V prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl náš hrubý domácí produkt v meziročním srovnání o úctyhodná čtyři procenta. A podle předběžných výsledků Českého statistického úřadu bude výsledek za druhé čtvrtletí ještě o čtyři desetinky lepší. „Všeobecně očekávaný mezičtvrtletní pokles se nekonal, výsledky za druhé čtvrtletí výrazně překonaly maxima tržních odhadů. Hospodářský růst se postupně přelévá do většiny odvětví. Meziroční růst HDP o 4,4 procenta naznačuje, že celoroční prognózy budou pravděpodobně brzy revidovány směrem vzhůru. Pokud si ekonomika udrží slušné tempo i ve druhé polovině roku, mohl by celoroční výsledek začínat číslicí čtyři,“ hodnotí výsledky našeho hospodářství hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.
Jak dlouho nám to vydrží?
Letošní výsledky teď může českému hospodářství v Evropě kdekdo závidět. Je ale skutečně důvod k tomu, abychom otvírali šampaňské? Ekonomové varují, že kromě vyšší spotřeby domácností a růstu investic ze strany podniků mají na statistiku vliv i zvýšené výdaje státu a také výrazné čerpání peněz z evropských fondů. Meziroční růst HDP navíc vypadá dobře i kvůli tomu, že se nám před rokem naopak nedařilo tolik, jak bychom si přáli. V příštím roce tedy pravděpodobně může opět přijít stagnace.
Jak se výsledky české ekonomiky vidí odborníci? Čím to je, že se české ekonomice letos tak daří? Může jít o dlouhodobý trend? A projeví se lepší výkonnost našeho hospodářství i v rychlejším růstu mezd?
Pavel Sobíšek
hlavní ekonom UniCredit Bank
České ekonomice pomohla k dlouho nevídanému tempu růstu souhra řady střednědobých a krátkodobých faktorů. Mezi střednědobé, které s trochou štěstí vydrží i příští rok, patří nízká inflace, rostoucí zaměstnanost a rostoucí sklon domácností k obnově spotřebních předmětů. Do stejné kategorie lze zařadit i zvýšenou investiční aktivitu podniků a zlepšení ekonomické situace v eurozóně, hlavním odbytišti pro tuzemský export. Mezi krátkodobé faktory, jejichž působení zřejmě skončí letoškem, je dočerpávání eurofondů z minulého rozpočtového období a náběh zákona o státní službě. První z uvedených faktorů přitáhl do české ekonomiky v prvním pololetí o téměř padesát miliard korun víc než ve stejném období loni. Druhý přispěl k tomu, že stát vyplatil na mzdách letos do července o 4,6 miliardy korun víc než loni, čímž zvýšil disponibilní příjmy státních zaměstnanců. Příští rok zvolní růst české ekonomiky odhadem pod tři procenta.
Pavel Kohout
ekonom, Partners
Růst české ekonomiky vypadá jako dobrá zpráva, má to ale několik háčků:
Za prvé, ekonomika roste oproti poměrně nízkému základu: během druhého čtvrtletí roku 2014 byla ekonomika poškozena devalvací. Proč poškozena, když Česká národní banka od začátku tvrdí opak? Protože zvýšení inflace, ke kterému došlo, způsobilo snížení reálného růstu během roku 2014. Triviální aritmetika, která ovšem není dost sexy pro supermozky z ČNB.
Za druhé, jedním ze zdrojů růstu je velký státní deficit. Vládní výdaje opět fungují procyklicky, v dobrých časech vláda posiluje růst a až přijde recese, velmi pravděpodobně zavede nějaká další protirůstová opatření ve smyslu snížení výdajů a zvýšení daní. Přesně opačně, než to Keynes kdysi zamýšlel.
Za třetí, růst táhne soukromé zadlužení: hypotéky a investiční úvěry. Zde problém nevidím, neboť česká ekonomika rozhodně není „přeúvěrovaná“.
Za čtvrté, je zde mezinárodní vývoj, který zatím české ekonomice foukal do plachet. Ale pozor, brzy může foukat z opačné strany.
Vít Samek
místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Daří se ekonomicky zemím, kam vyvážíme, svůj podíl má i pozitivně laděná prorůstová politika vlády, proto klesá nezaměstnanost a začínají růst mzdy. Věřím, že ekonomické počasí se ze dne na den nezmění. Podíl zaměstnanců na tomto růstu můžou zajistit jak výrazně vyšší mzdy, tak sociální systémy financované z vyšších příjmů.
Aleš Michl
analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí
Tak si to projeďme. HDP za první čtvrtletí narostlo meziročně o čtyři procenta. HDP za druhé čtvrtletí o 4,4 procenta – pořád je to ještě předběžný údaj, může dojít k nějakým revizím. Ke druhému čtvrtletí ještě nebyl zveřejněná struktura, ale první čtvrtletí si už můžeme rozložit: HDP = spotřeba lidí + (investice + zásoby) + vládní spotřeba + (export - import). V číslech: 4 = 1,4 + (0,7+1,8) + 0,5 - 0,4. Tedy ze čtyřprocentního růstu vytvořila spotřeba lidí 1,4 procentního bodu atd. A pak je to hodně o zásobách. Ty jsou v tom výpočtu taková divná položka, vyrábět na sklad podle mého ještě není růst ekonomiky. Byl bych proto opatrný.
