Už skoro dva měsíce jsme členy Evropské unie. Samotnému vstupu předcházela řada studií a analýz různých hospodářských ukazatelů a následovala srovnávání a doporučení jak ta důležitá čísla zvýšit nebo snížit, aby byla tak akorát. Pojďme se ale na srovnání s našimi kolegy z EU podívat trochu jinak.
Bez práce nejsou koláče
V unii se průměrný výdělek pohybuje kolem dvojnásobku minimální mzdy konkrétního státu. U nás to ve sledovaném roce byl skoro čtyřnásobek. Dalo by se říct, že se máme, ale jak už víme, nic není černobílé. Průměrný hrubý měsíční výdělek zaměstnanců v sekundárním a terciárním sektoru je v České republice ze srovnávaných zemí nejnižší, a to 259 eur. Nejlépe se z vybraných zemí mají v Lucembursku, kde je měsíční výdělek lidí zaměstnaných v průmyslu a službách 3 213 eur a jejich minimální mzda je třetina tohoto průměru. Jenže i jejich produktivita práce je nejvyšší ze sledovaných zemí. Je o 43,7 % vyšší než v Evropské unii. Zato u nás je produktivita o téměř stejnou část nižší. Porovnání si můžete prohlédnout v následující tabulce.
Minimální mzda, průměrný výdělek a produktivita práce v roce 1999 |
Země |
Zákonná minimální měsíční mzda (v EUR) |
Průměrný hrubý měsíční výdělek zaměstnanců v sekundárním a terciárním sektoru |
Poměr minimální mzdy a průměrného výdělku |
Produktivita práce (% z průměru EU 15) |
Nizozemí |
1 064 |
2 287 |
2,15 |
95,2 |
Estonsko |
486 |
1 208 |
2,49 |
38,9 |
Česká republika |
90 |
359 |
3,99 |
52,8 |
Lucembursko |
1 174 |
3 213 |
2,74 |
143,7 |
Francie |
1 036 |
2 162 |
2,09 |
115,4 |
Zdroj dat: Eurostat, OECD, ČSÚ |
Nejen daně provětrávají naše kapsy
Jak už to tak bývá, ne všechno, co si vyděláme, nám zůstane. Kromě daní musíme zaplatit také sociální příspěvky neboli sociální pojištění. Část platí zaměstnanec a část zaměstnavatel, pokud jste osoba samostatně výdělečně činná, je to jen na vás. Ani jinde v Evropě nejsou lidé těchto příspěvků ušetřeni. Podívejme se, kolik by zaplatil každý občan daného státu (nemluvňata a důchodce nevyjímaje) na těchto příspěvcích.
U nás je podíl sociálního příspěvku na HDP 17,9 %, čímž se řadíme mezi státy, které ze mzdy touto formou strhávají nejvíc. Víc má už jen Francie (18,3 %) a Německo (18,7 %), naopak nejnižší mají v Dánsku a to jen 3,3 % HDP. I když máme jedno z největších zatížení s naším domácím produktem se celková částka na jednoho obyvatele nevyšplhala až tak vysoko. Každý v této zemi by zaplatil 1 050 Kč. A to není vše, co odvádíme ze svého platu, nemalou část samozřejmě tvoří zdravotní pojištění.
A co dostaneme
Na druhou stranu z takto i jinak vybraných peněz stát vyplácí důchody a sociální dávky. Co se týče důchodů, podíl státních výdajů na důchody na HDP je v České republice asi někde uprostřed "evropské" škály. Největší část z HDP, 15,1 %, vydávají v Itálii, nejméně potom v Irsku (3,8 %). Z tabulky je vidět, že například oproti Lucembursku je důchod na jednoho obyvatele v České republice desetkrát nižší, přitom stát vydává na důchody v poměru na HDP jen o 1,5 % méně.
Ani výdaje na sociální ochranu nepřekvapí. Těmito výdaji se rozumí hlavně sociální dávky (více než 90 %) a administrativní náklady a ostatní výdaje (například placené úroky). Sociální dávky se potom rozdělují na nemocenskou a zdravotní péči, invaliditu, všechny typy důchodů a různé příspěvky a přídavky. Tyto výdaje tvoří u nás necelých 20 % HDP. V Německu tento poměr dosahuje až 30 %, nejnižší je potom v Irsku (necelých 15 %). Opět je zajímavý poměr důchodu vyplaceného na jednoho člověka v České republice a v Lucembursku, který je zhruba 1 : 10.
Sociální příspěvek, důchody a sociální ochrana v letech 1999 - 2000 |
Země |
Počet obyvatel (v mil. obyv.) |
Podíl sociálních příspěvků na HDP (v %) |
Sociální příspěvek na jednoho obyvatele (v EUR) |
Podíl výdajů na důchody na HDP (v %) |
Důchod na jednoho obyvatele (v EUR) |
Podíl celkových výdajů na sociální ochranu na HDP (v %) |
Výdaje na sociální ochranu na jednoho obyvatele (v EUR) |
Nizozemí |
16,0 |
17,2 |
4 324,63 |
13,3 |
3 109,46 |
27,4 |
6 889,23 |
Estonsko |
1,4 |
13,5 |
571,41 |
9,9 |
368,97 |
20,1 |
850,76 |
Česká republika |
10,3 |
17,9 |
1 049,61 |
9,4 |
505,09 |
19,7 |
1 155,16 |
Lucembursko |
0,4 |
11,5 |
6 117,31 |
10,9 |
5 106,16 |
21,0 |
11 170,74 |
Francie |
60,4 |
18,3 |
4 302,74 |
13,5 |
3 028,79 |
29,7 |
6 983,13 |
Zdroj dat: Eurostat, OECD, ČSÚ |
V následující tabulce je poměr toho, co odvedeme na sociálním pojištění a toho, co získáme ze sociálního systému zpátky. Z čísla, které vyšlo, lze vyčíst, jakou částí se sociální příspěvek podílí na výplatách sociálních dávek a kolik musí stát vybrat jiným způsobem. Například v ČR je tento poměr 90 %, tj. sociální příspěvek pokrývá 90 % a zbylých 10 % musí stát získat z jiných zdrojů – nejčastěji z daní. V ostatních zemích je tento poměr spíš nižší a nejodlišnější je Lucembursku, kde příspěvek pokrývá 54 % vyplácených dávek.
Poměr sociálního příspěvku a výdajů na důchod a sociální ochranu v roce 2000 |
Země |
Výdaje na sociální ochranu (v EUR) |
Sociální příspěvek (v EUR) |
Poměr soc. příspěvku a výdajů na sociální ochranu |
Nizozemí |
6 889,23 |
4 324,63 |
0,63 |
Estonsko |
850,76 |
571,41 |
0,67 |
Česká republika |
1 155,16 |
1 049,61 |
0,90 |
Lucembursko |
11 170,74 |
6 117,31 |
0,54 |
Francie |
6 983,13 |
4 302,74 |
0,61 |
Zdroj dat: Eurostat, OECD, ČSÚ |
Uvedené údaje ukazují, že za řadou našich sousedů z Evropské unie pokulháváme a máme co dohánět. A bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by se trend, který vyplývá z údajů v tabulkách, začal v dohledné době měnit.
Je podle vás srovnávání podle různých ukazatelů objektivní a má vypovídací schopnost nebo ho lze velmi jednoduše zneužít a výsledky zmanipulovat? Jsou údaje, které o České republice vychází, příznivé a máme šanci na zlepšení svého postavení v EU?