Zdroj: Shutterstock
Tři čtvrtiny obyvatel Česka sice věří, že nadcházející krizi zvládnou, přestp třetina domácností nemá už teď z čeho tvořit rezervu. Ukázal to velký průzkum, který v srpnu pro finanční skupinu Partners provedla agentura MindBridge Consulting na tisícovce dospělých občanů Česka.
Asi nepřekvapí, že 86 procent lidí vnímá hospodářskou situaci Česka jako horší než před rokem, mezi lidmi s průměrným příjmem a lidmi staršími je ten pocit ještě silnější. Za nejsilnější příčinu zhoršené hospodářské situace mají lidé růst cen energií.
Průzkum se zaměřil zejména na domácnosti, ale že zvýšení cen energií může mít dopady mnohem širší, upozorňuje ekonom Martin Mašát z finanční skupiny Partners. „Nejenže rostou náklady obyvatel, které negativně ovlivní jejich koupěschopnost, ale podobně jsou zasaženy i firmy. A to musíme počítat s rizikem úplného zastavení dodávek plynu do České republiky, a tedy možnosti energetického lockdownu,“ varuje.
Přesto lidi většinou (78 procent) věří, že sice s obtížemi a omezeními, ale nakonec situaci zvládnou. Průzkumníkům potvrzovali, jak jsou připraveni šetřit. Skoro tři čtvrtiny (75 %) počítá s tím, že v zimě budou muset míň topit; 58 procent čeká, že napřesrok si nebudou moct dovolit dovolenou, na jakou jsou zvyklí.
Podobné průzkumy si nechávají Partners připravovat několik let, takže můžeme porovnat, jak lidi přemýšleli o úsporách loni, jak přemýšlejí dnes – a především, na čem už šetří. V první řadě hledají úspory energetické, ale přestávají také chodit do restaurací, do kina a míň utrácejí za oblečení.
Kde jsme si mysleli, že bychom mohli uspořit a kde opravdu šetříme:
Znepokojivé je, jak dál klesá počet lidí, co můžou uspořit dost, i těch, kteří můžou uspořit aspoň něco. Přibývá domácností, co čas od času na konci měsíce nevyjdou. Spolu s těmi, co nevyjdou prakticky nikdy, už je to skoro desetina (devět procent) domácností. Víc než třetina (34 %) domácností nemá z čeho tvořit rezervu.
Co se bohužel od loňska nemění, to je počet lidí, kteří rozumnou rezervu na horší časy mají. Šestnáct procent dotázaných nemá prakticky žádnou, úspory jim nevydrží ani měsíc. Další skoro čtvrtina vydrží měsíc nebo dva.
Přes tři čtvrtiny lidí (79 procent) lidí by chtěly nějakou formu vládní pomoci, tedy dotace na energie nebo aspoň částečné vyrovnání jejich zdražení. Jenom 29 procent jich ale věří, že se vládě podaří dopady krize zmírnit.
Gabriela Vondrušová, výkonná ředitelka Institutu prevence a řešení předlužení, vyzdvihuje především důležitost příspěvku na bydlení. Ten dnes pobírá o hodně míň domácností, než by na něj mohlo mít nárok. Zároveň říká, že by bylo vhodné okruh jeho potenciálních adresátů ještě rozšířit. A snížit bariéru v přístupu k němu.
„Vládní pomoc je třeba prioritně zamířit k nejzranitelnějším skupinám obyvatel, zjednodušit přístup k získání příspěvků na bydlení a současně posílit kapacity úřadů práce, případně rozšířit místa, kde lidé mohou o příspěvek žádat, nebo navýšit opět normativy na bydlení, aby reflektovaly aktuální ceny energií,“ doporučuje Vondrušová. O zvýšení normativů od října už mluvil i ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka.
Auta. Benzin. Citrony. Droždí. Elektrika. Fšecko. Zdražuje se. Ostře. Meziroční inflace přelezla v červnu už sedmnáct procent. Hladká mouka je dražší o 83 %, cukr o 64 %, olej o 60 %. Benzin, plyn, elektřina... Darmo mluvit. Proto jsme to dali do obrázků.
Zdroje a popisky fotek najdete uvnitř galerie.
Gabriel Pleska
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
