Nechoďte do banky, už nemusíte

Nechoďte do banky, už nemusíte
Možnost komunikovat s bankou přes telefon, internet či mobil nás všechny zbavila nutnosti chodit do banky. Těch, kteří toho využívají, je však i po mnoha letech, kdy jsou tyto služby k dispozici, relativně málo. A i přes rozsáhlou a dlouhodobou snahu bank představují uživatelé přímého bankovnictví stále jen menšinu mezi bankovními klienty.

Na vině nezájmu o přímé bankovnictví bývá kromě ceny i psychologie. Řada potenciálních uživatelů nechce používat internetbanking z obavy, že by se k jejich penězům mohli dostat hackeři, jiným je zase proti srsti bavit se po telefonu s cizím člověkem o svých penězích. Obě překážky (cena i psychologie) jsou ale u většiny potenciálních uživatelů dnes již překonané. S pomocí přímého bankovnictví totiž můžete ušetřit, i když za něj budete platit, a co se týká bezpečnosti, banky dělají dost pro to, abyste se o své peníze bát nemuseli.

Kolik to stojí?

Proč používat přímé bankovnictví?
- získáte vyšší komfort – transakce můžete provádět z domova, z práce, na cestách i ze zahraničí
- ušetříte čas strávený čekáním ve frontě na pobočce
- při větším počtu transakcí klesnou i celkové poplatky, které platíte bance
Přímé bankovnictví není zadarmo, ale pokud vezmete v úvahu všechny související náklady a možné úspory, může vám přímé bankovnictví ušetřit peníze. Poplatky, které banky za přímé bankovnictví účtují se totiž často vrátí jinde. Například Česká spořitelna (profil, názory) účtuje za vedení účtu klientům, kteří nepoužívají přímé bankovnictví 20 korun, ti co mají přímé bankovnictví za to samé platí 0 korun a 25 korun za přímé bankovnictví. Dodatečné náklady tedy budou jen 5 korun. Podobně zpoplatňuje klienty bez přímého bankovnictví i Komerční banka (profil, názory). Onen několikakorunový rozdíl ušetříte už při jedné zadané platbě, která například u ČS vyjde přes internet o 6 korun levněji. Zkuste si také pečlivě prozkoumat smlouvy, které máte s bankou. Představitelé velké banky nám potvrdili, že existují desetitisíce klientů, kteří si přímé bankovnictví koupí v "balíčku" (obsahujícím účet, platební kartu, přímé bankovnictví a další produkty v jedné smlouvě), tuto službu si však nikdy neaktivují a jen za ni v rámci celého balíčku platí. Pokud jste jedním z takových, používání této služby vás již nebude stát nic navíc.

Co vás to bude stát?
- poplatek za přímé bankovnictví (většinou 20-50 korun měsíčně), je ale také možné, že již máte balíček služeb, který přímé bankovnictví zahrnuje, vy jej ale nevyužíváte (zeptejte se proto ve své bance)
- náklady na internet, u některých bank i telefonní poplatky
A co můžete ušetřit?
- čas
- peníze na poplatcích za uskutečněné transakce (příkaz k úhradě je přes přímé bankovnictví levnější o několik korun)
Bohužel poplatek za přímé bankovnictví není jediným nákladem. Při použití internetového bankovnictví musíte platit poplatky za internet, pokud se s bankou chcete bavit po telefonu musíte platit za telefon (ne u všech bank). I při častém používání aplikace se tyto náklady pohybují měsíčně nejvýše v řádu desetikorun. Teď už je jen na vás zvážit, jestli má pro vás ušetřený čas a získané pohodlí větší hodnotu než tyto náklady.

Přímé bankovnictví už dávno neslouží jen k placení poplatků, nájmu či úvěrů. Většina bank v jeho rámci nabízí i možnost zřídit si spořící účet či termínovaný vklad. Některé banky jdou ještě dále a prostřednictvím internetového či telefonního bankovnictví umožňují nakupovat a prodávat podílové fondy. Z nebankovních produktů si můžete zřídit stavební spoření či penzijní připojištění a sledovat zůstatky na svých účtech u těchto produktů.

