Komerční spolupráce
Informace vzbudila v českém finančním světě řadu reakcí. Jako vždy existují tři tábory: jedni tvrdí, že měna je podhodnocená, podle druhých je nadhodnocená, a třetí tábor tvrdí, že měna a její hodnota odpovídá aktuálním vnitřním i vnějším okolnostem. Tyto spory nejsou nové, ostatně v české historii pamatujeme například velké spory o hodnotě československé měny mezi Rašínem a Englišem. Zahraniční analytici jsou přitom stejně nejednotní jako ti čeští, předkládají fundamentální argumenty a někteří očekávají depreciační tendence, jiní naopak apreciaci.
Faktem je, že měnové intervence České národní banky už jsou dávnou minulostí a koruna tak má na měnovém trhu relativně volné pole působnosti reagovat na impulzy, které makroekonomický vývoj přináší. Pololetí roku 2018 je již za námi, jak se jí tedy zatím vede v letošním roce?
Jak se v nadcházejících čtyřech letech změní postoj České republiky k euru?
Z ankety, doplňující článek „eTrader €uroBarometr: Nepřijetí eura budoucí vládou je ryze pragmatické rozhodnutí“, vyplývá nedůvěra české veřejnosti v novou vládu i projekt společné evropské měny. S názorem, že vláda nedokončí své čtyřleté volební období a nezájem o euro přetrvá, se ztotožňuje 37,5 % lidí. Záporné stanovisko po celé volební období od druhé Babišovy vlády očekává 25 % hlasujících. 17,5 % hlasujících si myslí, že ve čtyřletém horizontu dojde k nahrazení nynější vlády více proevropským kabinetem a 15 % lidí očekává změnu v přístupu k euru od současné vládní garnitury. Pětiprocentní menšina se domnívá, že takové otázky je zbytečné řešit, protože se eurozóna rozpadne.
Koruna zažila dva trendy. Od počátku ledna do počátku února silně posilovala a dostala se až pod úroveň 25,20 Kč za euro. Poté však začala mírně oslabovat a i přes ještě jedno chvilkové posílení v dubnu toto oslabování probíhá až doteď, na začátku července se koruna na chvíli dokonce dostala nad 26 korun za euro. Zdá se tedy, že již skončil trend stálého, i když pozvolného posilování koruny, který platil od uvolnění kurzového závazku ČNB v roce 2017.
Na otázku, proč se trend posilování zastavil, je několik možných odpovědí. V analytických reportech se nejvíce objevují zdůrazňovaná politická rizika, konkrétně dlouhé období bez vlády s důvěrou a nyní i nečitelnost nové politické reprezentace, zejména pak výhled vlády s podporou komunistů prosazujících skrze menšinovou koalici vlastní volební program.
K tomu trhy znejišťuje i celková mezinárodně politická situace, kdy světem obchází strašidlo obchodních válek, a investoři se proto rychle vracejí ke krátkodobým spekulativním obchodům než k dlouhodobým, strategickým sázkám na konkrétní měnu.
Sdílejte článek, než ho smažem
