Nejlepší bankovky roku 2022

Loni bylo na světě vydáno téměř sto nových bankovek. Tedy vzorů bankovek samozřejmě, kusů bylo – nepočítaně. Devatenáct z nich nominovali členové Mezinárodní bankovkové společnosti (IBNS – The International Bank Note Society) do 18. ročníku soutěže Bankovka roku (Bank Note of the Year Award). 

Soutěž nakonec vyhrála favorizovaná filipínská bankovka s motivem orla opičího. V předchozích šesti ročnících vyhrály bankovky tištěné na výšku, letos se konečně zas jednou podařilo zvítězit vleže. Favorita následovaly libry šterlinků: padesátilibrovka vydaná severoirskou Ulster Bank (stojatá vpravo) a stolibrovka od Bank od Scotland.

Porotci z nominovaných bankovek vybírají jen šest nejpěknějších, nejvybavenějších nebo nejinovativnějších. Letošních top 6 tedy doplňují (zleva) dva tisíce alžírských dinárů, padesát barbadoských dolarů a deset liber egyptských, kterým se omlouváme, že jsme je pro nedostatek místa pootočili (dál v galerii to samozřejmě napravíme).

Všech šest vybraných bankovek je z polymeru. Nejsou to tedy papírové peníze a šťastným majitelům vydrží mnohem déle.

Loni vyhrál axolotl, předloni motýl monarcha, předpředloni zvítězil leguán. A tohle je letošní vítěz, perla mezi bankovkami (viz rub). Skutečným zvířatům se evidentně v soutěži daří líp než velkým zvířatům v přeneseném smyslu slova, tedy státníkům. Orel opičí, který je hlavním motivem bankovky o hodnotě 1000 filipínských pesos (necelých 400 korun), možná není krasavec, ale je to filipínský národní pták, několikrát pózoval i pro tamější poštovní známku a nikde jinde než na čtyřech místních ostrovech nežije.

Chorvatská kuna byla nahrazena eurem. Na penězích ale zůstává. Žije na chorvatské variantě eura a – trochu překvapivě – na nové bankovce v hodnotě 50 liber šterlinků (asi 1340 korun). Není to ještě bankovka s králem Karlem – ty chystá Bank of England až na rok 2024 (už ale víme, jak budou vypadat). A není ani z Bank of England, vydala ji severoirská Ulster Bank.

Bankovka hýří přírodními motivy, kromě zmíněné šelmy na ní najdeme běláska a hlodáš evropský. A zároveň je poctou přínosu žen světové vědě – připomíná mimo jiné nobelistku, kerá objevila neutronovou hvězdu, astrofyzičku Jocelyn Bellovou Burnellovou. Ostatně ne náhodou byla bankovka vydána na MDŽ.

Kdybyste chtěli vědět, proč vlastně Chorvati měli peníze pojmenované po kuně a proč se libře říká libra a jestli to nějak souvisí s vážením, potěšíme vás:

• Kuna, lev a ulita. Proč se peníze jmenují po zvířatech
• Kde přišel dolar ke svému $, kolik váží libra a další pravdy o měnách

A i kdybyste nechtěli nic vědět, ukážeme si, jak na druhé nejlepší bankovce loňského roku hlodáš evropský rozkvete pod ultrafialovým světlem.

I stolibrová bankovka z Bank of Scotland uctívá ženu (a Waltera Scotta). Flora Murrayová byla lékařka (propagátorka anestezie) a sufražetka, bojovnice za práva ženská i za práva chudých. Navíc skotská rodačka. Za zmínku stojí, že se na skotských a severoirských librách (s jedinou pamětní výjimkou) neobjevila jiná dáma. Přitom zemí – z nichž mnohé toho s Británií měly společného míň než Skotsko a které si ji na peníze daly, bylo až až: Alžběta II. a peníze. Tak šel čas s královnou na bankovkách. 

Jak bankovky z Ulster Bank, tak z Bank of Scotland jsou v Británii legální platidlo. Mají to tam s bankovkami divoké. Libry šterlinků vydává nejen Bank of England, ale taky čtyři banky v Severním Irsku, dvě ve Skotsku. Svoje bankovky mají ostrovy Man, Jersey a Guernsey, Svatá Helena, Falklandy a Gibraltar. Něco je spíš suvenýrového ražení, některými bankovkami se reálně platí. 

A i bankovka z Bank of Scotland rozkvete úplně jinak, když na ni místo slunečního svítí UV světlo. Na druhé straně mají skotské národní bodláky ještě úplně jiný odstín.

