Zdroj: Shutterstock
Nezabavitelná částka, která zůstává lidem v exekuci nebo v osobním bankrotu z výplaty nebo třeba penze, se má letos zvyšovat o mimořádně navýšené normativní náklady. Výpočet, o který se v posledních měsících vedl spor, teď vyjasnil Nejvyšší soud.
„Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy, se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů),“ píše v čerstvém rozhodnutí Nejvyšší soud.
„To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty,“ dodávají soudci.
Normativní náklady zvýšila řádná (každoroční) valorizace. Jenže: kvůli prudkému zdražování energií a vylepšení příspěvku na bydlení vláda provedla ještě mimořádnou valorizaci. Formulace v zákoně však spojuje mimořádné zvýšení normativních nákladů s příspěvkem na bydlení – přímo z toho nevyplývá, že mělo vliv také na nezabavitelnou částku.
Ministerstvo spravedlnosti to nakonec vyložilo pro dlužníky pozitivně: na konci února vydalo metodiku, podle které se má s mimořádně navýšenými normativy zvedat i nezabavitelné minimum. Některé insolvenční soudy se ale v praxi přikláněli k opačnému výkladu, podle něhož se nezabavitelná částka nezvyšuje o částku uvedenou ve výše zmíněné novele. S nižšími normativy počítala dosud také Česká správa sociálního zabezpečení při výplatě důchodů lidem v exekuci. Doslovného výkladu zákona se dosud držela samozřejmě i Exekutorská komora. Podrobně jsme o problému psali v samostatném článku.
Nejvyšší soud v tom tedy nyní udělal jasno a potvrdil navýšení nezabavitelného minima. To letos stouplo také v dubnu díky zvýšení životního minima.
Otázkou je, co bude například s už vyplacenými důchody lidem například v exekucích, kdy Česká správa sociálního zabezpečení dosud vyplácela menší nezabavitelnou částku, než podle Nejvyššího soudu měla.
„Exekutorská komora velmi vítá, že Nejvyšší soud v poměrně rychlé době sjednotil rozdílnou praxi insolvenčních soudů, exekučních soudů, soudních exekutorů i dalších exekučních orgánů – finanční správy, zdravotních pojišťoven nebo celní správy. Pokud jde už o provedené srážky, pak bude vždy záviset na konkrétních skutkových okolnostech případu. Pokud se plátci mzdy řídili pokyny exekučních orgánů, pak by se nic vracet nemělo. V těchto případech se poškození mohou obracet se svými nároky na stát,“ reagovala mluvčí komory Eva Rajlichová.
Základní částka nezabavitelného minima se počítá jako tři čtvrtiny součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu u nájemního bytu v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Jestliže dlužník vyživuje děti nebo jinou osobu (včetně manžela se samostatnými příjmy), zvyšuje se základní částka o jednu třetinu na každou takovou osobu.
Dopad na konkrétní situace vám spočítá naše kalkulačka. Ta rovnou přihlíží i k situaci, že dlužníkovi po odečtení základního nezabavitelného minima něco zbyde.
Když dlužníkovi po odečtení základního nezabavitelného minima něco zbyde, postupuje se takto:
Nejdřív se podíváme na opačnou stranu. Zajímá nás částka čisté mzdy, která převyšuje dvojnásobek součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení. Všechno nad tuhle hranici (po odečtení základního nezabavitelného minima) se sráží ve prospěch věřitelů.
Zbytek – tedy to, co se pohybuje nad hranicí základního nezabavitelného minima, ale pod hranicí částky, která se plně sráží ve prospěch věřitelů – rozdělíme na tři části. Jedna třetina z něj zůstane dlužníkovi – připočte se tedy k tomu, co mu zůstalo už díky základnímu minimu. Další dvě třetiny se použijí, zjednodušeně řečeno, na zaplacení přednostních a nepřednostních pohledávek. Tomu, kdo nemá přednostní pohledávky (výživné, náhrady újmy na zdraví, náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem, dlužné daně a pojistné vůči státu), zůstane i druhá třetina.
Jiří Hovorka
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 6. 2022 0:19, DPH - VAT
P.T. České správě sociálního zabezpečení, Křížová 25, 225 08 Praha 5
(Věc: Žádost o vyplacení té části srážek z důchodu, která byla - ve světle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8.6. 2022, Cpjn 202/2022 - sražena neoprávněně) Vážení, pobírám od ČSSZ důchod, krácený o srážky. Obávám se, že výše těchto srážek od ledna 2022 do června 2022 odpovídala (pro mne nepříznivému) výkladu, podle něhož se při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena, nezvyšuje částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (podle nařízení vlády č. 507/2021 Sb.) o částku podle ust. § 26a, odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. S ohledem na nové opačné stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8.6. 2022, Cpjn 202/2022, tímto žádám ČSSZ o vyplacení té části srážek, která mi byla ve světle cit. stanoviska sražena neoprávněně.
Žádám Vás o její poukázání stejným způsobem, jakým mi poukazujete důchod. S díky a s pozdravem Jan Tenaten, rodné číslo 44 05 06 / 789
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
13. 6. 2022 8:45, Buffalo
zajímalo by mě, co je u insolvenčního správce vyšší částka či příjem. když mi příjde na účet už z důchodového ta ořezaná žebračenka a pak si tam uložím zbytek co jsem třeba vybral dříve aj. nebo mi někdo pošle nepravidelně 1000 - 2000.- to také musím hlásit insolvenčnímu správci takové drobné ? na dotaz mi sekretářka řekla, že prostě nějaká větší částka ale kolik, to už neřekla.
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.