Největší banky v Česku. Nové žebříčky podle klientů i peněz – Fotogalerie (1/31)

eBanka v roce 2002 u porotců na Peníze.cz vyhrála. Nejenom proto, že byla přehledná, ale prostě nabízela víc – půjčky, stavebko, investice. K přihlášení byl potřeba mobil, na který se posílala SMS, nebo miniaturní přístroj do kapsy, který klientovi generoval pro každé přihlášení do bankovnictví nový klíč. eBanka taky jako jedna z mála nevyžadovala instalaci žádného software nebo ukládání certifikátů. Všechno fungovalo rovnou v prohlížeči.

Redakční hodnocení internetbankingu eBanky z roku 2002

„Když jsem článek psal,“ reaguje v diskuzi autor recenze na e-banking eBanky, „tak jsem se trochu obával, že vyzní jako PR. ‚Bohužel‘ v porovnání s konkurencí je těžké na aplikaci eBanky najít něco vyloženě špatného, čímž nechci říct, že nemají co zlepšovat. Některé z aplikací, které budou hodnoceny v dalších týdnech, v řadě parametrů úrovně eBanky dosahují (možná ji i přesahují), zatím žádná banka však nemá tak komplexně propojené produkty osobních financí s běžným účtem.“

Někteří porotci eBance vyčítali, že se bílé písmo na tmavém pozadí nedobře čte a že se v ní roky nic nezměnilo. Nicméně to bylo chvilku před redesignem.

Víc obrázků z eBanky

V okamžiku hodnocení měla Moje banka, internetbanking od Komerčky, rok a půl. Pořídilo si ji asi 50 tisíc z 1 200 000 jejích klientů, častěji firmy než lidi. Když se podíváte na první políčko, co bylo potřeba vyplnit při přihlašování – to je cesta k certifikátu uloženému na disku počítače. Bez něj by to nešlo. A kdybyste chtěli do banky z jiného stroje? Klíč si vezmete s sebou: „Samotný certifikát si poté stáhnete z internetu. Můžete si jej uložit na disketu a libovolně jej přenášet k použití na jiných počítačích.“

Redakční hodnocení internetbankingu Komerční banky z roku 2002

Za speciální silnou stránku Komerčky porotci považovali propracované možnosti plateb do zahraničí. „Ty sice najdeme u Citibank a u HVB,“ píše v hodnocení Petr Vymětal, „jenom Komerční banka však nabízí online k dispozici rozsáhlou databázi bank a usnadňuje tak výběr zahraniční banky.“

Úsměvné z pohledu člověka, který sledoval další vývoj webu se všemi rozhýbanými a animovanými a mluvícími stránkami, může být, že některým porotcům poměrně čisté stránky internetového komerčního bankovnictví přišly přeplácané. To se ale vysvětlí dál, až uvidíte strohé weby dalších bank, kde vážně na kudrlinky nenatrefíte.

Víc obrázků od Komerční banky z roku 2002

GE Capital Bank. Co to vlastně bylo? V roce 2005 se přejmenovala na GE Money Bank, později po změně majitele na Moneta Money Bank. Její internetové bankovnictví si v roce 2002 získalo porotu jednoduchostí a přehledností. To na druhou stranu souviselo s tím, že nabízelo v podstatě jen základní služby a například trvalé příkazy banka přidala do nabídky až po roce provozu, v létě 2002.

Redakční hodnocení internetbankingu od GE Capital z roku 2002

Pokud nerozumíte technologiím a rádi se bojíte, prozradíme, že k používání nestačilo instalovat něco do počítače (a pak to s sebou nosit v ruksaku), jakési certifikáty se musely instalovat i do prohlížeče. Z internetových kaváren se asi k tomuhle bankovnictví přihlašoval málokdo. Ale pamatujete vlastně, co je to internetová kavárna?

V hodnocení internetového bankovnictví ke kontu GEnius najdete vypsáno, co zhruba všechno mohl jeho tehdejší uživatel čekat. Ale možná ještě výmluvnější je dochovaná tisková zpráva přímo z banky: „Od počátku července rozšířila GE Capital Bank funkčnost své služby Internet Banka o možnost zadávat, měnit a rušit trvalé příkazy, revolvingové a spořící účty. Klienti využívající tuto službu mohou být navíc v případě zájmu vždy informováni textovou zprávou zaslanou na mobilní telefon, jakmile je jejich heslo využito při vstupu a registraci na stránky Internet Banky – to výrazně zvyšuje bezpečnost internetového bankovnictví GE Capital Bank nad běžný standard.“

Víc obrázků Internetové banky od GE Capital

Bankovnictví od ČSOB používalo k zabezpečení čipovou kartu (mimochodem platební karty s čipem na svou premiéru v Česku ještě čekaly). Znamenalo to nutnost mít k počítači připojenou jejich čtečku. Což nebyla věc, kterou byste chtěli běžně nosit v kapse nebo kabelce. Bez karty jste se sice mohli přihlásit, ale jenom na kukačku – provést třeba platbu bez ní možné nebylo. A karta se čtečkou stály 1100 korun, podle kalkulačky inflace tedy zhruba 1700 korun dnešních.