Čtvrtá nejlepší bankovka o hodnotě 2000 alžírských dinárů (320 korun) patří k pětici nominovaných, co nemají vyjasněnou orientaci. Jedna strana je na výšku, druhá našíř. Na straně na výšku se tyčí Památnk mučedníků. Připomíná padlé z alžírské války o nezávislost, od jejíhož konce loni uplynulo 60 let. Památník byl vztyčen ke 20. výročí ukončení bojů, takže měl sám výročí. 

Je vlastně s podivem, že rubová strana bankovky je naležato, když mešita Džamáa el-Džazair, která je na ní zobrazena, je od dostavění v roce 2019 mešitou s nejvyšším (265 metrů) minaretem světa.

Z bezpečnostních prvků v našem přehledu většinou ukazujeme jen to, co dělá bankovka pod ultrafialovým světlem. Různé změny barev a vodotisky se na displejích a monitorech špatně předvádějí. Tak aspoň polymerovou dinárovku si ukážeme nejen pod UV lampou, ale taky proti světlu. Vidět by měl být i ochranný proužek od firmy Kurz, bohužel se nám nedaří reprodukovat barevné efekty, které dělá při naklánění bankovky. Berte to jako inspiraci, až pojedete na dovolenou.

Barbadoská padesátidolarovka, pátá oceněná, je jedním ze dvou letošních nominantů na bankovku roku s přední i zadní stranou tištěnou na výšku. Bankovky na výšku zvítězily v šesti předešlých ročnících za sebou. Letos jich tedy bylo na „bodovaných“ prvních šesti místech dva a půl bankovky. Je také jednou z pěti nominovaných bankovek, které vznikly v britské tiskárně cenin De La Rue. Na tu se taky, jako na osvědčeného dodejce, obrátily v roce 1993 po rozdělení československé koruny vlády obou částí bývalé federace, aby připravily první bankovky nových měn, tedy české a slovenské koruny. Za 50 barbadoských dolarů byste dostali asi 530 dnešních českých korun.

Naprosto unikátní věc: pokud máte to štěstí a vlastníte barbadoské bankovky v nominálech 2, 5, 10, 20, 50 i 100 dolarů (tyhle nové, vyrobené z polymeru Safeguard), sežeňte si někde ultrafialovou lampu. Poskládejte bankovky vedle sebe a ukáže se vám obrys celého ostrova Barbados a část textu národní hymny. Pokud je poskládáte správně a pokud jsou navrch rubem. 

Další z arabských zemí zastoupených letos v soutěži o bankovku roku je Egypt. Bankovka 10 egyptských liber (7 českých korun), šestá a poslední oceněná, má konzervativní vzhled. Do minulosti se ale obrací jen jednou stranou – tou, na které je motiv pyramidy, královny Hatšepsut a stylizovaného stonku papyru. Mešita al-Fattáh al-alím na druhé straně je ale stavba budoucnosti: stojí ve vznikajícím novém hlavním městě Egypta. A i jinak jde o bankovku veskrze moderní, používá několik barev inkoustů viditelných jen pod UV světlem nebo metalické inkousty a jde o první egyptskou bankovku z umělé hmoty.

Tahle nominovaná bankovka už mezi oceněnými není. Zato má nejvyšší nominální hodnotu. Uzbecký som si v tomhle tisíciletí užil takový propad, že tamější centrální banka přistupuje k emisím bankovek s mnoha nulami. Ta dvousettisícová (odpovídá asi 370 českým korunám) je zatím nejvyšší. Pravda, ke světovému rekordu má jejích pět nul ještě daleko. Bankovka s úplně nejvyšším nominálem by jich měla čtrnáct – ale asi proto, že by se nevešly, tiskli to na ni jen slovy. Kdo? Čtěte na Peníze.cz: Proč se Řekové smějou euru. Peníze píchací a sekací. Pikanterie z dějin měn. (A ne, v Zimbabwe to nebylo.)

Porotci soutěže hodnotí uměleckou hodnotu výtvarného provedení, celkovou inovativnost designu i zabezepčení bankovek. V posledním jmenovaném vyniká bankovka o hodnotě 5000 malawiských kwach [kvač] – něco přes sto našich korun.

Loni v prosinci dostala malawiská pětitisícovka za kombinaci bezpečnostních prvků, které ji nejen chrání proti padělání, ale jsou taky zároveň dobře rozpoznatelné i laikovi, ocenění Best Applied Security Product. V levé části má plastový proužek s hologramy, které při naklonění mění barvu – a přitom slunko, první predzident Malawi Hastings Banda, trojrozměrná ryba a logo centrální banky vypadají jako živé.

