Náš kmen: Indiáni ze Zeleného pekla – Fotogalerie (1/20)

1 / 20

Gran Chaco. Zelené peklo.

Jestli Alberto Vojtěch Frič o indiánské dceři Hermíně věděl, už se nedozvíme. Indiáni vyprávějí, že se dožila tak požehnaného věku proto, že stále věřila, že se objeví její evropská rodina.

Babička Hermína zemřela roku 2009, kdy jí bylo pravděpodobně už 104 let. Ve vzpomínkách rozvětvené rodiny ale žije dál.
Krávy znamenaly pro indiány z Puerta Esperanzy investici do lepší budoucnosti, šanci získat vlastní a trvalý způsob obživy.

„České“ krávy v Paraguayi.

Přehledná bilance hospodaření s dobytkem za rok 2008.

V roce 2012 si indiáni rozdělili stádo do osobního vlastnictví. Sami rozhodli, že každý dostane stejně – bez ohledu na dřívější zásluhy a úsilí.

Nákup býků od japonských chovatelů.

Kovboj Nicanor z osady Nueva Esperanza – Nová Naděje. Část Čamakoků tam před pár lety přesídlila za lepšími podmínkami.

Puerto Esperanza – Přístav Naděje.

Čeká je radostnější život, než měli rodiče? Čamakokové v posledních letech dohlížejí význam vzdělání, záleží jim na tom, aby děti studovaly.

V zemědělském učilišti se učí mimo jiné roubovat užitkové dřeviny.

Ve slavnostním. Absolventní zemědělského učiliště.

Studenti z Alto Paraguay. Do školy můžou chodit i díky podpoře českých dárců, zprostředkované sdružením Checomacoco.
Budoucí lékař Joaquín. Po maturitě se mu splnil sen. Získal vládní stipendium ke studiu na Kubě. Je v druhém ročníku lékařské fakulty.
Pražští Fričovi mají v Alto Paraguay na dvě stě příbuzných. Na fotografii je Yvonna zachycená s malou Dragitou.
Indiánský bratranec Rodolfo Ferreira Fric s Yvonnou Fričovou v Praze. V roce 2012 přiletěl z Paraguaye prezentovat svoji Indiánskou knížku.
Ještě na začátku 20. století kočovaly indiánské kmeny po Gran Chaku jako lovci a sběrači.
Rok 1905. Indiánská kultura je zatím nedotčená západní civilizací.
Český cestovatel, etnograf a botanik Alberto Vojtěch Frič, Dlouhý lovec, jak mu předzívali, byl jedním z prvních kontaktů jihoamerických indiánů se západním světem.
⨯