Zdroj: Shutterstock
Exekuce zřejmě čekají další výrazné změny. Dobrou výchozí pozici mají návrhy, které mohou zastavit přinejmenším stovky tisíc marných exekucí vzniklých v minulosti.
Změny vycházejí z návrhů ministerstva spravedlnosti i z konkurenčních poslaneckých návrhů, které jsou ve sněmovně už víc jak rok. Mají za sebou první čtení, teď v září je má projednat klíčový ústavně právní výbor. Následovat bude druhé čtení a po něm závěrečné hlasování.
Některé novinky pak mají začít platit hned od začátku roku 2021 – konkrétně by se to mělo týkat třeba omezení dětských dluhů nebo vzniku chráněného účtu.
Podle poslance Patrika Nachera (ANO) je prioritou vyřešit nakumulované exekuce z minulosti, kdy byl systém nastavený výrazně ve prospěch byznysu s dluhy a cíleně se tu vyráběli dlužníci, na nichž pak bohatli někteří právníci a exekutoři. V Česku je teď kolem 780 tisíc lidí v exekuci. Víc jak polovina lidí z nich má tři a víc exekucí – dá se o nich tedy říci, že své dluhy už nezvládají.
Pomoct jim má odpouštění takzvaných marných exekucí. Pod tímto návrhem je Nacher spolupodepsán třeba s Markem Výborným (KDU-ČSL) nebo Dominikem Ferim (TOP 09). Konkrétně by se měly zastavit exekuce, které bezúspěšně běží tři a více let a u nichž původní dluh – takzvaná jistina – dělal maximálně 1500 korun. Takových exekucí je podle Nachera 200 až 300 tisíc.
„Považuji to za jedno z klíčových opatření celé novely. Je to součást řešení problémů, které si v systému vlečeme z minulosti, kdy docházelo u často bagatelních dluhů k astronomickému růstu příslušenství v podobě úroků, penále, nákladů exekuce a tak dále. Toto opatření má tedy s přiměřenou mírou spravedlnosti pomoci vyřešit historické dluhové pasti,“ říká lidovecký poslanec Výborný.
Návrh počítá s částečným odškodněním pro věřitele i pro exekutory za náklady, které už s vymáháním měli. Věřitelé si budou moci odečíst z daní 450 korun za každou zastavenou pohledávku (jde o 30 procent z 1500 korun). Peníze nedostanou přímo, aby to podle Nachera nebylo pro překupníky. Exekutorům pak má stát za každou zastavenou exekuci vyplatit 1050 korun (jde o 30 procent takzvaných hotových nákladů, které dělají 3500 korun).
Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
Exekutorská komora obecně zastavování marných exekucí podle své mluvčí Lenky Desatové podporuje. Nelíbí se jí, kolik za to mají exekutoři dostat peněz. Skutečné náklady jsou prý totiž násobně vyšší.
I Nacher připouští, že náhrady nejsou vysoké, když celkové náklady na tříletou marnou exekuci a její zastavení dělají podle tabulek přes šest tisíc korun. Jenže jde o takové exekuce, na nichž by většinou stejně nešlo už nic vymoci, takže exekutoři by si u nich nakonec nepřišli ani na své náklady. Pokud projde návrh na zastavení, dostanou aspoň něco.
Limit 1500 korun se nelíbí místopředsedovi hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Janu Farskému. „Dluhy s jistinou do 1500 korun jsou velmi často pokuty od dopravních podniků, které vymáhají stejné exekutorské úřady, advokáti a věřitelé. Pokud by daná změna prošla, tak by tyto subjekty byly reparovány, zatímco ostatní ne,“ říká. Nelíbí se mu ani vytváření jakýchkoliv nominálních hranic, protože například věřitel či dlužník s jistinou 1550 korun by už novinku nemohli využít. Takové omezení by pak zřejmě čekal přezkum u Ústavního soudu.
Podle Farského by bylo smysluplnější rozpracovat variantu, kterou při vypuknutí koronavirové krize na začátku jara navrhlo ministerstvo spravedlnosti. To počítalo se zastavením všech marných exekucí, u nichž v posledních třech letech nebylo nic vymoženo. Takových exekucí jsou až dva miliony.
