Historie, učitelka života
15. 9. 2013 | redakce Peníze.CZ

Bez počítačové gramotnosti jste zkrátka dneska nahraní.
V matematice se naše děti učí počítat, kde se potkají dva vlaky, když jeden z nich jede z místa A rychlostí 70 km/h a druhý z místa B rychlostí 90 km/h, jak dlouho budou kopat příkop pánové C a D, když jednomu z nich by to trvalo týden a druhému tři neděle, kolik jablek bude mít babka, když dá jedno dědouškovi. Naučí se řešit rovnice o dvou neznámých a odmocňovat, počítat procenta a další a další. Pak jsou ze školy venku a ejhle! – nedokážou vyjít s výplatou. Zachránit situaci by napříště měla povinná výuka finanční gramotnosti.
„Základní škola by měla naučit děti, jak se popasovat s běžným životem,“ říká Martin Ježek ze společnosti AISIS, která školí učitele ze základních škol v programu Rozumíme penězům. „V dnešní době snad každý vstupuje do smluvního vztahu s nějakou bankou nebo nebankovní společností, otevírá si účet, zřizuje platební kartu – a právě už základní škola by mu měla poskytnout tolik znalostí a dovedností, aby mu peníze nedělaly v životě zbytečné vrásky.“
O potřebě zahrnout vybrané kapitoly z oblasti finanční gramotnosti do osnov základních škol se začalo intenzivně mluvit zhruba od roku 2000. Jak už to bývá, od myšlenky k realizaci někdy uběhne víc než jen trocha vody v řece. Každopádně od roku 2009 je povinná ucelená výuka finanční gramotnosti pro gymnázia a střední odborné školy a od letošního září by se měly se světem financí seznamovat i děti na základních školách, a to na prvním i druhém stupni.
Definice vytvořená v roce 2006 pro potřeby českého vzdělávacího systému říká poněkud koženě: „Finanční gramotnost je soubor dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v této současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a hodnot a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“
Jdete svým dětem dobrým příkladem, nebo v rodinném rozpočtu tak trochu plavete? Projděte si starší (ale nestárnoucí) seriál o rodinném rozpočtu, který pro vás Peníze.cz připravily:
Užitečné zásady, ale i tipy, triky a nástroje najdete v hodině Školy finanční gramotnosti, kterou autor věnoval právě rodinnému rozpočtu: Jak zvládat rodinný rozpočet.
Co by se tedy naše děti měly od letoška ve škole o penězích dozvědět? Není toho úplně málo. Už od první třídy by žáčci měli postupně zjišťovat, jak to ve světě financí chodí. Ve škole by se měli dozvědět, že existují peníze, a to nejen coby hotovost, ale také ve formě bezhotovostní. Učitelé by jim měli vysvětlit, k čemu slouží banky. Děti by se měly naučit zhruba odhadnout cenu nákupu a spočítat si vrácené peníze.
To ale není všechno. Už třeba i devítileté dítě by mělo být schopné chápat, že existuje něco jako rozpočet domácnosti a že si někdy nemůžeme koupit věci, které bychom chtěli, protože napřed musíme leccos zaplatit. Učitelé by měli dětem vysvětlit, že si sice můžeme půjčit, ale potom je nutné dluhy splácet. Také by měly rozumět tomu, že je dobré si část peněz odkládat stranou na horší časy.
Na druhém stupni základky už umějí děti solidně zacházet s čísly, a tak nastává čas na konkrétní úkoly: do detailu vypracovat rodinný rozpočet, zjistit, jaké se rodině vyplatí auto a jak ho financovat, spočítat, jaké bankovní produkty se komu vyplatí. Děti se pomalu učí orientaci ve složitém světě úrokových sazeb, bankovních produktů, inflace a spotřebitelských práv a tak dále.
