Neplatné bankovky a mince. Jakou mají hodnotu?

Téměř 27 let – od roku 1961 do konce června 1988 – se v Československu platilo touto desetikorunou. Na jedné straně má motiv dvou dívek sbírajících květiny, na druhé Oravskou přehradu. Majitelé ji dnes nabízejí většinou za cenu okolo 100 až 300 korun. Záleží na sérii a samozřejmě i zachovalosti bankovky. Výjimečně za ni můžete dostat i skoro tři tisíce – šlo o bankovku ze série M v nejlepším stavu.

Ceny bankovek i mincí rostou úměrně jejich kvalitě. Pro nejlepší stav se používá zkratka UNC (Uncirculated). „To znamená, že bankovka je, jako by právě vyšla z tiskárny – není přehnutá ani jakkoliv pokrčená. Takové bankovky mají mnohonásobně vyšší cenu, než ty takzvaně z oběhu,“ říká Pavel Krejčíř, odborník na starožitnosti a sběratelství ve společnosti Aukro. „A pochopitelně: čím více je něco vzácné, tím je to cennější. Existují série jednotlivých nominálů, které jsou vzácnější než jiné,“ dodává.

Víc než třicet let (od prosince 1962 do 7. února 1993) platila tato stokoruna s dělníkem a družstevnicí na přední straně a Hradčany a Karlovým mostem na druhé. Dnes se dá prodat i za víc než desetinásobek. Například server Zlatakoruna.cz prodává bankovku z roku 1961 v průměru za 1500 korun v závislosti na stavu a sérii. Na Aukru za stokorunu z některých sérií chtějí prodávající až osm tisíc.

Československá padesátikoruna z let 1965 až 1991. Najdeme na ní vojáka Rudé armády s partyzánem při osvobozování Slovenskam, na druhé straně pak rafinérii Slovnaft. Například na Aukru se nabízí za cenu mezi 1000 až 3000 korunami. Za bankovku v perfektním stavu a za vzácné série chtějí lidé i 30 tisíc.

Dvacetikoruna s Janem Žižkou a husitským vojskem platila od dubna 1971 do konce června 1991. Kvůli její odlišnosti od mladších předchůdkyň ji mnozí lidé nechtěli zpočátku přijímat – mysleli si, že jde o los tehdejší státní loterie. Dnes za ni sběratelé chtějí 300 až 1000 korun v závislosti na stavu bankovky a vzácnosti série.

Nejmladší z této série socialistických bankovek byla pětistovka z roku 1973 s partyzány a slovenským hradem Devín. Až do poloviny 80. let byla bankovkou s nejvyšší nominální hodnotou. Platila až do rozdělení měny v únoru 1993. „Hodnota této bankovky se dnes pohybuje od 100 do 1000 korun,“ říká numismatik Jan Jelínek ze společnosti Macho & Chlapovič.

Od poloviny 80. let postupně přicházela do oběhu zcela nová série. Motivy od výtvarníka Albína Brunovského zaujaly – v jinak šedivé a vážné době – svou barevností. Jako první přišla na podzim 1985 tisícikoruna, která v dosavadní sérii chyběla. Brzy se jí začalo říkat Smetana podle hudebního skladatele (na druhé straně je Vyšehrad). „V perfektní zachovalosti se dnes cena pohybuje v řádu tisíců korun, v horší zachovalosti můžete bankovku koupit i za 100 korun,“ říká Jelínek.

Poslední federální padesátikoruna z roku 1987: slovenský národní buditel Ľudovít Štúr a Bratislava. „Bankovka se dnes prodává za desítky až stovky korun. Takto hodnotná je však pouze v perfektním stavu,“ říká Jelínek.

Brunovský navrhl i novou stokorunu s Klementem Gottwaldem, na druhé straně zůstaly Hradčany. V říjnu 1989, kdy přišla do oběhu, málokdo tušil, že socialismu v Československu zbývá už jen několik týdnů. Přesto se proti ní zvedl dosud nevídaný odpor: někteří lidé ji nechtěli přijímat, jiní na ni kreslili a připomínali zločiny komunismu za Gottwaldovy éry. Státní banka ji nakonec stáhla a dál nechala v platnosti původní stokorunu ze začátku 60. let. „Bankovka s Gottwaldem se dnes ve výborném stavu prodává za zhruba 300 Kč a kupují si ji i nesběratelé,“ říká Michal Mašek z České numismatické společnosti.

Československá koruna platná v letech 1957 až 1992. Mince byla v oběhu nejdéle v našich moderních dějinách. Žena sází pravou rukou do země lípu a v levé ruce drží sazenice. Pro výtvarnici byla vzorem skautka Bedřiška Synková, kterou komunisté v 50. letech věznili. Měnila se jen lícová strana mince se státním znakem a jménem republiky.

„U koruny, dvoukoruny a pětikoruny jsou lepší pouze tři ročníky 1986, 1987 a 1988: všechny byly raženy v nízkém emisním nákladu pouze pro sady oběžných mincí. Tyto sady vydává Česká mincovna a obsahují všechny nominální hodnoty mincí s letopočtem roku vydání sady. Sadu si můžete koupit v numismatických prodejnách nebo na e-shopech. Mince uvedených ročníků se v oběhu běžně nenacházejí – pouze pokud nějaký sběratel nebo někdo z jeho rodiny sadu zničil, mince vyndal a šel si za ně koupit zmrzlinu,“ vysvětluje numismatik Jan Jelínek.