Věřitel by je mohl nechat dál „živé“, pokud by složil zálohu pro další vymáhání. Věřitelé by si to ale u velké části exekucí rozmysleli, protože vědí, že z nich už nic nedostanou. Nyní je nechávají u exekutorů „zaparkované“ pro případ, kdyby dlužník třeba něco zdědil. Takový postup totiž staví promlčecí lhůtu a věřitele nic nestojí, protože exekutoři dnes zálohy nevybírají, když nechtějí přijít o klienta (věřitele).
Co nejširší zastavení marných a bezvýsledných exekucí, podobně jak to udělali na Slovensku, preferuje i ČSSD. „Nedává žádný smysl vést exekuce, kde věřitel nedostává ani korunu a dlužník je v dluhové pasti,“ říká poslankyně Kateřina Valachová.
Nad jedním bodem dokonce panuje stoprocentní shoda. Vznik takzvaných chráněných účtů podporují věřitelé, Exekutorská komora, poslanci i neziskové organizace pracující s dlužníky.
Většinou nejvíc ušetříte, když nekoupíte. Ale jsou i půjčky nezbytné a jsou půjčky, které si na sebe vydělají. Pokud úvěr vážně potřebujete, nechejte si porovnat nabídky. A pokud bude půjčka nesmysl, řekneme vám to.
Teď vymáhání exekucí v praxi vypadá i takto: Zaměstnanec má exekuci na mzdu. Na bankovní účet mu od zaměstnavatele přijde nezabavitelné minimum, z něhož má vyžít. Jenže když má proti účtu vedenou jinou exekuci, použije se i tento zbytek výplaty na úhradu další exekuce. Důsledek? Lidé s více exekucemi nemají účty v bance a míří do šedé ekonomiky.
„Výhodami chráněného účtu jsou větší finanční svoboda a jistota pro dlužníka. A také nižší riziko, že si bude nucen půjčovat u lichvářů, protože se nedostane ke své výplatě. Může snížit zájem pracovat takzvaně načerno, protože si dlužníci nebudou nechávat vyplácet peníze na ruku ze strachu, že jim je z účtu strhnou,“ věří Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.
I díky tomu, že se na něm všichni shodnou, mají poslanci řešit návrh na zavedení chráněného účtu samostatně a zrychlenou formou. „Účinnost chceme od 1. ledna 2021,“ říká Valachová.
Bývalý předseda lidovců Marek Výborný přichází i s návrhem na takzvané milostivé léto. Lidé mají dostat tři měsíce čas na uhrazení původního dluhu a k tomu by zaplatili jen omezenou výši příslušenství jako jsou úroky, pokuty nebo poplatky za nesplácení.
U dluhů vůči státu by postačilo doplacení 750 korun na náklady zastavení exekuce. „U dluhů vůči ostatním subjektům chceme respektovat vztah mezi dvěma soukromými osobami. Proto v souladu s pravidlem občanského zákoníku o přiměřenosti úroků do výše 100 procent jistiny navrhuji pravidlo 1+1. Tedy zaplať jistinu a maximálně jednou tolik na příslušenství a jsi volný,“ upřesňuje Výborný. Sám odhaduje, že s milostivým létem má šanci u dluhů za státem, u dalších věřitelů ne.
„Náš návrh vnímáme jako podanou ruku odpovědným dlužníkům, kteří chtějí svůj problém vyřešit a často vystoupit z šedé zóny a zapojit se do standardního socioekonomického života. Současně je to výhodné i pro řadu věřitelů, protože dlužník získává motivaci splatit svůj dluh, z kterého by věřitel často neviděl ani vindru,“ dodává Výborný. Návrh podporuje i Nacher z ANO.
Výborný s Nacherem navrhují třeba i zjemnění mobiliárních exekucí, tedy vymáhání přímo v místě bydliště dlužníka. Nově mají být zakázány u osob zvlášť hodných ochrany, jako jsou například invalidé, mladiství nebo starobní důchodci s nízkým příjmem. Podle Nachera je to potřeba, protože exekutoři sice dobře vědí, že lidé často žádný movitý majetek nemají , ale ti agresivnější využívají mobiliární exekuce k vystrašení dlužníků. Ti si pak kvůli tomu dál půjčují, často u místních lichvářů, a prohlubují své problémy.