Pákistánská pětasedmdesátirupiovka (pět korun a padesát haléřů) zaujme nominálem. Muset v obchodě počítat s částkou 75, jistě byste si zapamatovali, kdy získal Pákistán nezávislost na Británii – proto to neobvyklé číslo. Jde ale o bankovku pamětní, jaké se do oběhu často nedostávají.

Na přední straně čtveřice pákistánských historických osobností, na zadní koza šrouborohá neboli markhur, národní zvíře Pákistánu. Pokud se nemůžete dostat k pákistánským rupiím, navštivte ZOO v Olomouci, Liberci, Děčíně nebo Ostravě, tam velkolepého sudokopytníka chovají.

Kazašské bankovky vyhrály tři ročníky ankety. V letech 2011–2013 hodnotitelé ocenili postupně bankovky o nominální hodnotě 1000, 5000 a 10 000 kazašských tenge. V letošním ročníku si zasoutěží dvacetitisícová bankovka vyrobená z kompozitu Durasafe, tedy kombinace polymeru a papíru. Má 25 bezpečnostních prvků – podle Kazašské národní banky patří tamější bakovky k vůbec nejlépe zabezpečeným na světě. Přední strana bankovky je na výšku, zadní klasicky naležato. Za 20 000 tenge byste dostali zhruba 950 českých korun.

Roku 2021 slavil Kazachstán třicet let své nezávislosti a bankovka 20 000 tenge to měla připomenout. Vyšla ale dvakrát, v roce 2021, jak se na výročí sluší – a loni, proto se taky může účastnit tohoto ročníku soutěže. Rozdíl je viditelný na první pohled. Na novější verzi bankovky chybí tvář Nursultana Nazarbajeva, který zemi prezidentoval od získání samostatnosti v roce 1991 až do roku 2019. Dva roky dokonce neslo na jeho počest hlavní město Astana jméno Nur-Sultan. A teď můžete sledovat destrukci kultu osobnosti na vlastní oči.

Aversu nové bankovky o hodnotě jednoho jordánského dináru (zhruba 30 korun) vévodí Husajn ibn Alí al-Hášimí, hlava arabského povstání proti Osmanům, šarif a emír Mekky, král Hidžázu, samozvaný král všech Arabů a kalif. A hlavně zakladatel moderní éry hášimovské dynastie, která dnes vládne Jordánsku. Na reversu je jiný ptáček, hýl sinajský, jinak národní pták Jordánska. 

Soutěži o bankovku roku letos dominuje Asie, devět z devatenácti přihlášených je z největšího kontinentu, čtyři z Afriky, po dvou připadá na Severní Ameriku, Jižní Ameriku a Evropu. Zajímavé je silné zastupení arabských zemí, kromě Jordánska jsou v soutěži ještě tři.

Z polymeru je i další na první pohled spíš tradiční, nijak extravagantní arabská bankovka. Její hodnoda je deset dirhamů Spojených arabských emirátů (necelých 60 korun). Ve skutečnosti je ale nabušená moderními prvky: magnetickými vlákny, ofsetovým i hlubotiskovým mikrotextem, hmatovými značkami. Námět je ale pěkně konzervativní: vpředu i vzadu podobizna šejka Zájida bin Sultána Ál Nahjána, někdejšího emíra Abú Zábí a prezidenta Spojených emirátů, považovaného za jednoho z nejbohatších lidí na světě. A pak stavby, které podobně jako bankovka klamou tělem. Vypadají staře, ale… Velká mešita šejka Zájida v Abú Dhabí byla dostavěna roku 2007 a amfiteátr v Chór Fakkanu, který sice vypadá prastaře, ale byl otevřen v roce 2020.

Na bankovce o hodnotě 20 sierraleonských leones najdeme portrét Constance Cummingsové-Johnové. A školní lavice a studenty. Cummingsová-Johnová byla bojovnice za práva černochů, žen a vůbec lidí, učitelka, zakladatelka škol, politička. Jedna z prvních dvou žen v parlamentu Sierra Leone, první starostka Freetownu, hlavního města.

Z jiných než kulturně-politických souvislostí je pro nás nominovaná bankovka zajímavá tím, že ještě poměrně nedávno byste za 20 leones nekoupili ani rohlík (pokud se tam vůbec dá koupit). Loni se ale v Sierra Leone škrtaly nuly. Co je dneska 20 leones, bylo před chvilkou 20 tisíc.

I Gyuanská kooperativní republika si na 5000 guyanských dolarů (asi 500 korun) dala národního ptáka. Tenhle se jmenuje hoacin chocholatý. Je to pták bizarní: má aztécké jméno, ale Aztéky nikdy neviděl, na křídlech má dva prsty, asi jako mívali dávní archeopteryxové, a ke všemu ty stravovací návyky! Mají za následek silný a nelibý zápach. To se ale bankovek netýká, protože peníze jak známo nesmrdí.

