Češi škrtají restaurace i kulturu. Dvě pětiny nemají rezervu ani na měsíc – Fotogalerie (1/13)

Co za poslední rok zdražilo nejvíc? Ze zboží a služeb, jejichž ceny sleduje Český statistický úřad, jsme vybírali rekordmany, ale před závorku bychom si měli vytknout dvě věci: 

• Různé položky mají ve spotřebním koši, který se pro výpočet inflace používá, různou váhu. To znamená, že některá věc sice může podražit ohromně, přitom to ale na celkovou inflaci bude mít vliv maličkatý. Největší váhu statistikové přisuzují službám spojeným s bydlením: nájemnému, energiím... Druhou největší váhu mají potraviny.
• Každý má osobní inflaci jinačí. Pokud neberete elektřiku ani plyn a topíte si ve svém domě dřívím ze svého lesa, zdražování energií se vás přímo netýká. Přesto ale vaši osobní inflaci zvednou: ceny energií ovlivňují ceny všeho dalšího, bez elektřiny se ani chleba neupeče. Osobní inflaci si u nás můžete nahrubo spočíst na kalkulačce osobní inflace.

Skokan roku. Některé věci zdražují tak nějak přirozeně. A jiné mačkáním hlasovacích tlačítek v parlamentu. Tohle je kombinace. Dopravci zdražovali, to je fakt, ostatně všichni vědí, co prováděly poslední dobou ceny nafty – kdo neví, o pár slajdů dál uvidí názorně. Ale zároveň se taky snižovaly slevy zavedené za premiéra Babiše. Paradoxně v době, kdy se jiné státy v Evropě snažily co nejvíc lidí dostat do hromadné dopravy.

Kilo hladké pšeničné mouky vyšlo podle statistiků před rokem na 12 korun a 69 haléřů. Letos v červnu bylo za 22 korun 72 haléřů. Kilo šumavy – chléb konzumní kmínový – bylo bez pár haléřů za 30 korun, dneska mu jich pár chybí do 40. Zdražování základních potravin je jeden z nejnepříjemnějších dopadů světového i domácího ekonomického vývoje. Jíst se prostě musí. Velký vliv na zdražování mouky (a pochopitelně i pečiva nebo těstovin) má válka o Ukrajinu. Ne že bychom přímo z „obilnice Evropy“ kupovali pšenici, spotřebu republiky bychom mohli pokrýt z toho, co se vypěstuje u nás – jenže jsme ekonomika otevřená, a pokud rostou ceny jinde, porostou i u nás.

Když jsme šli naposledy předsedat Evropské unii, někdo vymyslel rádobyvtipné heslo Evropě to osladíme. Dneska předsedáme zas – a neosladíme to pomalu ani sobě. Ceny cukru letí nahoru a můžeme jenom vzpomínat na to, že jsme bývali cukrovarnická velmoc. Kilo krystalu šlo z 11,70 na 17,62 a moučky z 14,84 na 20,63 Kč. Jen výživoví poradci jsou spokojeni: cukr je přece jed.

Kamenné uhlí vzniklo z přesliček a kapradin, pravěkých rostlin. Je to tedy uhlí rostlinné. Až uvidíte, jak vyrostly ceny rostlinného uhlí, budete potřebovat uhlí živočišné. Metrák černého byl loni za 639 korun, stačil rok a je za 1165. Hnědé stálo 396 a je 589 korun za metrák. Uhlím navíc netopí jen domácnosti, ale i část průmyslu, včetně energetického. Ale k tomu se samozřejmě ještě dostaneme.

Kdo maže. ten jede. A jestli to takhle půjde dál, až budete chtít na úřadě někoho podmáznout, místo lahve něčeho ostřejšího budete moct vzít láhev oleje a vaše prosby nebudou oslyšeny. I tady má na vývoj cen vliv situace na Ukrajině, která je tradičně jedním z největších světových producentů slunečnicového semene i oleje. K nám se sice většinou obojí dováží z jižní Evropy, ale tam teď víc nakpujou i jiní. A propisuje se to i do cen dalších rostlinných olejů: loni litrovka za 32 korun 77 haléřů, letos za 51 korun 97 haléřů. Čtvrtka másla prý loni byla za 31 korun a 86 haléřů – věřit se tomu nechce, letos v červnu u něj byla cenovka v průměru 51 korun 41 haléřů. A kdo ho v červenci viděl pod šedesát?

