Rozšiřování EU: hlavní argumenty

Hlavní výhody
Rozšíření Unie o deset nových zemí má výhody politické, ekonomické i kulturní. Rozšíření prostoru míru, stability a prosperity v Evropě posílí bezpečnost všech národů.

• Do trhu EU s 370 miliony obyvatel se zapojí více než 100 miliónů lidí z rychle rostoucích ekonomik, což pozvedne ekonomický růst a vytvoří pracovní místa jak v původních, tak i nových členských státech.

• Kvalita života občanů v celé Evropě bude lepší, neboť noví členové přijímají evropské politiky pro ochranu životního prostředí a pro boj proti zločinu, drogám a nezákonné imigraci.

• Příchod nových členů obohatí EU o širší kulturní diverzitu, snazší výměnu myšlenek a lepší porozumění mezi národy.

• Rozšíření posílí úlohu Unie v celosvětových otázkách – v zahraniční a bezpečnostní politice, v obchodní politice a v dalších oblastech celosvětového vlivu.

Výhody jsou již nyní viditelné:

• Ve střední a východní Evropě se již objevily stabilní demokracie s demokratickými institucemi a zvýšeným respektem vůči menšinám.

• Hospodářské reformy v těchto zemích vedly k vysokému tempu ekonomického růstu (vyššímu než v EU) a k lepším vyhlídkám v oblasti zaměstnanosti.

• Tomuto procesu napomohla perspektiva členství v EU a finanční výpomoc Evropské unie.

• Unie má ve výsledku užitek z růstu obchodu s těmito zeměmi (obchodní zisk činí za rok 2000 17 miliard eur), což ovlivňuje zaměstnanost a růst v členských státech.

Podmínky úspěchu

K dosažení těchto výhod je třeba respektovat podmínky pro úspěšné rozšíření:

• Budoucí členové musí splnit všechna kritéria vstupu.

• Unie se musí dostatečně připravit na přijetí nových členů.

Komise provádí pravidelné vyhodnocení postupu žadatelských zemí: žádná z nich ještě není plně připravena, ale všechny za poslední desetiletí učinily velký pokrok. Kritéria členství stanovila Evropská rada v Kodani a Madridu:

• demokracie, spravedlnost, lidská práva, respektování menšin;

• fungující tržní ekonomika, připravenost vyrovnat se s tlakem konkurence;

• schopnost převzít závazky vyplývající z členství (jinými slovy – efektivně aplikovat acquis Společenství).

Sama Unie se musí připravit na příchod nových členů tak, že:

• provede institucionální změny nezbytné pro rozšíření: tj. ratifikace Smlouvy z Nice; mezitím se žadatelské země budou účastnit probíhající debaty o budoucnosti Evropy.

• zajistí rozpočtové prostředků: toto již bylo provedeno rozhodnutím Evropské rady v Berlíně.

A konečně – při jednáních o přistoupení musí být dosaženo dohody o podmínkách, které:

• zajišťují dodržování acquis Společenství,

• zajišťují odpovídající pružnost v přechodných obdobích v oblastech, kde by aplikace acquis mohla přinést ekonomické a sociální problémy, a to jak pro původní, tak i nové členy Unie.

Ekonomické analýzy

Mnohé hospodářské analýzy vedly k závěru, že výhody rozšíření vyváží náklady. Ačkoliv výhody jsou relativně větší pro přistupující země, neboť ty začínají od nižšího ekonomického základu (jejich hospodářství představuje asi pouze 6 % z hodnoty HDP stávajících členských zemí), získají obě dvě strany. Navíc budoucí členové, kteří musí již nyní čelit problémům souvisejícím s globalizací, pomohou Unii tento problém překonat.

Rozšíření je hra s kladným součtem

Klíčová akademická studie z roku 1997 provedená Centrem pro výzkum hospodářské politiky odhadla, že přidružení zemí střední a východní Evropy přinese – dokonce i podle konzervativního scénáře – zemím evropské patnáctky hospodářský zisk 10 miliard euro a novým členům 23 miliard euro. "The Costs and Benefits of Eastern Enlargement", R. Baldwin, J.F. Francois a R. Portes, Economic policy, 24, 1997. Nejnovější analýzy z obchodních kruhů dokládají, že existují potenciální obrovské hospodářské a obchodní výhody co nejrychlejšího přijetí kandidátských zemí - "Opening up the Business Opportunies of EU Enlargement", European Round Table of Industrialists, May 2001. Viz též "Profiting from EU Enlargement", H. Grabbe, Centre for European Reform, June 2001 Nedávná studie Komise odhaduje, že rozšíření by mohlo zvýšit růst HDP přistupujících zemí o 1,3-2,1 % ročně a u stávajících členů souhrnně o 0,7 %. "The Economic Impact of Enlargement", a study by the Directorate General for Economic and Financial Affairs, May 2001 Pokud jde o důsledky rozšíření v oblasti rozpočtu, platí rozhodnutí ze zasedání Evropské rady v Berlíně v roce 1999 o rámci, který zahrnuje skromnou částku (méně než 10 %) z rozpočtu na převod do zemí střední a východní Evropy na období do roku 2006. V horizontu delšího časového období po roce 2006 budou výdaje záviset na řadě rozhodnutí v oblasti politiky soudržnosti, zemědělské politiky apod. Nárůst rozpočtu způsobený rozšířením bude spíše politickou než ekonomickou otázkou. Bylo provedeno několik analýz o dopadu rozšíření na trh práce a migrační toky. Rozsáhlá studie Komise naznačuje, že ze zemí střední a východní Evropy by se do zemí evropské patnáctky stěhovalo pouze přibližně 335 000 lidí, i kdyby volný pohyb pracovních sil byl možný ihned od připojení k EU. Unie však nyní schválila pružné přechodné období na dobu maximálně 7 let, aby tak limitovala přísun pracovních sil z nových členských států. "The Impact of Eastern Enlargement on Employment and Labour Markets in the EU Member States", a study made for the Directorate General for Employment and Social Affairs, T. Boeri and H. Brücker, European Integration Consortium, Berlin and Milano, 2000

Zdroj: EUROSKOP - oficiální server Ministerstva zahraničních věcí ČR informujícím o integraci ČR do EU (www. euroskop.cz), Delegace Evropské komise v ČR (www.evropska-unie.cz)