Pondělí 14. září: poslední den, kdy se dá do Röszke přejít po železniční trati ze Srbska.
Koutek pro matky s dětmi v táboře.
Z pole autobusem na vlakové nádraží a odtamtud k rakouské hranici.
Dobrovolnický velín.
Kuchyně pod anarchokomunistickou vlajkou. Vařil jsem, ale v černé kravatě!
Chybělo to nejdůležitější arabské slovo, totiž tabór: stoupněte si do řady.
Pondělí večer: dokončují se poslední úseky žiletkové bariéry.
Afghánci nevědí, kam mají jít.
V úseku nad tratí se bariéra nezacelí bránou, ale rovnou vagónem. Nevyužívaná vlečka do Srbska takový manýrismus snese.
Úterý ráno. Je dokonáno.