Zdroj: Shutterstock
Senátoři vrátili poslancům návrh na vznik takzvaných chráněných účtů, i když je obecně podporují. Horní komora sněmovny schválila pozměňovací návrh senátorky Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) a poslance Marka Výborného (KDU-ČSL). Podle senátorů bude tato verze chráněného účtu v praxi snadněji využitelná.
Sněmovna v půlce listopadu dala přednost návrhu poslanců Kateřiny Valachové (ČSSD) a Patrika Nachera (ANO), který měl podporu vlády nebo Soudcovské unie.
Chráněné účty by banky měly pro lidi v exekuci začít zřizovat od dubna roku 2021. Mají skutečně ochránit nezabavitelné minimum, které lidem v exekucích posílá zaměstnavatel nebo třeba důchodcům v exekucích stát. Na chráněné účty půjde bez obav ze zabavení posílat i výživné. Nezabavitelné jsou třeba dávky v hmotné nouzi.
Dosavadní systém může v praxi vypadat i takhle: Zaměstnanec má exekuci na mzdu. Do banky mu od zaměstnavatele přijde už částka po stržené exekuci, tedy nezabavitelné minimum, ze kterého má vyžít. Když ale má proti účtu vedenou jinou exekuci, použije se i tento zbytek výplaty na úhradu další exekuce.
I to je důvod, proč lidé s více exekucemi nemají účty v bance a míří do takzvané šedé či černé ekonomiky. Chráněný účet chce přivést alespoň některé dlužníky zpátky do oficiální ekonomiky. Ochránit má i lidi, které současná koronavirová krize nově přivede do exekucí.
Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
Návrhy Hubáčkové/Výborného a Valachové/Nachera se od sebe liší především v tom, jak se účet bude zakládat. V senátory upřednostněném návrhu by dlužník bance při zřízení chráněného účtu dokládal, že je v exekuci a spolu s tímto potvrzením dodal i čestné prohlášení, že nemá další chráněné účty. Banka by pak účet zřídila do 5 pracovních dnů.
Návrh původně schválený sněmovnou vyžaduje nejprve obstavit běžný účet exekutorem a následné potvrzení účtu od plátce příjmu (zaměstnavatel nebo třeba v případě důchodu ČSSZ). Tento plátce ale pak už musí peníze na účet začít vyplácet. Převod účtu na chráněný ale ještě následně musí v přiměřené lhůtě potvrdit exekutor.
Například podle Daniela Hůleho z Člověka v tísni tady vzniká prostor pro nepoctivé exekutory, aby dlužníka ještě před převedením účtu na chráněný, připravili o jednu měsíční výplatu. Právě neziskové organizace pracující v praxi s dlužníky podporují pozměňovací návrh schválený senátory. Konkrétně jde třeba o Člověka v tísni, Rubikon Centrum nebo Charitu ČR. Podle předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL Miluše Horské tento návrh upřednostňuje i Exekutorská komora. A při projednání návrhu ve výboru senátorskou verzi podpořil i zástupce České bankovní asociace.
„Pozměňovací návrh senátorky Hubáčkové je pro efektivní fungování chráněného účtu naprosto klíčový, protože upravuje původní sněmovní verzi tak, aby se chráněný účet v praxi vůbec mohl uplatnit a aby podle něj banky byly schopné postupovat,“ říká Filip Hanzlík, hlavní právník a náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace.
Podle schválených pravidel banky nebudou smět u chráněných účtů vybírat poplatky za zřízení či vedení účtu. Zbylé poplatky na účtu budou muset být stejné jako u běžných bankovních účtů. Podle Nachera to je další pomoc pro lidi v nouzi, protože dnes za bankovní účty s exekucí platí stovky korun.
Předkladatelé schváleného návrhu nepočítají s tím, že chráněné účty vrátí do oficiální ekonomiky všechny dlužníky. Podle nich je však nutné, aby tu šanci vůbec dostali. Pomoci to může třeba i důchodcům s více exekucemi. „V Česku je nyní nezabavitelná částka zabavitelná, což je paradox,“ říká pirátský poslanec Lukáš Kolařík, který zákon ve sněmovně také podpořil.
„Vůbec by se to nemuselo řešit, kdyby tu nebyl tak divoký trh. Řešením je místní příslušnost exekutorů,“ zdůrazňuje Kolařík. Jeho návrhy na zavedení místní příslušnosti nebo přesunu správy exekučních dat od Exekutorské komory pod ministerstvo spravedlnosti poslanci při hlasování o chráněném účtu nepodpořili. Piráti zavedení teritoriality zkoušeli prosadit i v Senátu, ale pozměňovací návrh Adély Šípové nebyl přijat. Senátoři se kromě jiného obávali, že kdyby teritorialitu teď schválili, sníží v poslanecné sněmovně šanci na úspěch přijatého senátorského návrhu, který mění pravidla chráněného účtu.
Příběh teritoriality ale nekončí. Do sněmovny se návrh na její zavedení vrátí na konci tohoto nebo začátku příštího roku, kdy bude na programu velký balík změn v exekucích. Kromě místní příslušnosti se bude řešit třeba takzvané milostivé léto nebo stopka pro stovky tisíc marných exekucí.
Velkou pomoc pro lidi v dluzích by mohl představovat také nový insolvenční zákon z dílny ministerstva spravedlnosti, který by měl od července roku 2021 zkrátit oddlužení na tři roky.
Ochrana NEZABAVITELNÝCH peněz!
— daniel hule (@DanielHule) December 17, 2020
Slyšíte ten bizár?
Ale jestli má být chráněný účet jedinou změnou v exekucích, ať je aspoň funkční!
Poslanci ANO a ČSSD prosadili spíš bludiště pro dlužníky. Schválí Senát nezbytnou opravu z pera @MarekVyborny a Aleny Hubáčkové?
Dnes se rozhodne! pic.twitter.com/KFznRtWXjV
1/3Vrátím se k chráněnému účtu. Min. spravedlnosti a Soudcovská unie. Jeden z ústavy odpovídá za justici včetně exekucí. Druhý sdružuje profesně soudce, mimo jiné ty, co soudí v exekuční agendě. Obě tyto organizace podpořily chráněný účet v podobě schválené sněmovnou. pic.twitter.com/8klqre45g3
— Kateřina Valachová (@katavalachova) December 15, 2020
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