Je to bezpečné?

Druhou překážkou rozšíření používání přímého bankovnictví jsou psychologické faktory, především obava, zda je bezpečné. Při návštěvě pobočky zadáváme platbu na papírovém formuláři, vidíme, jak ji úřednice zpracovává… Při provádění platby přes telefon nevidíme nic a práce s vlastním bankovním účtem na internetu některé znervózňuje. Na obojí se dá ale zvyknout a pokud to několikrát vyzkoušíte, s největší pravděpodobností už nebudete chtít své transakce dělat jinak. Pokud budete přiměřeně opatrní, riziko, které vám hrozí, je menší než šance, že vás okradou kapsáři v nacpaném autobuse.

Jaké typy přímého bankovnictví existují

Telefonní bankovnictví – dříve bylo často nabízeno ve dvou verzích – pasivní, kde jste mohli zjišťovat jen zůstatky, a aktivní, kde jste mohli provádět i transakce; dnes je nabízena jen aktivní varianta

Internetbanking – umožňuje zadávání transakcí prostřednictvím stránek banky na internetu; některé banky nabízí dvě verze – aktivní a pasivní, podle možností, které aplikace nabízí (obdobně jako i telefonního bankovnictví)

GSM Banking – transakce (platby či zjišťování zůstatku) provádíte prostřednictvím aplikace uložené na vaší SIM kartě; často se využívá k zasílání hesel do internetbankingu (viz text)

Home Banking – aplikace podobná internetbankingu, která ale musí být nainstalována na počítači, který je jediný s přístupem k vašemu účtu; dnes jej kvůli vyšší bezpečnosti a řadě specializovaných funkcí (například import dat do účetnictví) používají především firmy

SMS Banking – zasílání složitých SMS s hesly a příkazy, nabízela jej před mnoha lety Česká spořitelna, dnes jej již nikdo nenabízí

Fax Banking – služba, která se nabízí spíše k firemním účtům, mimo jiné i proto, že fax napatří k vybavení běžné domácnosti

PDA Banking, WAP Banking – aplikace vyvinuté pro použití na počítačích do dlaně (PDA) či v mobilním telefonu s přístupem na WAP (mobilní internet); u nás nabízí pouze eBanka; Komerční banka nabízí aplikaci pro mobilní telefony, která umožňuje podobné služby

Jak je zajištěno, že banka pozná, že mluví s vámi a ne s někým jiným? Do internetového bankovnictví se přihlašujete svým uživatelským jménem (většinou jde spíše o několikamístné číslo) a heslem. Kromě nich řada bank používá ještě dodatečné zabezpečení – certifikáty uložené na disketách či čipové kartě, v poslední době se také více a více prosazují kódy zasílané ve formě SMS na mobilní telefon. V případě telefonního bankovnictví většinou své identifikační údaje zadáváte prostřednictvím hlasového automatu, operátorce své údaje neříkáte, a tak možnost, že by zneužila vaše přihlašovací údaje, je nulová. GSM Banking se o identifikaci postará sám, vy jen musíte zadat bankovní PIN (můžete si jej nastavit sami), který vám umožní aplikaci používat.

Jsou i alternativy

Při rozhodování, jestli si přímé bankovnictví pořídit, si nejdříve spočtěte, kolik utratíte za příkazy podané na přepážce a za poštovní poukázky. Pak se v bance (či na její infolince – bývají většinou zdarma) zeptejte, kolik by vás stálo provádění těchto operací přes telefon či počítač. S největší pravděpodobností to bude podobné číslo, jaké zaplatíte na přepážce a na poště. Pak už je to jen o tom to vyzkoušet. Většina bank má na svých internetových stránkách demoverzi, která víceméně přesně imituje chování skutečné aplikace. U řady z nich si můžete vyzkoušet i GSM Banking.

