Od začátku října začínají platit doporučení České národní banky týkající se hypoték. V nové sadě doporučení adresované bankám regulátor dál zpřísňuje pravidla pro poskytování hypoték. Už dříve banky po nátlaku centrální banky omezovaly výši hypoték v poměru k hodnotě nemovitosti. Doporučení znělo nedávat hypotéky na víc než devadesát procent hodnoty pořizovaného bytu nebo domu a těch, které by hodnotu nemovitosti kryly víc než z osmdesáti procent dávat jen relativně malé procento. Nově mají banky zkoumat také poměr měsíční splátky a měsíčního příjmu a poměr celkového zadlužení a ročního příjmu. Doporučení sice není (jak slovo samo napovídá) příkaz, banky ale Českou národní banku neberou na lehkou váhu. Dostat se k hypotečnímu úvěru bude tedy už za pár dnů pro mnoho lidí těžší.
Co ale s tím, když vás banka pošle s nepořízenou domů, ale nájem je vysoký a chtělo by se do vlastního? Možností je několik – nejsou ale všechny otevřené pro každého, mají různou cenu a jsou s nimi spojena různá rizika. (Připomeňme ovšem, že ani hypotéka není bezriziková – ostatně kdyby byla, neměla by centrální banka důvod pokoušet se hypotéky regulovat.)
Třeba na to fakt nemáte
První možnost je ta, o které lidé neslyší rádi: Rozmyslete si to ještě. Vlastní bydlení není pro každého a nájem má taky svoje výhody. Jste například díky němu podstatně mobilnější, než kdybyste byli připoutaní k nemovitosti. Takže se můžete snáz přestěhovat za prací, kde vám budou platit víc. (A rychleji si vyděláte solidní základ, ke kterému už půjčku na bydlení dostanete.) Nevydrželi byste ještě pár let šetřit? Najít si vedlejší příjem?
Nemáte ještě záruku?
Další možnost je zvýšit svoje záruky. Nemáte nějakou jinou nemovitost, kterou byste mohli dát bance proti hypotéce do zástavy? Nemá ji někdo v rodině a nebyl by ochoten ji kvůli vám zastavit? Vždycky ale dobře počítejte (nebo se poraďte s někým, kdo umí počítat líp než vy a dokáže střízlivěji uvážit, co se může stát): bylo by opravdu hloupé, kdybyste se dostali do situace, že nemůžete splácet a banka si půjde pro zastavenou nemovitost, která patří někomu jinému. Nejenom že byste skončili bez bydlení a bez peněz, dost pravděpodobně byste přišli i o něco cennějšího: o dobré vztahy s blízkými.
Jiná půjčka
Třetí možnost pak je půjčit si jinde. Buď dost na pořízení vlastní nemovitosti, nebo dost na to, abyste bance mohli ukázat, že máte na účtu solidní základ, ke kterému vám už půjčí. V tom druhém případě je ale ukrytý háček, na který byste neměli skočit: banka by měla (a ve vlastním zájmu to dělá) zkoumat, kolik kde jinde už dlužíte. Vysoký úvěr, o kterém je záznam v některém z registrů dlužníků, vás pravděpodobně jako žadatele o hypotéku diskvalifikuje. Můžete si zase půjčit od rodiny nebo dobrého známého. Opět to ale nese riziko, o kterém už byla řeč: pravděpodobně tak dáváte do sázky dobré vztahy, jste si opravdu jistí, že mezi vámi a vašimi blízkými nekopete dluhový příkop?
Pojďme se tedy podívat na možnost vzít si v rozumné úvěrové instituci na bydlení jinou půjčku než hypotéku. Z banky vás poslali pryč, první volba tedy bude pravděpodobně některá z kampeliček. V kampeličkách bývají ochotní půjčit i těm, které banka nechce. Důvod je prostý: banka je instituce, která pracuje ve velkém, nemá tedy zrovna smysl pro detail. Když jdete žádat o půjčku, systém přechroupá data a na jejich základě řekne, jestli jste pro banku riziko, nebo ne. V kampeličce je vyhodnocování vaší rizikovosti pružnější, míň se dá na systém, se zákazníkem se pracuje individuálněji: pokud v některém ohledu vypadáte jako klient, u kterého by mohlo být vyšší riziko, že přestane splácet, není tu něco, co by to riziko mohlo vyvážit?
Víc rizika, víc peněz
Počítejte ale s tím, že za to, že na sebe věřitel vezme vyšší riziko, si od vás nechá taky zaplatit. A stejně jako hypoteční banka se bude v případě tak velké půjčky chtít zajistit – bude po vás chtít do zástavy nemovitost.
Jak takový úvěr může vypadat, si můžeme předvést na spotřebitelském úvěru na bydlení zajištěném nemovitostí od spořitelního družstva Ney. Zde vidíte srovnání jeho základních parametrů s hypotékami:
| Spotřebitelský úvěr na bydlení od Ney | Hypotéka |
účel úvěru | koupě nemovitosti, stavební úpravy, rekonstrukce, refinancování jiných úvěrů na bydlení, refinancování vlastních zdrojů prokazatelně investovaných do nemovitosti | výstavba nemovitosti, koupě nemovitosti, stavební úpravy, rekonstrukce, refinancování jiného úvěru na bydlení |
výše úvěru | 200 000–30 000 000 Kč | 200 000–30 000 000 Kč |
splatnost | 5–20 let | 5–30 let |
úrok | od 6,95 % | od 2,3 % |
fixace | rok nebo pět let | rok až deset let |
poplatek za vyřízení | individuálně | individuálně |
V zásadních parametrech, s výjimkou úrokové sazby, se tedy účelový spotřebitelský úvěr na bydlení jištěný nemovitostí od hypotéky příliš neliší. Stejné jsou i podmínky předčasného splácení (a poplatky za ně – do výše účelně vynaložených nákladů). Od konce roku 2016, kdy přišel nový zákon o spotřebitelském úvěru, se hypotéky dostaly do jeho gesce, jsou to teď podle zákona vlastně spotřebitelské úvěry na bydlení. Proto pravidla nemohou být jiná. Podnik od podniku pak můžete například zaplatit peníze navíc třeba za odhad nemovitosti. Někde si ho platíte sami, jinde ho banka nabídne zdarma (ačkoli jak víme, žádné zdarma neexistuje).
Pro a proti jsou tedy jasná a karty rozdané. Vy sami byste nejlíp měli vědět, co dokážete a co nedokážete splatit. Druhá strana, tedy váš potenciální věřitel, to vědět nemůže, jen odhaduje pravděpodobnost, že to dokážete. Pokud mu ta pravděpodobnost vyjde nižší, buď vám nepůjčí, nebo si za riziko, které cítí, nechá zaplatit.
Radim Zelený
Studoval žurnalistiku v Praze. Pro Peníze.cz a Finmag píše články o korporacích, ale i malých a středních firmách. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem