Zdroj: Shutterstock
Lidé, kteří si chtěli vzít úvěr, ale banky je odmítly, našli na internetu východisko. Sjednávají si takzvané peer-to-peer (P2P) půjčky prostřednictvím webových portálů. Jde o půjčky mezi dvěma lidmi, které ale na internetu propojí specializovaná firma.
K takovému řešení se rozhodla i paní Lenka. „Pracovala jsem v sociální sféře a neměla potřebné peníze navíc na vybavení dětského pokoje. V bance jsem nepochodila, tak jsem na internetu hledala, kdo by mi půjčil. Nakonec jsem klikla na nabídku společnosti Bankerat, která nabízí půjčky od fyzických osob. S její dceřinou společností Admin P2P jsem uzavřela smlouvu na půjčku ve výši 20 tisíc korun na dva roky,“ popisuje.
Půjčka byla za poplatek 1200 korun. Žena splácela společnosti a ta po odečtení své provize posílala splátky fyzické osobě, která peníze Lence půjčila. Jenže se 16. splátkou v řadě se Lenka zpozdila. „Dozvěděla jsem se, že musím zbývající závazek splatit do jediného měsíce. Snažila jsem žádat o nějaký způsob řešení, ale ze společnosti se mnou nikdo nechtěl komunikovat," popisuje Lenka.
Mezi smlouvami, které Lenka podepsala, byla i rozhodčí doložka, takže následný spor řešil rozhodce. A ten stanovil, že žena musí zaplatit jistinu a navíc 38 tisíc korun. Později musela čelit i exekuci na movitý majetek.
Lenka se obrátila s žádostí o pomoc na dluhovou poradnu organizace Člověk v tísni, která dala případ k soudu. Na půjčku mezi dvěma lidmi se nevztahuje zákon o spotřebitelském úvěru, bránila se společnost Bankerat. Organizace ale byla přesvědčená, že kvůli vstupu profesionálního zprostředkovatele do vztahu mezi dvěma osobami by se půjčka podle tohoto zákona posuzovat měla.
A vrchní soud v Praze jí dal za pravdu. Rozhodl, že úvěrová smlouva je neplatná. „Podle soudu společnost při uzavření sporné úvěrové smlouvy působila jako profesionální zprostředkovatel spotřebitelského úvěru a nepostupovala v souladu s příslušným zákonem,“ cituje Kristýna Dolejšová Kabelová, advokátka spolupracující s Člověkem v tísni.
Společnost mimo jiné neposoudila úvěryschopnost žadatele, což všichni poskytovatelé spotřebitelských úvěrů s licencí České národní banky (ČNB) dělat musí. „Podle nás společnost účelově obchází zákon o spotřebitelském úvěru, aby bylo možné aplikovat takové smluvní podmínky a sankce, které jsou ve spotřebitelských úvěrech vyloučené, například rozhodčí doložku,“ uvádí advokátka Dolejšová Kabelová. Podle ní společnost proti rozsudku nepodala dovolání.
Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni, si nemyslí, že by zprostředkovatel půjčky paní Lenky chtěl na dlužnících parazitovat. Ale pokud se dostanou do prodlení se splácením, tak uplatnění rozhodčí doložky, kdy rozhodce vybírá sama společnost, může znamenat až nemravné sankce.
Podobných společností je podle Hůleho na trhu několik desítek. Peer-to-peer půjčky nabízí i známá společnost Zonky, která je součástí Air Bank ze skupiny PPF. Ta má ale licenci ČNB a zákonem se řídí. „U ní je to tak, že fyzické osoby, které chtějí zhodnotit své peníze, půjčují této společnosti, a ta je pak dál poskytuje žadatelům. Ti mají tedy smlouvu přímo se společností Zonky,“ vysvětluje rozdíl Daniel Hůle.
V souvislosti se zastřeným zprostředkováním P2P půjček poukazuje Hůle na problém, který se teď řeší v souvislosti s novelou zákona o spotřebitelském úvěru. Z něj má totiž vypadnout zmínka o zprostředkování úvěru spotřebiteli, o kterou se opřel i pražský soud v případě paní Lenky.
„V našich poradnách se čím dál častěji objevují klienti, kteří uzavřeli smlouvu o zápůjčce s cizím člověkem prostřednictvím profesionála – neregistrovaného zprostředkovatele, který do transakce významně zasahuje. Aktuálně navrhovaná úprava definice spotřebitelského úvěru, která odstraňuje zmínku o ‚zprostředkování‘, tak představuje závažné a nepřiměřené oslabení ochrany spotřebitelů,“ upozorňuje Hůle.
Souhlasí s ním advokátka Michala Teplá z kanceláře stojící za projektem Exekutor má smůlu.cz: „Podobných případů přibývá i v naší kanceláři. Zastupovali jsme například klientku, v jejímž případě taktéž Vrchní soud v Praze rozhodl v její prospěch s téměř totožnou argumentací. Obracejí se na nás stále i další klienti podobných platforem. Proto je nutné v zákoně o spotřebitelském úvěru zmínku o zprostředkování určitě zachovat,“ apeluje Teplá.
„Lidé si běžně půjčují peníze v rodině, od strejdy, od tety. Takový typ půjček regulaci podléhat nemá. Problém je v tom, že je tu celá řada fyzických osob, které opakovaně půjčují cízím lidem a využívají často zprostředkovatele. Tím pádem jde o zprostředkovanou půjčku, na niž by se ochrana zákona o spotřebitelském úvěru měla vztahovat,“ zdůrazňuje Hůle.
V připomínkovém řízení k navrhované novele na to neziskovka ministerstvo upozornila. „Podobných připomínek bylo více. Uvidíme, jak se k tomu ministerstvo postaví,“ říká Hůle.
Platíte hodně za elektřinu?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Ministerstvo financí upozorňuje, že problém P2P půjček do zákona o spotřebitelském úvěr nepatří. Měl by se ošetřit samostatným zákonem.
„Záměrem zákona o spotřebitelském úvěru nikdy nebylo upravovat peer-to-peer úvěry. To jsou úvěry, které poskytuje nepodnikatel nepodnikateli. Spotřebitelský úvěr je pouze takový úvěr, který je poskytován spotřebiteli podnikatelem, tedy P2P není spotřebitelský úvěr. Úprava definice by neměla vést k právnímu vakuu, protože povinnosti zákon stanoví pouze podnikateli, který poskytuje úvěr. Ne zprostředkovateli, a už vůbec ne nepodnikateli, který poskytuje úvěr,“ říká k tomu tisková mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.
Případná úprava P2P půjček by podle ní měla být v samostatném zákoně. „Obdobná debata se vedla na evropské úrovni a jednoznačně z ní vyplynulo, že P2P úvěry mají mít svá vlastní pravidla. Evropská komise má na podzim předložit návrh evropské regulace této problematiky, nedává tedy smysl tuto regulaci předbíhat národní úpravou,“ dodává mluvčí.
Novela zákona o spotřebitelském úvěru, která se nyní chystá, řeší především limity na náklady spojené se spotřebitelským úvěrem. Přísnější pravidla vyžaduje evropská směrnice a členské státy musí zpřísnění podmínek pro poskytování půjček promítnout do svých zákonů.
Ceny některých spotřebitelských úvěrů jsou v Česku až nemravně vysoké. Zavedou se tak cenové stropy. V budoucnu by si lidé už za vysoké úroky půjčovat neměli. Více jsme psali zde: Konec předražených půjček? Spotřebitelské úvěry mají dostat úrokový strop
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