Redakční hodnocení internetbankingu od ČSOB z roku 2002

Předvídání budoucnosti je těžká disciplina. Ocitujme si něco o čipových kartách z recenze Miroslava Beneše na iDnes:

„Ačkoli má jistě toto technické řešení před sebou slibnou budoucnost, je otázkou, zda prozatím nepředběhlo svou dobu. (...) Jiná situace nastane až v okamžiku, kdy budou na českém trhu masově rozšířeny čipové karty a čteček na čipové karty se tak budeme moci dočkat i v internetových kavárnách nebo u osobního počítače doma, kde budeme platit čipovou kartou za zboží a služby pořízené přes internet.“

U porotců to v roce 2002 ČSOB vyhrávala jednoduchostí. Jak ale nezapomněli zdůraznit, není těžké udržet to jednoduché, když toho moc nenabízíte.

Tenhle screenshot má dokumentární hodnotu nejen kvůli ČSOB, ale možná spíš kvůli těm ostatním, co se narozdíl od ní nedožily dneška. Interbanka? Banka Haná?

Víc obrázků z internetového bankovnictví ČSOB

HVB byla banka, jejímž spojením s Živnobankou vznikla v roce 2007 dnešní UniCredit. Sama vznikla sloučením Bank Austria Creditanstalt a HypoVereinsbank. A od první jmenované převzala internetové bankovnictví. To s sebou neslo i to, že se člověk připojoval přes rakouské servery, což některé porotce mátlo: „Po přihlášení k serveru se do počítače stahuje jakýsi soubor, který není korektně podepsán. Nejen, že je podezřelé datum, ale ještě je podepsán jako Bank Austria.“ Bylo to sice napsáno kdesi v návodu, ale kdo čte návody?

Redakční hodnocení internetbankingu od HVB z roku 2002

Co nebylo v roce 2002 vůbec samozřejmé: možnost vylistovat si přehled transakcí až za rok zpátky. Dneska je nepředstavitelné, že by to nešlo. I když...

Horší to bylo s orientací v menu. Až čtenáři v diskuzi museli porotce upozornit, že s HVB jde provádět zahraniční platby. Jen se to nesmí hledat v menu pod položkou Platby. Máte číst návod. Dovolíme si ale souhlasit s čtenářkou urubkova: „Je to služba pro lidi, tak by tak taky měla být stavěná. Nikdo ode mě jako od klioše nemůže čekat, že když položku platba nenajdu pod platbama, proběhnu všechny odkliky včetně vstupu do perníkové chaloupky. :p“

Víc obrázků z internetového bankovnictví HVB

„Jeden z nejstarších, s nadprůměrnou řadou funkčností, ale s ošklivým designem, který se však prý brzy změní. Takový je internetbanking Union banky.“ Tak začínalo redakční hodnocení internetbankingu od Union banky z roku 2002.

Je možné, že už tenkrát v pravěku nazvali internet banking od Unionky prehistorickým? Zní to nesmyslně, ale trochu smysl to začne dávat, když si uvědomíte, že mezi stegosaurem a tyranosaurem je větší časová díra než mezi tyranosaurem a vámi. Ale ocitujme si taky z diskuze pod hodnocením: „Osobně jsem se vzhledem i-banky spokojen. Jsem zastáncem jednoduchosti (...) Jak kdysi někdo napsal: Je to jako kyj. Stejně jednoduché a spolehlivé.“

V roce 2002 zdaleka ještě nebyla norma mít v internetovém bankovnictví trvalé platby, inkaso nebo zahraniční platby. Union banka všechno uměla. Bylo jí to ale málo platné, v roce 2003 velmi neslavně skončila. Na záchranu byl povolán úspěšný transformátor Komerční banky Radovan Vávra (později známý jako twitterový investiční influencer a bouřlivák). Tentokrát ale úspěšný nebyl a po bance zbyly jen miliardové dluhy. Okolnosti krachu dodnes nejsou uspokojivě vysvětleny.

