odhadu vztaženému k polovině loňského roku (15–20 %) tedy dál stouplo.
„Dostupná neoficiální data za první měsíce roku 2020 naznačují, že opatření proti pandemii nemoci covid-19 prozatím významněji neovlivnila ceny rezidenčních nemovitostí. Vzhledem k nepříznivému vývoji v reálné ekonomice však vzniká potenciál pro jejich pokles v příštích čtvrtletích,“ říká mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
Bankovní rada ČNB dnes dále snížila sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 0,5 % s platností od 1. července z aktuální úrovně 1 %. „Tímto krokem ČNB potvrzuje, že bude provádět makroobezřetnostní politiku tak, aby banky měly dostatečný prostor pro pokrytí předpokládaného nárůstu potřeby financování podnikatelského sektoru,“ říká Fišerová.
„Neznamená to nic jiného, než že bankovnímu sektoru se uvolňuje kapitál, který může použít na krytí potenciálních úvěrových rizik, jejichž rozsah se rozkryje zejména až po vypršení moratoria na úvěry zavedeného v květnu,“ říká Dufek.
„Shrneme-li dosavadní kroky ČNB, můžeme říct, že nejenom během velmi krátké doby snížila cenu peněz, ale současně se uvolněním regulací snaží i o jejich maximální dostupnost. Jestli se rozhodne peníze zlevnit ještě více, se uvidí už příští týden, kdy proběhne měnové zasedání. Není to však, jak už vyznělo ze slov řady představitelů ČNB, zřejmě v tuto chvíli příliš pravděpodobné,“ pokračuje ekonom. ČNB snížila postupně od vypuknutí koronavirové krize svou základní úrokovou sazbu z 2,25 % na nynějších 0,25 %.
Další zlevnění peněz si ČNB podle Dufka může ponechat v záloze na případné další zhoršení ekonomických i inflačních vyhlídek. „Ty budou jasnější už v srpnu, kdy bude mimochodem ČNB řešit i další pravidelnou prognózu. V té době už bude snad zřejmé, jestli se ekonomika vydala cestou základního scénáře centrální banky, nebo zda se nezvýšila pravděpodobnost tzv. nepříznivého alternativního scénáře,“ říká Dufek.
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
