Komerční spolupráce
Naopak se nenaplnila se hrozba vítězství euroskeptických stran. A novými zprávami, které podpořily stabilitu společné měny i evropských trhů, byly zejména zvolení předsedkyně Evropské komise a pozitivní volební výsledek v Řecku.
Před volbami do Evropského parlamentu se hodně mluvilo o tom, že by evropské ekonomiky mohl ohrozit případný úspěch euroskeptických stran. Tyto spekulace po volbách utichly, ale… Jsou skutečně ekonomiky evropských států tak zranitelné?
Ve zkratce lze říci, že současná ekonomická situace většiny evropských zemí je dobrá, ale už se objevují náznaky toho, že růst ekonomik některých států se zpomaluje. Například německá centrální banka snížila odhad růstu německé ekonomiky z 1,6 na 0,6 procenta, což je znepokojující.
Od roku 2014 až do roku 2018 rostlo HDP Evropské unie tempem zhruba dvě procenta za rok. Došlo tedy k návratu na hodnoty podobné těm před hospodářskou krizí. Česká republika a ostatní země Visegradu si vedly o něco lépe.
Nezaměstnanost se v mnoha zemích pohybuje na rekordně nízkých číslech, výjimkou jsou země na jihu Evropy, které se dosud úplně nevzpamatovaly z ekonomické krize. Právě kvůli tomuto faktoru eurozóna ve statistikách nezaměstnanosti zaostává za Evropskou unií jako celkem. Země jako Řecko nebo Španělsko se dosud navíc potýkají s velkou nezaměstnaností mladých lidí.
Asi největší rozdíl mezi novými a starými členy EU je v úrovni zadlužení veřejných rozpočtů.
Dalším zdrojem obav je značná volatilita geopolitické situace.
USA vedené Donaldem Trumpem jsou mnohem hůř předvídatelné než dřív a případná obchodní válka by velmi pravděpodobně způsobila recesi.
Z minulé ankety, doplňující článek Euroskepticismus – průzkumy a realita, vyplývá, že téměř 41 procent hlasujících se přiklání k názoru, že podíl euroskeptiků klesne. Přesně 36,36 procent čtenářů si myslí, že zůstane zachován zhruba stávající poměr, většinu budou mít strany podporující sbližování zemí EU. Zbylých 22,73 procent se domnívá, že se podíl euroskeptiků bude dále zvyšovat.
Brexit bez dohody by nepochybně výrazně poškodil zbytek Evropské unie i Velkou Británii, Mezinárodní měnový fond například uvádí, že by se HDP Evropské unie snížil o přibližně 1,5 procenta a o práci by přišel asi milion lidí (Česká republika by samozřejmě vzhledem k exportnímu charakteru české ekonomiky byla také výrazně zasažena). Případný konflikt mezi USA a/či Izraelem na straně jedné proti Íránu na straně druhé by vedl k velkému nárůstu cen ropy.
Vedle geopolitiky existují i vnitroevropské spory. Na jedné straně jsou to spory mezi západem a středem Evropy. Velký nárůst preferencí u stran zelených pak může vést k přijetí příliš ambiciózní legislativy, která podlomí konkurenceschopnost Evrsopké unie.
Na druhou stranu existují i dobré signály. Například výsledky voleb v Řecku, kde vládu krajně levicové Syrizy vystřídá středopravicová Nová demokracie. Nová vláda plánuje snížit daně, redukovat byrokracii a obecně méně regulovat podnikání. Je samozřejmě otázkou, do jaké míry bude extrémně zadlužené Řecko schopné tyto kroky skutečně provést, ale trhy zareagovaly na výsledky voleb mírným růstem.
Podobně pozitivní byla i reakce trhů na zvolení nové předsedkyně Evropské komise. Navíc fakt, že tato volba byla v Radě jednomyslná, může trhy uklidňovat.
Na závěr se dá říci, že eurozóna tedy bude pravděpodobně pokračovat v dosavadním mírném růstu, je ale velká otázka, jak zareaguje na zpomalení či přímo recesi, která je v dlouhodobém horizontu nevyhnutelná. V tomto smyslu je také nutné říci, že eurozóna bude zranitelná, dokud nedojde ke strukturálním změnám v některých zemích. Někteří analytici sice dávají euru rok, maximálně dva, ale to dělají od vzniku této měny. V kontextu eura nelze totiž zapomenout na to, že politická stránka věci je možná důležitější než skutečný ekonomický dopad eura. Současné vedení Evropské unie a většiny členských států se jej nikdy dobrovolně nevzdá, což euro stabilizuje.
Tomáš Krejčí, eTrader
Sdílejte článek, než ho smažem
