Zdroj: Pleska / Midjourney
Nezabavitelná částka pro jednotlivce v roce 2026 stoupla o víc než tisícikorunu z 13 027 korun v roce 2025 na 14 101,50 koruny. Navíc se ale taky jinak počítá. Rostou i částky za vyživovanou osobu, které nezabavitelnou částku zvyšují.
Text si můžete přečíst pěkně celý po pořádku, nebo si jen klikněte a skočte rovnou na to, co vás zajímá – třeba na kalkulačku srážek ze mzdy při exekuci nebo insolvenci.
V roce 2025 se nezabavitelná částka počítala z životního minima a normativních nákladů na bydlení, které se používaly pro výpočet příspěvku na bydlení. Příspěvek na bydlení ale od října neexistuje, nahradila ho takzvaná superdávka. V jejím výpočtu už normativní náklady nefigurují a pro rok 2026 se nevyhlašovaly.
Od roku 2026 se nezabavitelná částka vypočítává z normativního nájemného a energetického paušálu. Ty figurují i ve výpočtu superdávky (dávky státní sociální pomoci) a způsob jejich stanovení určuje zákon o státní sociální pomoci.
Výše nezabavitelné částky jednotlivce se počítá jako 85 procent ze součtu tří položek: životního minima pro jednotlivce (4860 korun), normativního nájemného na jednočlennou domácnost v obci nad 70 tisíc obyvatel (9430 korun) a energetického paušálu pro jednočlennou domácnost (2300 korun). Nezabavitelná částka jednotlivce je tedy 14 101 korun a 50 haléřů.
Nezabavitelná částka se ale případně navyšuje za každou osobu, kterou dlužník vyživuje.
Pozor ale, na rozdíl od jiných situací se při výpočtu nezabavitelné částky mezi vyživované osoby nepočítají manželé a registrovaní partneři. Leda by sám dlužník nebo manžel(ka) či partner(ka) pobírali některou ze státních penzí – starobní důchod, sirotčí důchod nebo invalidní důchod druhého či třetího stupně. Dřív se mezi vyživované osoby počítali manželé a partneři vždycky, od loňska to ale neplatí.
Každá vyživovaná osoba – nejčastěji jsou to samozřejmě děti – zvedá nezabavitelnou částku o sumu odpovídající čtvrtině nezabavitelné částky jednotlivce.
Nezabavitelná částka jednotlivce 2026 | 14 101,50 Kč |
Manžel(ka) či registr. partner(ka) | + 3525,37 Kč |
Každá další vyživovaná osoba (typicky dítě) | + 3525,37 Kč |
Pro srovnání: v roce 2025 byla nezabavitelná částka 13 027 korun, každá další vyživovaná osoba ji zvedala o 3 257 korun.
Může. Vždycky zbude. Kolik přesně vám zbude z příjmů, to záleží na několika okolnostech. Kromě toho, jaká vám vyjde nezabavitelná částka, jde v první řadě o to, jestli jste v insolvenci, nebo jestli se proti vám vedou exekuce. A u exekucí pak zase záleží na tom, jestli jsou některé z pohledávek vůči vám uznané jako přednostní pohledávky. A taky na tom, kolik těch exekucí máte..
A pak jde ještě o to, jak je pro daný rok stanovená částka, nad kterou se ze mzdy sráží bez omezení. Ta je letos 31 521 korun.
Řekněme tedy, že máme dlužníka, který bere 50 tisíc korun v čistém. Žije sám. Nejprve se tedy od čisté mzdy odečte nezabavitelná částka jednotlivce (50 000 – 14 101,50 koruny). Zbude 35 889,50 koruny. To se porovná s výše uvedenou částkou 31 521 korun: rozdíl je 4368,50 koruny – tyhle peníze jdou rovnou na úhradu dluhů a srážejí se z výplaty.
Zbylých 31 521 korun se pak dělí na třetiny – a za všech okolností jedna třetina zůstává dlužníkovi. Pokud by mzda či plat po odečtení nezabavitelné částky byla nižší než 31 521 korun, dělí se na třetiny tenhle zbytek a jedna třetina zůstává dlužníkovi.
Co se ale stane s těmi třetinami? To záleží na tom, jestli jde o srážky v insolvenci nebo exekuci.
V insolvenci neboli osobním bankrotu zůstává kromě nezabavitelného minima jedna třetina mzdy nebo platu. Pokud po dělení na třetiny vyjdou nějaké halíře, zaokrouhluje se na koruny v jeho prospěch.
V případě našeho modelového dlužníka ale dělení třemi vychází čistě na celé koruny. Zbude mu nezabavitelná částka jednotlivce 14 101 korun a padesát haléřů a 10 507 korun.
Jak vybrat nejvýhodnější půjčku? Snadno!
Srovnáme parametry včetně sazeb a najdeme tu nejvýhodnější a nejtransparentnější půjčku. Ať konsolidujete, či hledáte novou.
Při srážkách ze mzdy nařízených exekutorem můžou dlužníkovi zůstat i dvě třetiny zbytku mzdy. Podstatné je, kolik má exekucí a jestli je některá z pohledávek považovaná za přednostní.
Pokud má čtyři a méně exekucí a žádní přednostní pohledávky, pak jde jedna třetina (v našem případě 10 507 korun) exekutorovi na uspokojení věřitelů.
Pokud má víc než čtyři exekuce, jdou exekutorovi dvě třetiny (21 014 korun, dlužníkovi zbude 10 507 korun),
Pokud jsou za ním nějaké přednostní pohledávky, jdou exekutorovi bez ohledu na počet exekucí dvě třetiny, jedna právě na uspokojení těch přednostních pohledávek (10 507 korun půjde na přednostní pohledávky, 10 507 korun na ostatní pohledávky 10 507 korun zůstane dlužníkovi k nezabavitelnému minimu.
Když zaměstnavatel provádí exekuční srážky (jinak taky srážky k výkonu rozhodnutí), odvádí peníze exekutorovi, který z nich uspokojuje pohledávky věřitelů zaměstnance. Ne všechny dluhy jsou si přitom rovny. Některé jsou z pohledu zákona důležitější a mají dostat přednost, jsou tedy přednostní. Další přijdou na řadu, až jestli něco zbude.
Přednostním pohledávkám přiznává zákon nejen při srážkách ze mzdy vyšší prioritu. Pokud dlužník nemůže platit všechno, přednostní pohledávky se při exekuci uspokojují dřív než ostatní. Patří mezi ně:
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