Jasně, 82 tisíc nových pracovních míst je dobrý výsledek. Ale HDP? Zůstaňme obezřetní, to nemusí moc znamenat.
Petr Dufek
analytik finančních trhů ČSOB
Výsledky české ekonomiky jsou v letošním roce nad očekávání výborné. Za růstem HDP sice stojí velkou měrou zpracovatelský průmysl, ale pozitivně přispívají i další odvětví české ekonomiky. Roste domácí poptávka, jak spotřebitelská, tak investiční. Je vidět, že lidé se méně obávají budoucnosti a jsou ochotni utrácet i za zboží dlouhodobé spotřeby a bydlení. Pozitivně se dívají do dalších měsíců a let i firmy, které začaly ve velkém znovu investovat s tím, jak se lepší jejich finanční výsledky.
Bylo by ale hodně optimistické předpokládat, že tak silný růst, jaký jsme zde viděli v první polovině roku, může pokračovat delší dobu. Natolik není tempo zahraniční poptávky silné a dosud extrémně pozitivní vliv automobilového průmyslu na růst se rovněž začne vyčerpávat.
Jestli se někde ekonomický růst zatím příliš neprojevuje, tak jsou to mzdy. Na jejich rychlejší růst si budeme muset počkat do chvíle, kdy se na trhu práce začne ve větší míře projevovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Vladimír Dlouhý
prezident Hospodářské komory ČR
Třeba Slovensko nebo Polsko už rostly, zatímco my se nedokázali vymanit z recese. Takže mimo jiné doháníme, co jsme zmeškali. V neposlední řadě samozřejmě pomáhá i oživení evropské ekonomiky.
Z hlediska dalšího vývoje je klíčové, že sílí určitá rizika, zásadní a dlouhodobá. Na jedné straně máme velmi nízkou nezaměstnanost, na straně druhé ale existuje a narůstá velká poptávka po profesích, kterých je nedostatek. Obecně jde o technické profese, jejichž rezervoár není doplňován novými absolventy technických oborů. Druhá hrozba je zhoršování podnikatelského prostředí. Zaměstnavatelé jsou v Česku proti ostatním zemím v Evropě neúměrně zatíženi odvody z mezd, cena práce je vysoká. To brzdí hospodářský růst.
V době ekonomického růstu by sice měly růst i mzdy, v Česku jsou ale karty rozdané tak, že z každé koruny na mzdě bere stát i víc než polovinu. Spočítali jsme, že u zaměstnance s průměrnou mzdou a dvěma dětmi si stát spolu s každou korunou čistého příjmu souběžně jenom na osobní dani z příjmů a pojistném okamžitě vydělá téměř 54 haléřů. Vláda by neměla promeškat příležitost a celkové zatížení práce snížit. Teď je ideální doba, nejlépe se takové reformy začínají dělat právě v době růstu. Místo toho ale vláda dál utahuje šrouby, viz třeba nové kontrolní hlášení o DPH nebo úvahy o zrušení karenční doby nebo zvýšení zákonné minimální mzdy.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
Výkon ekonomiky je ovlivněn ještě kroky Nečasovy vlády. Ta ekonomiku na jedné straně přidusila – v čase tíživé hospodářské situace zvýšila daně. Na druhou stranu dbala na určitou rozpočtovou střídmost. Teď začíná přidušená ekonomika konečně volně dýchat – růst tedy částečně kompenzuje „ztráty z přidušení“. A kladně projevují efekty někdejší rozpočtové střídmosti. Dluh České republiky je v poměru k HDP docela nízký, a to i v porovnání s nejvyspělejšími ekonomikami typu té německé. Z toho profituje celá česká ekonomika, vysoká důvěra investorů se kladně promítá nejen do celkového obrazu na mezinárodní scéně, ale také do relativně velmi nízkých nákladů na obsluhu vládního dluhu. Vláda pak má víc peněz na investice do infrastruktury, na mzdy státních zaměstnanců a podobně. Statisticky čísla vylepšuje také razantní čerpání peněz z eurofondů, to je ale efekt spíš přechodný.
Dnešní vláda ale některými svými kroky zadělává na potenciální podvázání ekonomického růstu v budoucnu. Ať už jde třeba o zavedení elektronické evidence tržeb nebo o aktuální neuváženě rychlé zvyšování minimální mzdy. Také schodek by měl být při současném růstu výrazně nižší než ten sedmdesátimiliardový (jestli nebude nakonec vyšší), který vláda plánuje pro rok 2016.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
22. 8. 2015 0:41, dre
Patnáct let dělám za 14 000 čistýho.letos dokonce za 12 000 čistýho. tak hlavně že ekonomika "roste"
V diskuzi je celkem příspěvků.