David Marek je hlavní ekonom společnosti Deloitte.
Českou společnost a ekonomiku zasáhla tvrdá opatření zavedená k zamezení šíření viru Covid-19. Na prvním místě je samozřejmě bezpečí a zdraví obyvatelstva, ekonomické dopady budou ovšem citelné.
V první linii jsou odvětví přímo zasažená zastavením činnosti nebo výrazným poklesem poptávky. Jde například o vzdělávání, kulturní a sportovní akce, stravování a ubytování, činnost cestovních kanceláří, leteckou dopravu nebo knihovny a galerie. Celkem se tato odvětví podílí na tvorbě přidané hodnoty 8,5 procenty. Pokud by se v této části ekonomiky zastavila činnost na měsíc, činil by dopad na roční HDP Česka zhruba 0,7 procenta.
Zastavení činnosti škol a karanténa pro osoby vracející se ze zahraničí představuje nucené volno pro nemalou část pracovních sil. V Česku je zhruba 1,1 milionu dětí ve věku 6 až 15 let, s nimiž někdo z rodičů nejspíše zůstane doma. V některých oblastech je nutné zajistit fungování za všech okolností, proto nejsou dopady přímo úměrné. Dopady může zmírnit využívání práce z domova a hlídání babiček a dědů. HDP by kvůli tomuto faktoru mohl klesnout zhruba o 0,2 procenta.
Další negativní dopady může přinést panika a strach ochromující spotřebu domácností i firemní investice. Zvýšená nejistota nikdy nesvědčila výdajům za zbytné zboží a investice. Kvantifikovat dopady v této oblasti je dosti obtížné, ilustrací však může být recese z let 2012 a 2013 způsobená podobnými důvody.
V prognóze připravené na konci minulého roku pro rok 2020 vycházela střední hodnota odhadu růstu HDP na dvě procenta. Průběžné doplňování publikovaných dat a pozvolné zhoršování odhadů pro hlavní obchodní partnery Česka vedlo ke snížení odhadu růstu českého HDP na 1,3 procenta. Při zvážení možných dopadů viru Covid-19 a preventivních opatření může být solidním výsledkem v letošním roce stagnace české ekonomiky.
Čtěte více:
Sdílejte článek, než ho smažem