Jeden z ministerských návrhů pak řeší situaci parkování dluhů u exekutorů, kterou jsme si už popsali. Věřitelé by nově museli povinně platit zálohy, které v případě neúspěšného vymáhání propadnou exekutorům. Navrhuje se i regulační poplatek v řádech několika set korun za zahájení exekuce. Vypadá to sice jako nicotná překážka, u věřitelů s desítkami tisíc dluhů už ale hraje roli.
Do sněmovny z vlády míří i návrh na konec dětských dluhů. Od roku 2021 by za ně měli ručit rodiče.
Některé další možné změny vezmeme už jen v rychlosti. Farský navrhuje, aby se výtěžek z exekuce započítával nejprve na jistinu a až poté poté na příslušenství. Dále chce dosáhnout přesunutí Centrální evidence exekucí od Exekutorské komory pod ministerstvo spravedlnosti, aby byla data o exekucích lépe dostupná. Zjednodušit se má i doručování. A ministerstvo chce zaměstnavatelům přiznat poplatek za to, že řeší odvody exekučních srážek z mezd svých zaměstnanců.
Ve hře je i takzvaná teritorialita, tedy omezení příslušnosti exekutorů podle území. Mluví se o ní víc než deset let, její zavedení prosazují Exekutorská komora nebo zástupci neziskových organizací pracující s dlužníky v terénu. Přesto nemusí projít ani tentokrát.
Proti totiž zřejmě budou poslanci nejsilnějšího hnutí ANO. „Myslím, že to u nás na klubu neprojde,“ říká Nacher. Zavedení teritoriality dlouhodobě odmítají i zástupci nejsilnější opoziční strany ODS, konkrétně třeba předseda ústavně právního výboru ve sněmovně Marek Benda.
Jak to funguje doteď? Věřitel – tedy ten, komu dlužník nezaplatí – může sám vybrat, kterého ze zhruba 150 exekutorských úřadů v Česku pověří vymáháním pohledávky. Zastánci tohoto systému argumentují volnou soutěží, výhodami konkurenčního prostředí a třeba i úsporami na straně věřitele (všechno řeší s jediným exekutorem, i když má třeba tisíce dlužníků z různých regionů). Naopak kritici namítají, že volná soutěž do tohoto oboru nepatří, protože vede mimo jiné ke zbytečně agresivní praxi některých exekutorů. Prosazují proto územní omezení – takzvanou teritorialitu.
Díky teritorialitě by se exekuce rozdělovaly podle místa bydliště dlužníka. Například dlužník z Moravskoslezského kraje by mohl mít exekutora jen z tohoto kraje. A ani v jejich rámci by věřitelé neměli na výběr, protože dlužníky by exekutorům přidělovaly soudy v postupném pořadí. Každou další exekuci jednoho dlužníka by řešil už jenom ten první přidělený exekutor. Doteď může mít jeden dlužník každou exekuci u jiného exekutora. Ti se pak předhánějí o to, kdo z dlužníka peníze, pokud ještě nějaké má, dostane první.
Může být férová, nebo se taky pořádně prodražit. Vyplatí se nekoukat jenom na úrok. Nový žebříček ukazuje, u koho se nespálíte a komu se radši vyhnout.
Těm, kteří mají nezvladatelné dluhy z dřívějška, zavedení teritoriality podle Nachera nepomůže. Spoustě dlužníků by teritorialita nepomohla ani proto, že nebydlí na své trvalé adrese. „A věřitele to vyloženě poškodí. Nově budou muset komunikovat se 150 exekutory, to zdraží jejich služby pro všechny,“ upozorňuje Nacher.
Ze stejných důvodů jsou proti teritorialitě i velcí věřitelé jako banky nebo úvěrové společnosti. Dnes spolupracují jen s několika velkými exekutorskými úřady – prý proto, že dokáží z dlužníků získat nejvíc peněz zpět. A obávají se, že kdyby exekutoři měli díky omezení trhu jistý příděl zakázek, nebudou tak efektivní.
Zavedení teritoriality podporují třeba menší vládní strana ČSSD, opoziční Piráti nebo Starostové a nezávislí. „Budeme prosazovat územní příslušnost exekutorů ve formě takzvané čisté teritoriality. Jedná se o zásadní krok, který by měl exekuční prostředí narovnat a znemožnit nezdravou konkurenci při vymáhání dluhů,“ říká například místopředseda STAN Jan Farský.