Bankovka je stejná jako předchozí vzor z roku 2011, jen je dovybavena novými bezpečnostními prvky – průsvitkou, barvy měnícím ochranným proužkem, vodoznakem, skrytým obrázkem a haptickými značkami pro nevidomé.

Byla už tu řeč o zemích, které si na bankovky dávaly britskou monarchyni. Patřily mezi ně i Bahamy, člen Commnowealthu. Místo královny je ale dnes na bahamském dolaru – nominální hodnota 10, v korunách cca 215) – Stafford L. Sands, politik, ministr financí a „otec bahamského turistického průmyslu“, a tedy i poválečné prosperity ostrovů v severním Atlantiku. 

Kromě něj a majáku na bankovce najdeme samozřejmě také národního ptáka, plameňáka. Druh, který nesl v češtině různá vědecká příjmení, z nichž by se ani jedno na Bahamách nelíbilo: kubánský? karibský? americký?

Kromě zvířeny je na bahamské desetidolarovce k vidění i národní květena – kostus nádherný. Mimochodem národní květina taky v Nigérii, na druhé straně světa. To ale musíte o obrázek zpátky. Tady máme maják, plameňáky vybarvené ultrafialkou a pomník neznámého motýla, který při náklonu mění barvu.

Asi nejklasičtější bankovka z celého letošního ročníku je sto tisíc indonéských rupií (cca 140 korun). Papírová bankovka, dva státníci (vlevo osvoboditel od nizozenského koloniálního útlaku Sukarno, druhý jeho spolubojovník a později viceprezident Mohammad Hatta), státní znak, mapka, národní květina. Velice konzervativní. Ovšem znovu plná moderních bezpečnostních prvků.

Dvacet peruánských solů. Tahle bankovka si to uměla zasolit. Najdeme na ní portrét peruánského antropologa, etnologa, spisovatele (kromě španelštiny psal i kečujsky, jazykem své indiánské maminky) Josého Maríi Arguedase Altamirana. Ten portrét ale tvůrce bankovky dělal podle fotky, aniž se zkusil zeptat autora. A vy, aniž byste věděli, jak vypadá peruánský národní pták skalňák andský, asi poznáte, že pták na obrázku je andský kondor. Národní pták v Chile, Bolívii, Kolumbii a Ekvádoru. Tam všude ale snad mají dost svých starostí, než aby kvůli kondorovi tatínkové vyhlašovali válku a šli se s Peru prát.

Macao patří dneska Číně, má status zvláštní správní oblasti. A má taky svoji vlastní měnu, která je pevně navázaná na hongkongský dolar, který je pevně navázaný na americký dolar. Název má macajská pataca po portugalských kolonizátorech – a my se radši ani nebudeme pokoušet říct, jestli má tahle bankovka hodnotu 20 patac nebo 20 patací nebo 20 patacas. I Ústav pro jazyk český mlčí.

Bankovka přpomíná loňskou zimí olympiádu v Pekingu, stadionem a párem rychlobruslařů. V pozadí za moderní čínskou současností se rýsují ruiny koloniální minulosti, konkrétně katedrály sv. Pavla. Budova na přední straně je Banco da China, Čínská banka, komerční macajská banka a emitent bankovky. O čínské Čínské lidové bance a kulaťoučkých penězích jsme něco málo psali zde: Kde přišel dolar ke svému $, kolik váží libra a další pravdy o měnách.

Macajská pataca funguje ve zvláštních poměrech. Ale jestli chcete vědět, která měna je fakt divná, je to středoafrický frank. Platí se jím v šesti státech střední Afriky – Čadu, Gabonu, Kamerunu, Konžské republice, Rovníkové Guinei a Středoafrické republice (posledně jmenovaná je mimochodem druhá země na světě, která za své oficiální platidlo prohlásila i bitcoin). Až na Rovníkovou Guineu jsou všechny jmenované státy někdejšími francouzskými koloniemi. Ale to ještě není celá měnová unie, do té patří další africké země, znovu převážně bývalé francouzské kolonie, ty ovšem platí variantou se jménem západoafrický frank. A co z toho má Francie a co z toho nemají Afričané, o tom si víc přečtěte na Finmagu: Afričtí zajatci eura.

Bankovka je jinak moc pěkná, s moderní budovou Banky středoafrických států v kamerunském hlavním městě a se vzdělávajícími se dětmi, z nichž jedno třímá pěkný tablet. Deset tisíc středoafrických franků je asi 360 korun.