I když růst cen plynu a elektřiny není meziročně nejvyšší, celkovou inflaci ovlivňuje zásadně. Jednak energie patří k položkám, které mají ve spotřebním koši nejvyšší váhu, jednak jejich ceny ovlivňují ceny prakticky všech ostatních služeb i výrobků. Špatná zpráva je, že tenhle růst bude pokračovat, v létě se čeká další zvyšování cen. Zastupitelé už schválili dva vládní plány, které mají domácnostem aspoň trochu ulevit: od října do konce roku se bude z ceny energie škrtat poplatek na obnovitelné zdroje a připravený už je rámec pro úsporný energetický tarif, což by v zásadě měl být jednorázový příspěvek na elektriku i plyn.

Další zcela zásadní položka, jejíž zdražování pohání zdražování téměř všeho. Bez nafty dneska nezasiješ, nepokosíš. A nedovezeš do obchoďáku. A i tady se vláda snaží aspoň trochu pomoct, ruší se silniční daň nebo se dočasně snižuje spotřební daň na pohonné hmoty.

Říká se, že nejen chlebem živ je člověk. Ale chlebem především. Vydělat si na něj musí i muzikanti. Loni neměli moc šancí, tak se musí zahojit. Zvýšené ceny vstupenek ale pokrývají především ztráty promotérů. A jejich budoucí rizika: kdo třikrát rušil a přesouval koncert, bude si teď dávat třikrát větší pozor, aby výdělky pokryly případné příští provary. A s covidem a proticovidovými opatřeními nikdy nevíte, co ještě přijde. Plus kytary jsou elektrické a o cenách elektriky jsme si něco říkali o dva slajdy dřív.

Oblečení sice tahounem inflace obecně až tak není, ale některé kusy se probojovaly do čela žebříčku. Kromě těch na obrázku se vysoko umístily třeba ještě dámské plavky, které byly letos v červnu skoro o 32 procent dražší než o rok dřív, dívčí sukně o 31 procent a pánské letní bundy bezmála o 30 procent. 

Růst cen ve stavebnictví je spojený taky s nedostatkem rukou. Ale i ceny materiálu jdou pořádně nahoru. Obkladačky za rok poskočily z 264 na 340 korun za metr čtvereční, dřevěné podlahy z 1148 na 1410 korun za čtvereční metr: to si tak na tu podlahu lehnout a studenou obkladačku přiložit na čelo.

O másle už byla řeč, růst jeho ceny pochopilteně souvisí s růstem ceny mléka a smetany. Vzhůru ale letí i nelétavé ptactvo – vykuchané kuře o 41 procent, prsíčka o 38 procent, stehýnka o 38 procent. Hovězí je úhrnem o maličko přes 20 procent, vepřové všeho druhu v průměru o maličko pod 20 procent levnější.

Hořkost ze zdražování možná budete chtít zapít. Ale jestli si dáte i něco k zakousnutí… to už asi leckdo zváží. Růstu cen v hospodách jsme se věnovali minulý měsíc. Guláš ze 128 korun na 164, řízek ze 147 na 190 korun. Máme to zpracované pěkně přehledně graficky:

• Kolik si připlatíte za jídlo v hospodě? Grafy nejen svíčkové

A data za červen ukazují, že to pomaličku leze ještě výš. Řízeček stojí v průměru o korunu padesát víc, guláš o korunu a pár halířů. Všeobecně restaurace meziročně zdražily o víc než čtvrtinu. A je přirozená otázka, jestli do nich vůbec ještě budeme chodit, a jestli tedy nezavřou:

• Přežije česká hospoda? Po covidu drtí restaurace zdražování