Na fotce vidíme pětikorunu z poloviny 60. let, která platila až listopadu 1993. V posledních ražbách na začátku 90. let zmizela z motivu jeřábů pěticípá hvězda a změnil se státní znak.

Vraťme se ale ještě ke koruně: Za zmínku podle Jelínka stojí i ročníky 1957–1960, 1961, 1965, 1968. „Za tyto mince dostanete několik desítek až stovek korun. Ovšem pouze v perfektní zachovalosti. Mince z oběhu budete mít leckdy problém prodat i za nominální hodnotu,“ říká.

Původní slovenské motivy po rozpadu federace nahradily ženy. Na padesátikoruně to byla Aněžka Česká (a klenba kostela sv. Salvátora v pražském Anežském klášteře). Bankovka přestala platit na konci března 2011, nahradila ji mince. Cena bankovky v perfektním stavu se dnes pohybuje mezi 200 až 300 korunami. Ty, které byly používané v oběhu, prodáte pod jejich nominální hodnotou.

I mezi těmito padesátikorunami se však dá najít cennější kousek. „Sběrateli vyhledávaný je například vzor 1993 série Z01. Ta byla použita při dotisku chybných exemplářů ze série A. Na Aukru se v roce 2020 prodala za 33 990 korun. Vzor z roku 1997 se v prosinci loňského roku prodal za 35 800 korun,“ říká Pavel Krejčíř, odborník na starožitnictví a sběratelství ve společnosti Aukro.

Vzácné jsou i samozřejmě i vadné bankovky – kvůli chybě v tisku nebo v bezpečnostních prvcích. „Nejdražší a nejznámější je 200 Kč z roku 1993 s chybně použitým ochranným páskem, kde místo 200 Kč byl omylem použit proužek s nápisem République du Zaïre. Tato bankovka se na Aukru v prémiové kolekci aukcí bankovek prodala za 790 tisíc korun," připomíná Krejčíř.

Z oběhu už jsou stažené i některé ročníky současných vzorů bankovek. Například stokoruny z roku 1993. Ty ze série Z01 teď mají několikanásobně vyšší hodnotu, než je jejich nominál. V roce 2020 se jedna z nich prodala na Aukru za 22 600 korun.

K 30. červnu 2022 skončí platnost některých ročníků současných bankovek: 100 Kč vzorů 1995 a 1997, 200 Kč vzorů 1996 a 1998, 500 Kč vzorů 1995 a 1997, 1000 Kč vzoru 1996, 2000 Kč vzorů 1996 a 1999.

Jedinou zajímavou bankovkou je ta v hodnotě 2000 v sérii E.  Bankovek, které mají označení E a dvojčíslí, tři nuly a pak jedno až tři čísla, je jen omezený počet, zhruba 12,5 tisíce. Na první pohled vypadají jako standardní dvoutisícovky, které jsou označeny sérií E01 až E23. Na rozdíl od méně vzácnějších bankovek nedosahuje poslední trojčíslí vyššího čísla než 500.

Ostatní bohužel nemají potenciál cenového růstu. „Bylo jich vytištěno příliš velké množství na to, aby se staly vzácnými. Ze sběratelského hlediska proto budou mít ceny pouze ty, které vůbec neprošly oběhem: naprosto nepoškozené, nezmačkané, nenatržené, nepřehnuté, neumaštěné, doslova jak z tiskárny," říká Michal Mašek z České numismatické společnosti.

Unikátní desetikorunu z roku 1993 ve variantě zvané „malé Kč“ by chtěl mít v peněžence každý. V nedávné aukci společnosti Macho & Chlapovič se totiž prodala za téměř 530 tisíc korun. Vzácnou minci poznáte podle toho, že symbol Kč je menší, takže linka protíná písmena těsně u horní hrany. Takových kusů bylo vyraženo jen tisíc a nedopatřením se dostaly do oběhu. K vysoké ceně na aukci přispěl i stav UNC – což znamená, že byla mince výjimečně zachovalá.

Pamatujete ještě na haléře? Připomeňme si aspoň ty poslední – už z doby samostatné České republiky. Desetníky a dvacetníky přestaly platit v roce 2003, padesátníky v roce 2008.

Zbyly vám doma desetníky? „Tento nominál nemá žádný vzácný ročník,“ říká Jelínek.

U dvacetihaléřových mincí je to podle Jelínka lepší. Zejména poslední dva ročníky 2002 a 2003 se dnes prodávají i za několik stovek korun.

Zajímavý je i ročník 1995, ale pouze z Hamburské mincovny. Ten z jablonecké nemá vyšší hodnotu. Poznáte to podle značek mincoven, které najdete pod nohama dvouocasého lva.

„Padesátihaléř platil z haléřových mincí nejdéle a i u něho se objevuje několik lepších ročníků. Nutno podotknout, že jen v sadách oběžných mincí – do oběhu se zřejmě nic omylem nedostalo. Jedná se o rok 1998 a poslední ročník 2008, mírně lepší je i ten s letopočtem 2004. Ale nejedná se o nijak závratné částky. Cena těchto mincí se pohybuje od 50 do 1000 Kč,“ vysvětluje Jan Jelínek z Macho & Chlapovič.