Může se vyplatit integrace hypotečního trhu EU?

Londýnští ekonomové vypracovali pro Evropskou komisi dokument, který shrnuje výnosy a náklady integrace evropského hypotečního trhu. Podle té se investovat do integrace vyplatí.
Pod pojmem integrace rozumí celý text její čistou variantu, neboli stejné hypoteční produkty jsou ve všech zemích EU dostupné za stejné ceny. Těchto podmínek je možno dosáhnout rozličnými mechanismy:

• Jednak rozsáhlým přeshraničním obchodem, kdy jsou dlužník a věřitelská instituce v jiných zemích.
• Banky mohou fyzicky vstoupit na cílové trhy a přijít tak do země potenciálních dlužníků, nebo tam mohou získat různými akvizicemi tamní distribuční sítě.
• Alternativně mohou domácí instituce okopírovat chování zahraničních.
• A konečně, v některých zemích by větší rozvoj hypotečního trhu dovolil domácím institucím nabízet podobné produkty, jaké jsou kdekoliv jinde v Evropě, za stejné ceny.

Dnes však fungují jen některé z nastíněných možností a další jen ve velmi omezené míře.

Co tomu brání?

Článek nenabízí ani "správný" ani komplexní pohled na tématiku, ale pokouší se kvantifikovat možné dopady. Je samozřejmě jasné, že na integraci je možné nahlížet také pomocí pohledu zavádění další regulace, další zbytečné role států v ekonomických procesech apod. O tom ale možná jindy.

Teoreticky není v době volného pohybu kapitálu po EU problém vyrazit do zahraničí a sjednat si tam hypoteční úvěr. Prakticky nastává mnoho problémů. Hlavní problém je se zajištěním úvěru, kdy zahraniční banka nechce do zástavy nemovitost na území cizího státu. Důvod je samozřejmě v náročné vymahatelnosti v případě nesplácení, což je dáno neznalostí a odlišností zákonných podmínek v zemi, ze které případný dlužník přichází. Neboli právě rozdíly v právní úpravě způsobují onu nízkou přeshraniční aktivitu.
Ani klienti nejsou příliš připraveni na přeshraniční bankovnictví, neboť jsou zvyklí na jiné podmínky na bankovním trhu a mají jazykové bariéry. Pochopitelně se též velmi obávají podepisovat smlouvy, kde nejsou zcela seznámeni s významem jednotlivých pojmů a odborných termínů, byť by byly přeloženy i do jejich jazyka. To je dáno především tím, že se nabídky v jednotlivých zemích více či méně významně liší. Jsou zkrátka obtížně srovnatelné. Nakonec i ceny se tak dají proto porovnávat jen těžko.

V čem může pomoci?

Nabízí se otázka, k čemu může být integrace trhu hypoték dobrá. Jak dokáže ovlivnit HDP v EU? Předně může ovlivnit chování spotřebitelů směrem od spotřeby k určité akumulaci kapitálu - úsporám, zprostředkovaně tedy k investicím. V dlouhém období tak vzrostou výrobní kapacity ekonomik a posunou se potenciální výrobní možnosti.
Celý mechanismus lze nastínit následovně: rozvoj hypotečního trhu zvýší dostupnost hypoték, zlevní je a zvýší tak poptávku domácností po bydlení. Kapacity ekonomiky budou přesunuty do stavebnictví a zároveň budou domácnosti splácet úvěry. Oboje tak povede ke snížení spotřeby – u domácností snížením disponibilního důchodu. Na straně nabídky, tedy firem, bude výroba přesunuta do stavebnictví právě ze sektoru spotřebního zboží. V delším časovém horizontu však zvýšené kapacity umožní vyšší výrobu, nabídku a zprostředkovaně poroste i spotřeba domácností.

Budeme si již brzy brát hypotéky na domy u moře v jakékoliv evropské bance?

Je však také možné, že unifikovaný hypoteční trh zhorší postavení některých skupin, protože v některých zemích jsou zvýhodněny tamní daňovou politikou. Zejména nevhodně nastavené daňové úlevy zapříčiňují nadměrnou poptávku po bydlení. Je pak prozatím na každé vládě, aby zvážila, zda chce úlevami deformovat trh a zajistit vyšší poptávku po bydlení, nebo ne.
Podstatnou výhodou integrovaného trhu by bylo snížení rizika jednotlivých klientů, protože konkurence z celé Evropy by prakticky nedovolila jednotlivým bankám porušovat pravidla. V opačném případě by totiž jednotlivé ústavy získávaly další klienty jen obtížně a jejich přežití by bylo jen otázkou doby.

Náklady a výnosy

Náklady integrace se odhadují přibližně na 2,5 miliardy eur ročně (v cenách 2005). Odhad je považován za maximální a vychází ze zkušeností Velké Británie a nákladů na zavedení přísných pravidel pro hypoteční trh. Údaje pak byly přepočítány na celý unijní prostor.
Podle odhadů londýnských ekonomů vzroste díky plné integraci hypotečního trhu HDP o 0,7 % oproti roku 2005. Pozitivní vliv na soukromou spotřebu by měl být za zmíněných 10 let přibližně 0,5 % bodu. V České republice by měl být efekt ještě příznivější, když studie uvádí vliv integrace ma růst HDP o 1,1 % a na růst spotřeby o 0,8 %
V cenách roku 2005 to znamená růst HDP EU o 85,8 miliard eur a soukromé spotřeby 38,7 miliard eur v roce 2015.

Z hlediska lidského blahobytu je samozřejmě nejvýznamnější spotřeba, která znamená čistý blahobyt. A proto je zásadním měřítkem dosažení jejího kladného přírůstku. To se podle studie podaří. Na oněch 0,7 % HDP by se měla podílet plnými 0,5 % bodu. Zbylé dvě desetiny se rozdělí mezi řadu dalších faktorů. Samotný přímý příspěvek růstu trhu hypoték bude minimální a je odhadován v řádu setin procenta HDP.

Co si myslíte o dopadech regulace vy? Může například poškodit ekonomiky a finančně uškodit jednotlivým členským zemím? Souhlasíte s uvedeným názorem ekonomů?