Malá otevřená ekonomika jako ta česká toho proti recesi moc udělat nemůže. Dokud se nevzpamatují trhy, kam směřuje české zboží, může stát tuzemské podniky podpořit například spolufinancováním investic či uvolněním peněz na projekty veřejné infrastruktury. Rozdávání peněz lidem na podporu spotřeby nemá žádný smysl, shodli se na úterním Finančním fóru Zlaté koruny politici a ekonomové. Čekání na růst ovšem bude delší, než se ještě před pár měsíci čekalo.
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své poslední analýze hlásí, že světová recese bude hlubší a návrat k růstu pomalejší. Celá světová ekonomika se podle Fondu letos propadne o 1,3 procenta. Nejvíce na finanční krizi doplatí vyspělé ekonomiky. Spojené státy letos klesnou o 2,8 procenta a příští rok se bude jejich růst pohybovat kolem nuly. Pro české exportéry klíčová eurozóna letos zažije propad o 4,2 procenta a v roce 2010 o 0,4 procenta. Černou prognózu měnového fondu doplňují i uznávané německé instituty. Ty předpovídají, že německá ekonomika letos zažije pád o šest procenta příští rok o 0,5 procenta. Do Německa přitom směřuje přes třicet procent českého vývozu.
Rychlost návratu k hospodářskému růstu bude podle Mezinárodní měnového fondu záviset na tom, jak rychle se podaří bankámzbavit se toxických aktiv. Celkové ztráty z těchto aktiv Fond odhaduje na čtyři biliony dolarů. Jen v eurozóně se budou muset banky poprat se ztrátami za letošní a příští rok ve výši 750 miliard dolarů. Celkem je krize přijde na 1,2 bilionu dolarů, předpovídá MMF. Do letošního ledna přitom odepsaly aktiva v hodnotě necelých 300 miliard dolarů. Bez zdravého bankovního sektoru však nebudou mít podniky a domácnosti přístup k úvěrům a ekonomika bude přešlapovat na místě, varuje MMF.
Jak (ne)pomůže Česku z recese svět
České banky jsou na rozdíl od řady zahraničních peněžních ústavů na recesi dobře připraveny, shodují se experti. Mají dostatek kapitálu a více vkladů, než kolik poskytly úvěrů. Hlavním rizikem, který pro ně recese znamená, je zhoršování platební morálky firem, připomněl Luděk Niedermeyer, bývalý viceguvernér ČNB. Zhoršení platební morálky potvrzuje i společnost Coface, která se zabývá pojištěním pohledávek. „V globálním měřítku zaznamenáváme nejhorší úroveň platební morálky od konce druhé světové války. V Česku se platební morálka firem zhoršila oproti roku 2007 dvakrát,“ upozornil Radek Laštovička, ředitel Coface. Z toho plyne neochota bank poskytovat firmám úvěry.
Objem úvěrů, které banky poskytly podnikům, klesá od loňského prosince. Generální ředitel RaiffeisenbankLubor Žalman to vysvětluje třemi důvody. Banky se logicky bojí rizika, že firmy nebudou schopny úvěry splácet. Zdravé firmy kvůli úbytku zakázek potřebují méně peněz, zatímco o půjčky stojí podniky v problémech. To pro banky znamená, že na úvěrech méně vydělají, ale zároveň musí vytvořit větší rezervy na případné ztráty z nesplácených úvěrů.
Navíc na mezibankovním trhubanky stále nemohou získat dlouhodobé půjčky. Většina půjček má splatnost do jednoho roku. Proto nemohou firmám půjčovat na několik let. Třetím argumentem, proč banky s úvěrováním podniků otálejí, je výhodnost investic do státních dluhopisů. Ty nyní nesou při téměř nulovém riziku lepší výnos než mezibankovní půjčky. Navíc je banky mohou vyměnit s centrální bankou za hotovost, kterou mohou použít na cokoliv. Investice do státních dluhopisů je proto mnohem lákavější, než rizikové půjčky pro firmy, dodává Žalman.
Firmám nepomáhá ani stát. Opatření na podporu ekonomiky leží v nefunkčním parlamentu. Řadu z navrhovaných protikrizových nástrojů přitom podniky nevyužijí, nebo jim příliš velkou úlevu nepřinesou, soudí Jaroslav Hanák, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. „Navíc za faktury platí stát podnikům později, než kdykoli v minulosti,“ upozornil na Fóru Zlaté koruny Hanák.
Z průzkumu, který si nechal Svaz průmyslu a dopravy udělat, vyplývá, že desítky procent firem počítají v příštích měsících s dalším snižováním počtu zakázek. I proto se odhady vývoje české ekonomiky stále zhoršují. Ještě na konci loňského roku počítala Česká národní bankas propadem letošního HDP o 0,3 procenta. Nyní hovoří guvernér Zdeněk Tůma o poklesu až o dvě procenta. Vzhledem ke kondici klíčových trhů v západní Evropě by to asi byl nakonec poměrně dobrý výsledek. Mezinárodní měnový fond totiž Česku letos předvídá propad o 3,5 procenta.
Může vůbec nějak stát pomoci firmám překonat recesi? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 4. 2009 8:43, Maja
môže - je tu potrebný factoring pre všetkých, bez obmedzenia banky na obrat a súhlasu druhej strany. Je nutné naštartovať platby medzi podnikateľmi do 14 dní a samozrejme s rozumnými bankovými poplatkami
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
24. 4. 2009 9:25, golka
Můžeme stále věřit vládě, která nedávno prohlašovala, že krise se nás nedotkne a přednostně podpořila pány podnikatele a na lidi kašle? Jaká je zodpovědnost těchto našich zástupců?
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.