Víc obrázků z internetového bankovnictví Union banky

Nejspíš znáte vtipy na webový prohlížeč Internet Explorer. Pokud se jim rádi smějete, asi vás proti Netbance od Živnobanky hnedle naladí negativně poznámka z diskuze: „Bohužel je Živnobanka jediná banka, která ani nepřipouští, že existují jiné prohlížeče než MS IE či dokonce jiné operační systémy než Windows.“ Jak je vidět na obrázcích, naši testeři Explorer používali, proto v hodnocení není špatná funkčnost v jiných prohlížečích zmíněna.

Redakční hodnocení internetbankingu od Živnobanky

Jinak ale byla Živnobanka druhá z českých bank, která měla internetbanking. Bohužel trochu se jí nedařilo řešit trable s rozlišením, aplikace běžela v poněkud jiném, než byl tenkrát standard, a tak se uživatelům schovávala některá tlačítka za okraj monitoru. O tři roky později už to vypadalo jinak: Živnobanka: žlutomodrý standard

Pozitivně porotci hodnotili práci s daty o svých transakcích. Dnes už by to asi nebylo potřeba vypichovat, ale v roce 2002 to ještě standard zdaleka nebyl: „Aplikace nabízí řadu možností třídění zobrazených transakcí, můžete si tak nechat vypsat například jen kartové operace nebo třeba zahraniční platební styk.“

Víc obrázků z internetového bankovnictví Živnostenské banky

Citibank začínala na českém trhu jako banka pro firmy a instituce. Osobní účty a vůbec služby pro nás retail nabízela jen omezenou dobu. Rok 2002 do tohohle období spadá. Její internetové bankovnictví mělo nejjednodušší přihlášení (stačilo číslo karty a heslo). Ovšem to, že tak vážená instituce. jako je banka, spoléhá na to, že jí u klientů projde komunikace bez háčků a čárek, to bylo mírně shocking už před dvaceti lety.

Redakční hodnocení internetbankingu od Citibank

„Kdy v Citibank naposledy aktualizovali seznam bank (vnitrostátní platební styk)? Vždyť Konsolidační banka už přes půl roku neexistuje,“ psali čtenáři v diskuzi. A měli recht.

Něco bylo v nedotaženém bankovnictví od Citi psano v cestine, některé věci rovnou zůstaly anglicky...

Víc obrázků z internetového bankovnictví Citibank

Webkonto od Raiffeisenbanky sice v hodnocení porotců Peníze.cz skončilo na devátém místě, oceňovali ale v porovnání s konkurencí jeho svižnost. Za co oprávněně dostalo sodu: bez upozornění si po přihlášení začalo cosi instalovat do počítače.

Redakční hodnocení internetbankingu od Raiffeisenbank

Porotce Pavel Janeček si stěžoval na to, že příkaz k úhradě se odklikává jen jednou a aplikace se nezeptá, jestli to myslíte vážně. Doba a regulátoři mu dali za pravdu, takhle jednoduše už to nejde.

Můžete si hrát se sestavováním různých výpisů, třídit a procházet. I když jen půl roku zpátky, víc si Webkonto nepamatuje. Ovšem design připomínal mládí už porotcům v roce 2002...

Víc obrázků z internetového bankovnictví Raiffeisenbank

Na posledním místě skončila internetová aplikace od České spořitelny. Porotci o ní mluvili jako o hororu. A začínalo to ještě předtím, než jste se do bankingu dostali: „Pokud si nezapamatujete přímý odkaz do internetové bankovní aplikace, budete řadu dlouhých minut marně pátrat na domácí stránce Spořitelny. Může se vám stát, že se budete usilovně snažit přihlásit do něčeho úplně jiného (na pravé liště na homepage je totiž nějaké přihlášení)...“

Redakční hodnocení internetbankingu od České spořitelny

Dlužno podotknout, že diskuze pod recenzí na Spořku byla nejdelší a nejvýživnější a že banka měla řadu zastánců. Bohužel řada z nich na námitku, že je ovládání neintuitivní a nepřehledné, odpovídala tak, že to je potřeba číst manuál a volat na infolinku. Nic proti tomu, ale když to jiní umějí jednoduše a mají nápovědu v aplikaci?

Ovšem musíme přiznat, že čtenáři taky byli někdy nad porotu. Ty brejličky na obrázku porotci nechápali a měli za to, že na ně snad banka dělá bubu. Přitom to byl trik, jak neopisovat při zadávání platby čísla z „kalkulačky“, generátoru autentizačních kódů. Stačilo tu krabičku dát před monitor a nějaká dávná kouzla by to byla propojila. Tak těžko říct, jestli tenkrát porotci nebyli na Spořku trochu zasedlí. 

Víc obrázků z internetového bankovnictví České spořitelny