Hrozba recese a drahé suroviny aneb čekání na pátou vlnu

Petr Čermák | rubrika: Když se řekne | 14. 5. 2008 | 8 komentářů
Hrozba recese a drahé suroviny aneb čekání na pátou vlnu
Když se řekne recese v USA či zdražující potraviny a suroviny, jako příčina se vybaví hypoteční krize, rostoucí poptávka z Asie či spekulace. Jenže nynější problémy světové ekonomiky mohou mít ještě jedno vysvětlení – končí čtvrtá dlouhá vlna ekonomického rozvoje a v křečích startuje pátá.

Kolem roku 1830 Velká Británie hospodářsky ovládala svět. Za tímto nebývalým úspěchem stála průmyslová revoluce, kterou zažilo Spojené království jako jedna z prvních zemí.

„Díky novým vynálezům (válcovací stolice, vrtačka kovů, fréza, zdokonalený soustruh) vznikly podmínky pro strojní zpracování železa a tím i pro výrobu strojů stroji,“ uvádí Jozef Faltus a Václav Průcha v učebnici Hospodářské dějiny. V době, kdy se proces průmyslové revoluce blížil v Británii ke konci, se na ostrovech vytvářela zhruba polovina světové průmyslové produkce.

František Valenta – Inovace různého řádu

Dlouhými vlnami se zabýval i český ekonom František Valenta. Inovace, které pohánějí dlouhodobý ekonomický rozvoj, roztřídil do sedmi řádů podle toho, o jak razantní změnu jde. V pozdějších letech toto členění ještě mírně zjemnil.

0. řád - udržování výroby, pouze opravy a údržby
1. řád - pouze větší výstup, ale stejná kvalita
2. řád - organizační změny – růst produkce
3. řád - kvalitativní zlepšení postupu
4. řád - kvalitativní zlepšení výrobku (např. jiný materiál)
5. řád - změna všech prvků výroby či funkcí výrobku
6. řád - změna koncepce výrobku, tj. vznik nového druhu
7. řád - změna principu technologického postupu- technický převrat

Změny 1. - 5. řádu dokáže absorbovat podnik, 6. řád se týká odvětví, 7. řád postihne celou ekonomiku

Ekonomové se snažili přijít na to, co tento nebývalý rozvoj způsobilo, a zda se dá s něčím podobným počítat v budoucnu. Koncem první poloviny devatenáctého století se proto objevují první zmínky o takzvaných dlouhých vlnách ekonomického rozvoje, které představují určitý typ hospodářského cyklu.

Každá takováto vlna se vyznačuje fází růstu a sestupu. Její trvání je asi 40 až 60 let. „Neznamená to však, že by v sestupné fázi klesal hrubý domácí produkt dané ekonomiky,“ tvrdí Pavel Sirůček z Katedry mikroekonomie Fakulty podnikohospodářské na Vysoké škole ekonomické. V sestupném období jen vykazuje domácí produkt zpravidla nižší procentuální přírůstky, při stoupající vlně naopak ekonomika cválá vpřed rychlejšími tempy. Každá dlouhá vlna má své charakteristiky či specifické hnací motory ekonomické aktivity.

Chování dlouhých vln pozoroval v roce 1847 Hyde Clark, ale jejich důkladnější průzkum provedl až počátkem dvacátého století Nikolaj Dimitrijevič Kondratěv. Zpracoval empirické údaje o změnách ekonomických ukazatelů a snažil se průběh vlny vysvětlit obměnou dlouhodobého kapitálu.

Jedním ze světově proslulých ekonomů, kteří se zabývali dlouhými vlnami, byl i Joseph Schumpeter. Jejich průběh vysvětloval takzvaným inovačním cyklem. Klíčová je podle něj role podnikatele, který musí existující vynález uvést v život, tedy provést inovaci. Inovace přitom nejsou ojedinělé, ale objeví se jich vždy několik v určitou dobu. „Například automobil pomohl rozvinout nejen strojírenství, ale vyvolal potřebu rozvoje chemie (rafinérie, krakování), ocelářského průmyslu (kyslíkové konvertory, plechy), služeb (čerpací stanice, servis), výstavbu silnic,“ vysvětluje Tibor Vaško v článku Inovace a soudobá globalizace v posledním čísle časopisu Marathon. Mluví přitom o hlavních hybatelích třetí dlouhé vlny, která trvala od konce 19. století zhruba do konce druhé světové války.