Výsledkem může být kompromis ve formě spotřebitelské teritoriality. To znamená, že by sice došlo k územnímu omezení, ale princip místní příslušnosti by se netýkal dluhů z podnikání. Takové řešení navrhuje poslanec za KDU-ČSL Marek Výborný.
„Představa, která je mnohými podporovateli místní příslušnosti prezentována, že jejím zavedením se jako mávnutím kouzelného proutku změní celé prostředí vymáhání dluhů, zdaleka neodpovídá skutečnosti. Do jisté míry jde i o souboj exekutorských úřadů, do kterého já jako zákonodárce nechci být vtahován,“ myslí si Výborný.
Souhlasí nicméně, že její zavedení by mohlo mít pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu. „I s tímto vědomím KDU-ČSL dodrží příslib podpory zavedení místní příslušnosti. Je naší snahou nalézt kompromisní řešení, proto přicházíme s návrhem spotřebitelské teritoriality. Ta by prakticky znamenala zachování svobodné volby exekutora při vymáhání dluhu po podnikající osobě, ať fyzické či právnické. V ostatních případech by exekutora přiděloval takzvaným kolečkem příslušný krajský soud,“ dodává Výborný. Tuto variantu podporuje třeba i poslanec TOP 09 Dominik Feri.
Naopak už dopředu je jasné, že poslanci nepodpoří návrh ministryně spravedlnosti na zavedení takzvaného sněhuláka. Tedy systému, kdy by sice dlužník také měl vždy jenom jednoho exekutora, ale takového, kterého si svobodně vybere věřitel s prvním dluhem. V praxi by to vedlo k tomu, že většinu dlužníků si rozebere několik velkých exekutorských úřadů – a ti menší by zřejmě postupně zanikly.
„Prozatím je ve sněmovně jasné, že takzvaný sněhulák nemá většinovou podporu,“ říká Kateřina Valachová, poslankyně za ČSSD.
„Mimo jiné zde vidím značné korupční riziko při souboji exekutorů o tu první exekuci. Podle vyjádření všech zainteresovaných je zjevné, že tento návrh má dnes minimální podporu,“ dodává Výborný. A Nacher se domnívá, že ani poslanci ANO návrh vlastní ministryně nepodpoří.
Předchozí systém dělal z vymáhání nepřiměřeně výhodné podnikání a vyloženě ponoukal k výrobě dlužníků. Poslanci proto v posledních letech „dluhový byznys“ omezili a posílili postavení dlužníků.
Výrazně klesly odměny pro advokáty za vymáhání. Spotřebitelské rozhodčí doložky, věřiteli často zneužívané, jsou už zakázané. Nový zákon o spotřebitelském úvěru omezil prodej půjček jenom na banky a společnosti s licencí od ČNB, reguluje také sankce z úvěrů.
Další vlna úlev pro lidi v dluzích přišla s koronavirovou krizí. Poslanci během ní rozhodli i o trvalých změnách. Exekutoři se nově nedostanou k daňovému bonusu za děti. A na odstupné nově nesmí exekutor pohlížet jako na jednorázovou výplatu, ale musí od něho nezabavitelné minim odečíst tolikrát, za kolik měsíců odstupné je.
Dlužníkům letos pomohlo i dvojí zvýšení nezabavitelného minima, tedy částky, která jim musí zůstat po stržení splátek dluhu.
Z dluhových pastí měly dlužníkům pomoci i nové podmínky osobního bankrotu, které platí od loňského června. Pětileté oddlužení je ale pro většinu lidí stále dlouhé. Navíc není dopředu jisté, že se na konci dluhy skutečně škrtnou. V zákoně totiž zůstala podmínka na uhrazení alespoň 30 procent dluhů. Kdo splatí za pět let méně, bude muset čekat na výrok soudu.
Farský proto připomíná, že by teď bylo dobré povolit i podmínky u oddlužení, aby konečně umožnilo únik z dluhové pasti minulých let většímu počtu dlužníků. „Již dříve jsme prosazovali zkrácení doby oddlužení na tři roky. Vláda to odmítla, ale v květnu budeme stejně muset transponovat směrnici EU, která oddlužení na tři roky zkracuje. Dlužníci tak přišli zbytečně o čas,“ říká.
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
31. 8. 2020 10:18
Co je podle vás nemorální úrok? Jaké procento p.a. a p.m.?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.