Prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil prohrál soud o vrácení peněz z protiprávní exekuce. Zhruba 25 tisíc korun si před deseti lety naúčtoval v souladu s tarify jako náklady exekuce, nyní je musí vrátit.
Přestože byl v roce 2017 zmíněný zásah označen jako protiprávní, Plášil peníze vrátit nechtěl. Ve středu mu to pravomocně nařídil odvolací pražský městský soud, informuje web Novinky.cz. Podle soudu došlo k bezdůvodnému obohacení.
Případ ukazuje na další větev vleklého sporu o nesprávně vedené exekuce na základě rozhodčích doložek. V tomto případě právní zástupce dlužnice exekuci zastavil, protože šlo o velmi nevýhodné podmínky půjčky s vysokým úrokem i sankcemi. Když dojde k zastavení exekuce, musí exekutoři podle nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu vracet peníze, které od dlužníků vymohli na svou odměnu a náhradu nákladů.
To se nyní potvrdilo i ve sporu Plášila a dlužnice, která si půjčila deset tisíc korun, nezvládala je splácet a nakonec po ní úvěrová firma vymáhala 200 tisíc korun.
Právník Petr Němec, který ženu zastupoval, se nyní chystá na další případy. „S judikátem z Nejvyššího soudu jsme připraveni začít nepoctivé exekutory žalovat ve velkém, jakož i skupovat pohledávky povinných za exekutory. Na to totiž exekutoři spoléhají, že povinní nepůjdou do soudního sporu, protože na něj nebudou mít peníze a odvahu,“ řekl Novinkám Němec.
Zároveň vyzval Plášila k rezignaci na post prezidenta komory. „V praxi se setkáváme s tím, že někteří exekutoři si takto vymožené peníze nechávají a nechtějí je vydat. Jiní exekutoři je vracejí a jednají poctivě. Prezident Exekutorské komory si vybral tu špatnou stranu, čímž se v zásadě vysmál poctivým exekutorům,“ řekl právník.
Plášil se rezignovat nechystá. Mluvčí exekutorské komory Lenka Desatová poslala médiím reakci, podle které komora sice respektuje rozhodnutí soudu, ale Plášil podle ní nepochybil.
„V řešené věci nedošlo k žádnému pochybení soudního exekutora, který naopak zhruba 8 let konal na základě pokynu exekučního soudu. Lze tedy pouze polemizovat, zda by vhodnějším řešením nebylo, aby údajnou újmu (resp. bezdůvodné obohacení), která vznikla žalobkyni, nahradil stát, neboť to byl právě stát, kdo prostřednictvím soudu, exekuci nařídil a jejím vedením pověřil soudního exekutora,“ uvedla Desatová.
Protiprávní exekuce na Peníze.cz:
Sdílejte článek, než ho smažem