K čemu můžete využít přímého bankovnictví
- zjišťování zůstatků na účtu
- placení složenek a ostatních plateb
- povolení inkasa či SIPO
- převedení peněz na termínovaný vklad/spořící účet
výše uvedené nabízí v přímém bankovnictví všechny banky, níže uvedené jen některé - můžete kupovat a prodávat podílové fondy
- uzavřít cestovní pojištění
- předuzavřít smlouvu o stavebním spoření, penzijním připojištění
- objednat si návštěvu pojišťováka
Pokud se vám přímé bankovnictví nevyplatí a nebo máte pocit, že to prostě není pro vás, máte i bez něj možnosti, jak ušetřit na bankovních poplatcích. Pokud jste si navykli dávat příkazy k úhradě na přepážce, pak si v řadě bank "za tento komfort" dnes již pořádně připlatíte. V České spořitelně stojí příkaz zadaný na přepážce 45 korun, pokud si ale všimnete na pobočce tzv. sběrného boxu a vhodíte do něj vyplněný příkaz místo toho, aby jste jej předali pracovnici na přepážce, zaplatíte za tu samou transakci jen 8 korun. Podobně velký rozdíl existuje mezi poplatkem za výběr peněz z bankomatu a na přepážce.

Další cestou k úsporám i bez přímého bankovnictví je neplacení složenek na poště ale inkasem z účtu. Pokud každý měsíc stojíte frontu na poště, abyste zaplatili SIPO a dvě až tři složenky, pak placením těchto plateb z účtu můžete ušetřit čas a přitom vaše náklady zůstanou zhruba stejné. Stačí si zřídit placení SIPA a dalších pravidelných složenek inkasem či trvalým příkazem a jediné, o co se musíte postarat, je, aby na účtu byly peníze.

Psáno pro MF Plus.

Využíváte přímého bankovnictví? Jaké formy? bojíte se přímého bankovnictví?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-147
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 7 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 8. 2005 14:08, lhajek

Pokud jste bezpečnost vyřešil použitím GNU Linuxu tak asi máte to štěstí, že nemáte učet u KB, protože ti s Linuxem a ani s alternativními prohlížeči nechtějí mít nic společného. Vím že dlouhodobě na ně Lunuxová komunita tlačí, ale je to bezvýsledné - dle vyjádření jejich tiskového oddělení se jim to nevyplatí (pravda je to cca 1,5 měsíce kdy jsem zjišťoval poslední stav).

Zobrazit celé vlákno

+24
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Jiří Nápravník: internetbanking nepoužívám II.

30. 6. 2005 | Jiří Šedivý

Jiří Nápravník: internetbanking nepoužívám II.

Přečtěte si dokončení rozhovoru s Jiřím Nápravníkem. Dnes např. o tom, proč elektronický podpis není 100% bezpečný, proč se peníze na podporu internetu vyhazují oknem, zda má význam... celý článek

Internetová banka roku: jak a s čím kdo bojoval

25. 5. 2005 | Petr Vykoukal

Internetová banka roku: jak a s čím kdo bojoval

V prvním dnešním článku jste se dozvěděli, která banka se stala vítězem naší soutěže Internetová banka roku. Tento vám přináší shrnutí, s jakými aplikacemi jednotlivé banky soupeřily... celý článek

Kdo získal titul Internetová banka roku?

25. 5. 2005 | Petr Vykoukal | 1 komentář

Kdo získal titul Internetová banka roku?

Chcete vědět, která banka si odnese titul "Internetová banka roku"? Kdo zvítězil v hlasování čtenářů? A kdo nabízí klientům nejlevnější účet? Dozvíte se i ve kterých oblastech byly... celý článek

Měla by banka hradit internetbankingové škody?

20. 5. 2005 | Jiří Nápravník

Měla by banka hradit internetbankingové škody?

Obsluha bankovního účtu pomocí počítače či telefonu je rychlá, pohodlná a výhodná pro klienta i banku. Není už ale 100% bezpečná. To ale nejsou ani platební karty, za ty ovšem banky... celý článek

Internetbanking ve světle sazebníků

19. 5. 2005 | Petr Vykoukal

Internetbanking ve světle sazebníků

Důležitým parametrem jakékoliv bankovní služby je její cena. Z našeho testu vyplývá několik zajímavých věcí. Například banky často vnímané jako drahé jsou schopny nabídnout srovnatelnou,... celý článek

Partners Financial Services