„Myslím si, že hodně žhavým tématem současnosti je prevence zadlužení domácností a také zajištění se na stáří a s tím spojená důchodová reforma,“ říká manažerka projektu Finanční gramotnost do škol Kateřina Lichtenberková.
Finanční gramotnost? Možná na to za vašich mladých let nebyli ve školách zařízeni, možná jste právě chyběli. Peníze.cz pro vás přichystaly Školu finanční gramotnosti. A jedna z jejích lekcí byla věnovaná i tomu, o čem je v rozhovoru taky řeč. Totiž o tom, jak k finanční gramotě vychovávat potomstvo:
A jak vypadá výuka na českých školách v praxi? Někteří osvícení ředitelé a ředitelky už finanční gramotnost na svých ústavech zavedli dávno a dobrovolně, jinde se teprve přidávají. Učitelé si musejí zvolit, zda budou učit děti o penězích formou klasické „frontální“ výuky, nebo se pustí do organizačně náročnějších projektových dnů. Vystačí si jen s učebnicemi schválenými ministerstvem, nebo budou hledat i další materiály?
„U nás povinně učíme finanční gramotnost už třetím rokem, a to v devátých třídách. Vybraná témata se ale prolínají některými předměty už od první třídy,“ popisuje Michaela Žídková ze ZŠ Nádražní ulice v České Třebové. „Děti se u nás napřed dozvědí základní fakta dejme tomu na téma peníze nebo oběh zboží. Potom pro ně máme přichystané pracovní listy, podporujeme sdílení zkušeností a názorů a navíc využíváme i internet a další média, například pouštíme dětem televizní pořad Krotitelé dluhů. Projektové dny jsme zatím neměli, ale navozujeme v hodinách reálné situace, které žáci zkoušejí řešit, jako je třeba zakládání firmy nebo problém s gamblerstvím v rodině.“
Kde ale nabírají nutné znalosti učitelé, aby se neopakovala situaci z 90. let, kdy angličtinu vyučovaly ruštinářky, které byly v lepším případě o lekci nebo dvě napřed před svými žáky? Portál www.rvp.cz, věnovaný tvorbě rámcových vzdělávacích programů, nabízí metodickou příručku, kde jsou k jednotlivým okruhům vypracovány modelové příklady, navrženy aktivity a témata k diskusi. Už několik let navíc běží v Česku programy zaměřené na finanční vzdělávání učitelů pod heslem „naučíme vás, jak o penězích učit“, financované zejména z Evropského sociálního fondu. Zatím jimi prošly stovky učitelů a tisíce dětí, od prvňáčků po maturanty.
Zdá se, že finanční vzdělávání v českých školách nabírá na obrátkách. Je to ale nezbytné? Nestačily by prostě ty obligátní pestíky, blizny a pár veršů z Máje? Neustále stoupající počty osobních bankrotů a hrozivá čísla rostoucího zadlužení českých domácností jsou nejspíš odpovědí samy za sebe. A za učitele shrnuje znovu Michaela Žídková ze ZŠ Nádražní ulice v České Třebové: „Děti výuka opravdu baví a rády se zapojují do diskuze. Vidíme ale, že z domova přicházejí z velké většiny znalostmi naprosto nedotčené.“
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 9. 2013 8:30, Martin
Ale to je prece od pani ucitelky nadherna nahravka na smec, ne?
Syn prisel, protoze Vas povazuje za vetsi autoritu nez pani ucitelku, a chce tomu prijit na kloub. Tak mu vysvetlete, kde se podle Vas pani ucitelka myli a kde je v te kreditce ukryta zrada, prestoze se tvari jak je vyhodna...
PS: Pokud by 100% veril pani ucitelce, tak misto ptani jde s kamosema za skolu na cigo a u toho jim vypravi jak ma debilniho otce, ktery ani nema kreditku...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 9. 2013 10:10
Velice jsem se nad vaším příspěvkem pobavil...Kdyby hloupost nadnášela, tak už lítáte hodně vysoko, Martine...:)))
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.