Co pohání dlouhé ekonomické vlny


V dlouhých vlnách se odráží i změny doby.
„Dochází k přímému i nepřímému tlaku na změnu důležitých společenských hodnot, na změnu jejich struktury,“ tvrdí Sirůček. Stačí se podívat na první dokumentovanou dlouhou vlnu, v níž Británie zažila průmyslovou revoluci. „Parní stroj umožnil, aby se průmysl odpoutal od závislosti na vodních tocích a soustředil se do měst, což podstatně zrychlilo stěhování lidí do měst,“ vysvětlují Faltus a Průcha. Stále více lidí pracovalo místo v zemědělství v průmyslu. V něm se požadovala hlavně nekvalifikovaná práce. Jenže příchod strojní výroby zničil velké profesní skupiny řemeslníků. Zvýšila se nezaměstnanost, prodloužila se pracovní doba, protože podnikatelé chtěli maximalizovat využití drahých strojů. Také se využívalo dětské práce. Nespokojenost lidí se stávající situací si vynutila změny na konci první vlny. O slovo se přihlásilo ochranné sociální zákonodárství.

Dnes stojí teorie dlouhých vln na rozcestí. A ani v minulosti to jejich zastánci neměli snadné. Teorie dlouhých vln se nikdy neprosadila do ekonomického hlavního proudu a naopak od jeho zastánců se na ní valila spíše kritika.

Stoupenci dlouhých vln nyní čekají na nástup páté vlny. Stanislav Heczko zabývající se problematikou dlouhých vln mluví o tom, že svět se nachází ve stavu formační krize, z které se nová vlna odrazí. „S tím souvisí hrozby, rizika jako rostoucí celkové sociální a politické napětí ve světové ekonomice,“ píše Heczko v březnovém čísle časopisu Marathon, kde také tyto hrozby vyjmenovává. Jde o růst cen surovin, problémy americké ekonomiky, klimatické změny či světový nerovnoměrný vývoj. Asijskou měnovou krizí v roce 1998 podle Heczka začala první část formační krize, která čeká na nějakou formu vyvrcholení, v podobě krize či války. Další vlna, tedy pátá, by se měla objevit kolem roku 2014.

Anketa

Zdají se vám dlouhé vlny věrohodné?

Na druhou stranu ale ekonomové váhají, zda změny ve fungování ekonomik nezpůsobily i neplatnost teorie dlouhých vln. „Tradiční industriální schémata se již vůbec nemusí naplňovat,“ objasňuje problém Sirůček. Ekonomiku založenou hlavně na službách a na znalostech nemusejí podle něj dlouhé vlny postihovat.

Jim Dator z Havajského výzkumného centra nesouhlasí. Tvrdí, že „dlouhé vlny tady budou navždy“. Někteří ekonomové a politologové dodávají, že stát, který nástup páté vlny zachytí nejdříve by mohl v následujících letech ekonomicky i politicky dominovat světu.

Kdo bude podle vás ekonomicky a politicky dominovat světu v příštích desetiletích? Podělte se o názor.

Líbil se vám článek?

+9
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 8 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

14. 5. 2008 16:31, Ales

Mohl by mit pripadny nedostatek ropy nejaky vliv na charakter dalsich vln?

+52
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Z burzy přiteče do kapes investorů necelých 60 miliard

30. 4. 2008 | Petr Čermák

Z burzy přiteče do kapes investorů necelých 60 miliard

Společnosti obchodované na burze uzavřely hospodaření za minulý rok a postupně schvalují návrhy na dividendy. Nejvíce peněz se bude sypat ze společností Philip Morris a Telefónica.... celý článek

Priority se mění, Amerika bojuje s inflací

29. 4. 2008 | Jan Pekař

Priority se mění, Amerika bojuje s inflací

Hrozba hospodářské recese v USA zdaleka není zažehnána, špatné zprávy pokračují, ale reakce na ně už není tak bouřlivá, jako počátkem roku. Centrální banka Fed už není vyzývána ke snižování... celý článek

Jak vydělat na vepřovém nejen u řezníka

25. 4. 2008 | Petr Čermák | 6 komentářů

Jak vydělat na vepřovém nejen u řezníka

Ropa, zlato i obilí jsou obecně známé komodity, jejichž ceny v poslední době prudce rostou. Investovat se dá ale i třeba do vepřového masa, které má podle analytiků růst před sebou.... celý článek

Proč je těžké předpovědět recesi

16. 4. 2008 | Petr Čermák | 3 komentáře

Proč je těžké předpovědět recesi

Když se řekne recese, mluví se většinou o ekonomice, jejíž výkon dvě čtvrtletí po sobě klesá. Jenže předpovědět ji je obtížné, jako třeba nyní v případě Spojených států. Ještě v 90.... celý článek

Uhlí vstoupí na burzu rekordním krokem

14. 4. 2008 | Petr Čermák | 2 komentáře

Uhlí vstoupí na burzu rekordním krokem

Do konce června by se měla v Praze, Londýně a Varšavě uskutečnit emise akcií společnosti New World Resources, vlastníka OKD. Hodnota emise může dosáhnout až 35 miliard korun, čímž by... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.